A svět je v klidu. A v klidu jsou také míroví aktivisté. Nikde žádné masivní demonstrace, petice, blokády, celosvětové výzvy k bojkotu země, která jinému státu nestydatě vyhrožuje.

Jak příznačné pro naši dobu. Íránem podporované teroristické hnutí Hizballáh útočí dnes a denně na severní Izrael raketami a drony. Slabá libanonská vláda s tím nejenže nedokáže nic udělat, ale zjevně ani nechce, když jejími členy jsou zástupci Íránem po zuby vyzbrojeného Hizballáhu. A když se Izrael brání, což je jeho nezpochybnitelné právo, a uvažuje o variantě, kterou by ovšem realizoval s krajní nechutí, totiž o invazi do Libanonu (s cílem bojovat nikoli proti libanonské armádě, ale s formacemi agresivních teroristů), tak Írán, spolutvůrce zla v regionu, přichází s nehorázným prohlášením o vyhlazovací válce. A to přímo na půdě OSN!

V sobotu 29. června 2024 se totiž objevilo na síti X, na oficiálním účtu íránské mise v OSN, toto prohlášení: „I když Írán považuje propagandu sionistického režimu o úmyslu zaútočit na Libanon za psychologickou válku, pokud s totální vojenskou agresí začne, bude následovat vyhlazovací válka. Na stole jsou všechny možnosti včetně plné účasti všech front odporu.“

Logika tohoto stylu uvažování je děsivá. Pokud jde o útoky na Izrael, tak Írán může cokoli, Hizballáh v Libanonu může cokoli, Hamas v Pásmu Gazy může cokoli, šíitské gerily v Iráku mohou cokoli, Húthiové v Jemenu mohou cokoli, ale když se Izrael rozhodne bránit, je mu okamžitě vyhrožováno vyhlazovací, tedy genocidní válkou.

Jsme zde svědky do nebe volající patologické nenávisti vůči Izraeli, jak dokládá i ten nejumírněnější kandidát v současném prezidentském klání v Íránu. Takzvaný reformista Masúd Pezeškján, který spolu se zastáncem tvrdé linie Saídem Džalílím postoupil do druhého kola (5. 7. 2024), se nechal slyšet: „Dá-li Alláh, budeme se snažit mít přátelské vztahy se všemi zeměmi kromě Izraele.“ Z pohledu Jeruzaléma je tedy nepodstatné, kdo z obou kandidátů zvítězí. Protiizraelský fanatismus íránské zahraniční politiky se nezmění.

Nejde ale jen o Izrael. Íránská destruktivní politika ohrožuje už tak křehkou stabilitu v celém regionu Středního východu a v širším pojetí světový mír. To není fráze, ale realita, pakliže si uvědomíme, kdo z velmocí koho podporuje; přesněji kdo stojí na straně Izraele (USA), čelícího soustavným hrozbám Íránu a jeho „proxy spojenců“, a kdo tvoří jádro osy zla spolu s Íránem (Rusko).

A pokud jde o Libanon, za zmínku stojí neuvěřitelný výrok tamního premiéra Nadžíba Mikátího ze soboty 29. července 2024. Na adresu Izraele řekl, že „musí zastavit opakované útoky na Libanon a válku v Gaze“. Kdo by ale čekal, že stejně tak vyzve Hizballáh, aby zastavil opakované útoky na Izrael, těžce by se mýlil. Mikátí: „Jsme s naším lidem. Odboj plní svou povinnost, libanonská vláda plní svou povinnost a naším cílem je chránit zemi v každém smyslu toho slova.“

Dosadíme-li za slovo „odboj“ teroristické hnutí Hizballáh, pak se dostaneme ke stejnému způsobu uvažování, jaké známe u politiků v Teheránu. Přeloženo do srozumitelné řeči: Izrael se musí přestat bránit, ale „odboj“ (útočící Hizballáh) jen „plní svou povinnost“. To vše je rámováno lží o tom, že libanonská vláda také plní svou povinnost. Neplní, je to přesně naopak: v tom, co je povinna dělat, totálně selhává. Jeden důkaz. Premiér Mikátí se ve stejném vyjádření z 29. 6. přihlásil k podpoře rezoluce RB OSN 1071/2006. V té se ovšem mimo jiné praví, že na jihu Libanonu, mezi hranicí s Izraelem (tzv. modrá linie) a řekou Lítání, nebudou žádné ozbrojené složky kromě libanonské armády a jednotek Spojených národů známé jako UNIFIL. Je tomu ale skutečně tak? Anebo v této zóně operují ozbrojené formace Hizballáhu a také odtud útočí na Izrael? „B“ je správně.

Neochota Hizballáh odzbrojit, což je také jeden z požadavků rezoluce 1701/2006, dělá z libanonské vlády spoluviníka každodenních ataků šíitských teroristů proti Izraeli. Bude-li Izrael nucen přistoupit k otevřené válce s Hizballáhem, pak svůj díl viny si mohou přičíst také vládci v Bejrútu.

Celá ta situace kolem Íránu a Libanonu, pokud jde o jejich vztah k Izraeli, je další ukázkou toho, jak nenormálním poměry na Středním východě panují.

Zpracováno exkluzivně pro Neviditelného psa.