Fabrice Legeri, ředitel Frontexu (evropská pohraniční agentura, která má chránit vnější hranice EU), byl pozván kvůli nedodržování námořního práva a Všeobecné deklarace lidských práv na kobereček v EU parlamentua byl během interpelací zorganizovanými Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci grilován poslanci z Progresivní aliance socialistů a demokratů a poslanci z frakce Obnova Evropy, ve které jsou i poslanci za ANO.

Důvodem sporu je na jedné straně údajné vracení lodí s migranty na moři mezi Řeckem a Tureckem do Turecka, na straně druhé je humanitárními organizacemi jako například italská Mediterannea Frontex nařčen z toho, že od začátku roku bylo kvůli němu odchyceno a deportováno zpět do Libye přes jedenáct tisíc migrantů, mužů, žen a dětí, kteří údajně měli právo na politický azyl v Evropě.

Socialistickým poslancům nestačí dosavadní výsledky interpelací a někteří stejně jako humanitární organizace žádají ředitelovu demisi. Jednalo se mimo jiné o situace, které způsobili turečtí pohraničníci, když vypustili jako nátlakovou pohrůžku na EU lodě s migranty směrem k Řecku a snažili se komplikovat jak loděmi, tak vojenskými letadly práci Frontexu. Poslanci zároveň obviňují řeckou pohraniční stráž a řecké vedení Frontexu z toho, že porušují základní lidská práva, což dokazují videozáznamy ze střelby gumových projektilů na čluny s migranty a z vytváření velkých vln, které je mají odradit k další cestě na evropskou pevninu a podobně. Řecké pohraniční stráži v jejich nelehkém úkolu momentálně pomáhá zhruba šest set zaměstnanců Frontexu.

Německý Spiegel a americké New York Times z podobných incidentů pořídily reportáže a vyvolaly skandál, jenž doputoval skrze evropskou komisařku pro migraci až do Evropského parlamentu, kde se to právě v těchto dnech řeší. Podle výše uvedených poslanců se jedná o ilegální jednání a migranti neměli být vraceni a směrováni zpět k Turecku, měl jim být umožněn přístup do Evropy. Můžete se podívat na jedny z těch záběrů, které dokumentují tzv. pushback vykonávaný zaměstnanci Frontexu.

Kladu si nejrůznější otázky typu, o co jim vlastně jde a jak si představují ochranu vnějších hranic EU. Stejným způsobem se během interpelací bránil i Fabrice Legeri, jenž nakonec vznesl požadavek, aby dostal přesné instrukce, jak mají jemu podřízené jednotky jednat v podobných situacích. Nespokojení europoslanci jako třeba holandská centristická poslankyně Sophia In’t Veld, nebo slovinská sociální demokratka Tanja Fajon požadují, aby se údajné protiprávní konání Frontexu podrobilo vyšetřování, někteří z nich si přejí, aby ředitel Frontexu rezignoval na svou funkci.

Co k tomu říct? Sám jsem bývalý emigrant a po odchodu z komunistické totality jsem byl a jsem dodnes Francii vděčný za to, že se mne ujala, dala mně politický azyl a vytvořila mně podmínky a možnosti k tomu, abych se mohl začlenit do její společnosti a tak mohl pracovat a žít normální život v normálním světě jako každý běžný Francouz. Právě z tohoto důvodu se o této problematice nerad vyjadřuji, prošel jsem podobným úskalím a zcela chápu, že politický azyl je důležité právo. Rozhodně nechci, aby si někdo myslel, že se snažím zpochybnit jeho univerzální platnost a legitimitu.

Jen mám prostě pocit, že velká skupina z celkové množiny současných migrantů do Evropy neodchází z politických důvodů, ale jen z důvodů ekonomických, a že kolem toho všeho existuje lukrativní byznys, na kterém bohatnou pašeráci s lidmi a jehož se z různých důvodů účastní i nejrůznější evropské neziskové a humanitární organizace. Jako občan Evropské unie a příznivec vzniku evropské federace si zároveň uvědomuji nutnost existence vnější evropské hranice a její ochrany, její maximální možné neprostupnosti. Ochrana vlastních hranic je přece jeden ze základních atributů každého státu, či soustátí. Od poslanců Evropského parlamentu tedy očekávám, že budou existenci a akce evropské pohraniční agentury bránit a ne že ji budou sabotovat a komplikovat, jak se tomu právě děje.

Video, které letos dal Frontex k dispozici a které bylo nafilmováno za pomoci dronu, ukazuje, jak pašeráci s lidmi v současnosti postupují. Bylo pořízeno zhruba sto kilometrů od italského ostrova Lampedusa a tři sta kilometrů od města Tripolis v Libyi. Rybářská loď za sebou táhne prázdnou loďku a když se dostatečně přiblíží k italské hranici, zastaví a dojde k tomu, co již určitě znáte z tohoto pár měsíců starého videa. Opuštěné migranty v nebezpečí na přeplněné loďce uprostřed moře pak „zachrání“ italská pobřežní stráž, nebo loď nějaké neziskové humanitární organizace. Napadá mne při tom, jestli celá ta akce v Evropském parlamentu není jakási forma pomsty Frontexu za to, že se snaží vykonávat svou činnost a zároveň svým způsobem boří mýty o skvělých humanitárních neziskovkách, a doufám, že ředitel Frontexu tyto nepříjemnosti ustojí, pravomoci Frontexu budou rozšířeny a počet evropských pohraničníků se výrazně navýší.