6.12.2021 | Svátek má Mikuláš


KYPR: Pohřeb

26.12.2018

Poprvé jsem na toto téma zbystřil, když se na jakémsi tržišti pod otevřeným nebem podepisovala petice ohledně stavby krematoria. Nestačil jsem se divit, že takové důležité zařízení tady schází. Dal jsem se do řeči s naším lékárníkem, téměř doktorem, který mě ujistil, že žádná spalovna tady nebude, neb umírat se má pomalu. Po delší době zase jedna naše známá vyprávěla, jak se ze zvědavosti účastnila jakéhosi pohřbu, kde skutečně hážou mrtvoly v pytlích do jámy.

A najednou jsme se dozvěděli, že uložení manželky našeho dnešního domácího se bude dít na hřbitově v krajském městě. Z výchovných důvodů jsem vzal všechny tři potomky se mnou, živitelka nemohla, neb pracovala. ¨

Děti už viděly v otevřené rakvi polského pana faráře, později i italského pana faráře a dávaly jim tam škebličky jako pozdrav z Agia Napy. Katolický hřbitov je nejbližší v Larnace a prý je dokonce i zamykán.

V poledním vedru jsme tedy dorazili na místo posledního odpočinku, kde už stála černá dodávka lepší kvality a dva pohřební zřízenci projevovali činnost: stáli u díry čerstvě vykopané do velmi suché země a zírali na rakev, podepřenou dvěma prkýnky. Odborně nazývaný penál se vyznačoval vystouplým okénkem, takže jsem měl dojem, že slavnostně hadřík poodhrnou a přece jenom budeme mít možnost posledního pohledu na naši známou Celeste.

Ovšem pro naše menší shromáždění asi tak tuctu přátel náhle začali otevírat víko. Tak to bude s veškerou slávou, blesklo mi v hlavě, ale ihned jsem pochopil, o jaký omyl šlo.

Z nitra vytáhli jakýsi pytel a s mohutným žuchnutím s ním buchli do jámy!

Tohle jsem snad viděl jenom ve filmu, když pohřbívali oběti epidemií do hromadných hrobů. Žádná hudba nebyla, jen známá z jejich bydliště přečetla dva dopisy od dcer z Jižní Afriky, které dohnaly většinu přítomných k slzám, aby je pak přihodila k pohozenému pytli.

Docela chápu, že lidské tělo bez duše je pouhá slupka, takže místní ortodoxní s tím nemají žádné problémy. Mně osobně se toto počínání zdálo dosti drastické a jen jsem sledoval, co tomu říkají naši potomci. Zdálo se, že jim to nijak neublížilo, a čerstvý vdovec, který ležel v nemocnici se zlomenou stehenní kostí, tam holt scházel.

Jak příznačná ukázka známého: Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš…








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.