Vzpomínáte si na otřesné záběry z Lombardie, které nám média začátkem roku servírovala? Dobře si na ně pamatuji a vím, že si je podobně vychutnala i německá televize. Pořád ještě před sebou vidím vyčerpané a zoufalé zdravotníky v dezolátních podmínkách italských špitálů a vybavuji si, že na mě a mé známé tehdy virus působil jako nezadržitelné zabijácké monstrum.

Podle listu The Guardian vypracoval během dubna a května italský vědec ve službách WHO Francesco Zambon spolu s deseti kolegy z celé Evropy zprávu o příčinách této lombardské tragédie. Projekt byl financován kuvajtskou vládou a měl být zdrojem poučení pro ostatní země. Zpráva byla 13. května zveřejněna na webových stránkách WHO, ale již o den později zmizela.

Guardian zjistil, že Zambonova zpráva obsahovala některé pikantní podrobnosti. Kupříkladu to, že italský pandemický plán nebyl aktualizován od roku 2006, a proto musely tamější nemocnice improvizovat. O to, že se dokument přes noc ze stránek WHO vypařil, se podle Guardianu postaral Ranieri Guerra, který u WHO pracuje v oblasti strategického plánování. Shodou okolností byl v letech 2014 až 2017 na italském ministerstvu zdravotnictví odpovědný za italský pandemický plán.

Podle Guardianu hrozil Guerra Zambonovi propuštěním, jestliže ze své zprávy neodstraní odkaz na zastaralou pandemickou strategii Itálie. Zambon to neudělal, a tak Guerra odstranil celý dokument.

A poučení? Máme tu příklad souhry neschopných elit a senzacechtivých žurnalistů. Že tehdy žádná média nemohla znát skutečné důvody lombardského umírání? Ano, tehdy ne. Ale v květnu mohli třeba naši proslavení investigativní žurnalisté zaznamenat objevení a okamžité zmizení nepohodlné zprávy o Lombardii. No, tak si toho prostě nevšimli. Říkám si škoda, že v tom nejel Babiš nebo Zeman, to by nás jistě informovali „just in time“.

Ale teď se zpráva objevila v Guardianu, což je povinná četba každého pokrokového novináře. Teď už jim to ujít nemohlo. A proto bych očekával stejně obsáhlé zpravodajství o skutečném pozadí děsivých obrázků z Itálie, jako na jaře.

Jednak by to patřilo k žurnalistickému řemeslu a hlavně by to našim lidem velmi pomohlo uvědomit si tři moc důležité skutečnosti:

Jednak že naše země nebyla ani v tom ponurém březnu tak ohrožená, jak jim to vyprávěla vláda a média. Prostě proto, že naše zdravotnictví je lépe vybaveno a organizováno než v Itálii.

Za druhé by pravdivě převyprávěný obsah Zambonovy studie ukázal, že umírání v Itálii nebylo způsobeno flégrovsky děsivou smrtelností viru, ale hlavně děsivou nezodpovědností vládnoucích elit.

A za třetí. Pravdivé informace o událostech v jarní Itálii by našim lidem vzaly trochu strachu z korony. A o to přece médiím jde, protože jim chtějí pomáhat vidět svět, jaký je, a určitě nemají v úmyslu vést proti svým spoluobčanům psychologickou válku.

Ale co se rozrušuji. Naše média o článku v The Guardian jistě rozsáhle informovala a vyvodila z něho podobná poučení, jako jsem to právě udělal já. Takže proč jsem se s tím vlastně psal?