17/07/2023

Ukrajina: Za uplynulý týden hlásí armáda obránců, že dobyla zpět 18 km² na jihu a východě země. Od počátku protiofenzívy osvobodila více než 210 km²/100.000 km² okupovaných území.

Rusko: Od II/2022 agresor ztratil už 238.000 vojáků. Kerčský most je uzavřený po explozi způsobené vodními drony. Kreml odstoupil od černomořské obilné dohody (zprostředkovaná OSN a Tureckem v VII/2022).

16/07/202

Ukrajina: Obránci pokračovali v protiofenzívních operacích nejméně ve 3 sektorech fronty a hlásí omezené územní zisky. Minová pole jsou velkou překážkou. Po ztrátách těžké techniky (až 20 %) Ukrajinci změnili taktiku a snížili ztráty na polovinu (10 %). V současnosti se zaměřují na likvidaci živé síly protivníka a jeho technické vybavení v týlu. Ukrajinské dělostřelectvo udeřilo 1296x. Za posledních 24 hodin ztratil ruský nepřítel více než dvě roty vojáků. Ukrajinští obránci zničili 6 jednotek ruské vojenské techniky, 2 protiletadlové rakety, 1 systém vizuálního sledování dlouhého doletu (Murom-M), 1 elektronický sledovací systém (Pole-21) včetně vozidel. Kromě toho byly zničeny 3 muniční sklady ruského nepřítele. Ten zaútočil na ukrajinské pozice 16x a např. ve směru Tavria podnikl 536 dělostřeleckých úderů. Celkem je hlášeno 39 přímých bojových střetnutí.

Rusko: Agresor provedl další noční útok. Jeho armáda zaútočila raketami na ukrajinská města Charkov a Záporoží, a to s pomocí řízených střel: 2 (Kh-22) + 2 protiletadlových raket (S-300). Jeho vzdušné síly vypustily také 2 bezpilotní letouny íránské výroby (Shahed). Ukrajinská protivzdušná obrana hlásí jejich sestřelení. Kromě toho ruský nepřítel podnikl 40 náletů a 46 dělostřeleckých útoků za pomoci raketometů. Pravděpodobnost pokračování takových úderů zůstává vysoká. Armáda ruského nepřítele zaměřila své hlavní úsilí na osy Kupjansk, Lyman, Avdiivka, Mar’inka a Bakhmut, kde obránci úspěšně odrazili všechny nepřátelské útoky jihozápadně od Andriivky. V okupované Doněcké oblasti bombardovaly vzdušné síly ruského nepřítele zóny u Kostyantynivky a Dyliivky. Více než 15 osad, včetně Markove, Chromove, Dyliivka, Vasyukivka a Pivnične bylo vystaveno palbě nepřátelského dělostřelectva. Moskva hlásí sestřelení 9 bezpilotních letounů nad Krymem, v oblasti města Sevastoppol. Z ruské armády byl propuštěn další generál – Seliverstov, velitel 106. gardové divize. Pokračuje tak čistka v rámci ruského vojenského velení. Wagner Group rozšiřuje svůj vliv v Bělorusku, kam směřuje velký konvoj (60 vozidel) těchto jednotek. Poté, co Kreml posunul do vedení velitele žoldnéřských jednotek veterána A.Troševa (ex-plk).

NATO – CHW: Centrum pro hybridní válku zpracovalo analýzu současné rusko-ukrajinské války. Zpráva nabízí alternativní hodnocení záměrů Moskvy, které konfrontuje s průběhem ozbrojeného konfliktu. Cíle posuzuje z perspektivy posunů v čase. Původně hovořil Kreml o „zvláštní vojenské operaci“, kterou odůvodňoval „ochranou lidu“ v regionu Donbas (Doněcká a Luhanská oblast) + nutností „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajiny. Úspěch předpokládal v horizontu pár týdnů. Následně byl agresor donucen stáhnout se od Kyjeva i Charkova a pod tlakem vývoje se jeho cíle postupně proměnily. V současnosti Rusko „vede obrannou operaci“. Moskva tvrdí, že na Ukrajině bojuje s NATO a že Západ vede proti Rusku nevyhlášenou válku. Je zřejmé, že nadále chce splnit své záměry bez ohledu na dobu trvání ozbrojeného konfliktu. Jde tedy o vleklou válku, která může trvat roky. Moskva to vidí tak, že musí prostě přečkat poskytování podpory Ukrajině ze strany USA a Evropy. Udržet válku chce v rozsahu, který může zvládne vojenskou silou i nevojenskými prostředky (hybridní válka) na zemi, na moři i ve vzduchu. Kreml počítá s proměnlivou intenzitou ozbrojené konfrontace.

Írán: Teherán dosud od Ruska neobdržel zakoupené stíhačky Su-35. I když sám Moskvě dodává smluvně dohodnuté bezpilotní letouny Shahed.

14/07/2023

Ukrajina: Ozbrojené síly obránce pokračovaly v protiofenzívních operacích nejméně ve 3 sektorech frontové linie. Za posledních 7 dnů probíhají nejintenzivnější boje v rámci celé fronty v okolí města Bachmut. V celé zóně hlásí Ukrajinci územní zisky. Jejich armáda už má k dispozici kazetovou munici, která může změnit situaci ve prospěch ukrajinské armády. Ruský nepřítel nadále zaměřuje své úsilí hlavně ve směru na Kupjansk, Lyman, Avdiivku a Marinku. Těžké boje pokračují. Za posledních 24 hodin došlo ke cca 30 přímým bojovým střetnutím.

Rusko: V noci na dnešek provedly vzdušné síly agresora další útoky na ukrajinské území. Nasadily 2 řízené střely Kalibr, 1 balistickou raketu Iskander-M a 20 bojových bezpilotních letounů íránské výroby Shahed. Protivzdušná obrana tyto prostředky zlikvidovala. Ruský nepřítel vedl na pozice obránců dále 52 náletů a cca 50 dělostřeleckých úderů s využitím raketometů. Pravděpodobnost takových útoků zůstává vysoká. Po vzpouře žoldnéřských jednotek Wagner Group Kreml údajně nařídil zadržení a suspendování několika vysokých vojenských důstojníků ruské armády, např. velitele 58. vševojskové armády gen. Popova za kritiku (mj. kvůli nedostatkům při rotaci jednotek). Moskva označila případné poskytnuti amerických stíhaček F-16 Ukrajincům za jadernou hrozbu, protože letouny jsou schopné nést jaderné zbraně (MZV).

USA: Prez. Biden si nemyslí, že rusko-ukrajinská válka může trvat roky. A to kvůli nedostatku zdrojů a schopností na straně Ruska.

NATO – CHW (Centrum pro hybridní válku): Rozhodnutí o přijetí Ukrajiny mezi členy Aliance představuje potenciálně diplomatickou iniciativu, která by mohla současnou válku ukončit. Zásadně by totiž změnilo vojenskou rovnováhu, což by Rusko donutilo přehodnotit jeho strategickou situaci a z fronty se stáhnout. Fakticky by to vedlo k porážce ve snaze Moskvy zajistit eliminaci Spojenců od války. Proto první věc, kterou Moskva po summitu udělala, bylo prohlášení, že budoucí členství Kyjeva v NATO představuje pro Rusko hrozbu.

12/07/2023

Ukrajina: Ozbrojené síly obránce pokračovaly v protiofenzívě nejméně ve 3 sektorech fronty. V některých oblastech hlásí omezené územní zisky. Agresor vyslal na Kyjev a jeho okolí už 2. noc po sobě útočné drony. Protivzdušná obrana všechny tyto bezpilotní letouny sestřelila. Těžké boje pokračují, Ukrajinci hlásí 29 přímých bojových střetů. Ruský nepřítel trvale zaměřuje své hlavní úsilí ve směru na: Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdiivka a Marinka. Ofenzivní operace vede protivník na ose Svatove-Kreminna, kde dosahuje územních zisků.

Rusko: Za posledních 24 hodin provedl ruský nepřítel 65 náletů a 71 dělostřeleckých úderů za použití raketometů na pozice vojsk ukrajinských obránců a současně na různé osady. V rámci svých operací nasadil agresor i bezpilotní letouny íránské výroby (Shahed). které útočí stylem kamikadze. Pravděpodobnost těchto útoků zůstává nadále vysoká. V reakci na summit Aliance ve Vilniusu označila Moskva pomoc NATO Ukrajině za přibližování 3. světové války. Dále uvedla, že válka s Ukrajinou neskončí, dokud Západ nestáhne plány na porážku Ruska (MZV). Pokud USA dodají Kyjevu kazetovou munici, Rusko ji na Ukrajině také použije (MO).

NATO: Spojenci posilují. Na svém summitu v litevském Vilniusu rozhodli, že hlavní hrozby současnosti jsou Rusko a terorismus. Dále se shodli, že Švédsko se stane 32. členem aliance a schválili nejkomplexnější obranné plány od konce studené války (1989) Klíčové výsledky summitu zahrnují: a) nově přijatý program trvalého posílení kolektivní obrany; b) nově ustavená Rada NATO-Ukrajina; c) zjednodušení budoucího přijetí Kyjeva do Aliance (zrušení MAP). Konkrétně Aliance zavádí novou generaci regionálních obranných plánů. Současně posiluje velení, klade důraz na zlepšení připravenosti a interoperability. A v neposlední řadě rozmístí další robustní bojeschopné síly na svém východním křídle (300.000 vojáků na hranicích s Ruskem). Je to reakce na fakt, že Rusko hromadí značné vojenské síly, od roku 2000 ztrojnásobilo výdaje na zbrojení. Nyní ho oslabuje válka proti Ukrajině a Spojenci mají čas postarat se o zvýšení kolektivní bezpečnosti, než Moskva oslabená válkou proti Ukrajině znovu získá svou sílu (GenSec Stolteberg).

G7: Ekonomicky nejrozvinutější země světa ratifikovaly bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Zahrnuje dodávky zbraní, výcvik vojáků a sdílení zpravodajských informací. Představitelé USA, UK, Francie, Japonska, Kanady, Německa a Itálie přijali spolu ukrajinským prezidentem Zelenským deklaraci o „mezinárodním rámci pro dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny“. Cílem je vybudování silné obrany Ukrajiny, resp. pomoc Kyjevu vybudovat armádu, která se dokáže bránit a odstrašit také budoucí útoky. Tento multilaterální dlouhodobý závazek G7 má Ukrajinu ujistit, že nezůstane sama. Jeho smyslem je vyslat Rusku jasný signál, že čas není na jeho straně.

Dánsko: Výcvik ukrajinských pilotů pro letouny F-16 začne v srpnu. Potrvá 6-8 měsíců, takže první výsledky lze očekávat na začátku příštího roku (MO Poulsen). O samotné dodávce stíhaček F-16 bude Kodaň teprve rozhodovat. Vláda nevyloučila, že by část svých letounů mohlo Dánsko Kyjevu přenechat, protože od roku 2025 začne zařazovat do své výzbroje nové bojové letouny F-35. (Koalice „ochotných“ dále zahrnuje Belgii, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a UK.)

EU: Brusel poskytne Ukrajině bezpečnostní záruky (EK).

ČR: Okno pro dosažení úspěchů na frontě je otevřené do konce tohoto roku. Následně bude nejspíš Ukrajina muset vyjednávat s Ruskem na základě svých územních zisků. Je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti se pak víceméně uzavře (prez. Pavel).