1.5.2024 | Svátek práce


KYPR: Není peníz, není láska

3.4.2013

Tak Kypřané od včerejška mohou ke svým penězům v bankách, které po téměř dvou týdnech otevřely své přepážky. Má to však háček, protože ve skutečnosti mohou jen k části svých peněz. Vláda zavedla omezení, která mají zabránit útoku na banky a jejich následnému zhroucení. Vybrat si denně z účtu jen 300 eur a převést do zahraničí maximálně 5 000 eur je omezení, které fakticky ostrov bohyně Afrodité vyřadilo z Evropské unie, v níž je základním pravidlem fungování zcela volný pohyb kapitálu. Kypřanům zbylo právo vyvézt do Unie své výrobky, ale dovézt cokoli dražšího než pět tisíc eur bude problém. A právo na svobodný pohyb lidí je sice zachováno formálně, ale fakticky limitováno splasklou kapsou.

Důvěra v místní banky je mrtvá. Můžeme v duchu jakkoli souhlasit s tažením proti offshoreovým společnostem a daňovým rájům, ale pro Kypr byl finanční sektor ještě před dvěma týdny něčím, co generovalo téměř polovinu hrubého domácího produktu. Na nyní fakticky mrtvý sektor ekonomiky bylo navázáno takřka vše, od stavebnictví přes právní servis až po služby restaurací a obchodů.

Po destrukci finančního systému není nic, co by ho mohlo nahradit v nějaké rozumně dohledné době. Druhým nejvýznamnějším odvětvím je turistika. Ta je však limitována používáním společné evropské měny, při jejímž přijímání byla kyperská libra nadhodnocena a na Kypru je nyní poměrně dost draho. Devalvovat a zvýšit tak turistický ruch a absorbovat alespoň zčásti lidi propuštěné z finančnictví přirozeně nelze.

Kypr tak nyní velmi pozoruhodným způsobem konzumuje všechny podstatné nevýhody členství v eurozóně a její výhody spočívající především ve volném pohybu kapitálu jsou mu upřeny. Zemi čeká prudký pád životní úrovně obyvatel.

Šlo to udělat jinak? Jistě. Mohly se tak jako v případě Španělska, Řecka, Irska či Itálie poskytnout státní půjčky. Bezcenná aktiva z bank by odkoupila ECB a mohli jsme předstírat, že to všechno pořád krásně funguje. Problém je, že Němci už dál platit nechtějí. Zvláště když vědí, že platí Rusům polehávajícím v daňovém ráji z peněz opravdu v potu vydřených. Skutečnost, že eurozóna bez tohoto placení nikdy fungovat nemohla a nemůže, jim zůstávala dlouho utajena, ale v poslední době jim to začíná docházet.

A Afrodité to nespraví. Prostě když není peníz, není láska.

Jančura stavitel

Přední český expert na čerpání dotací na studentské jízdné ve vlacích a autobusech Radim Jančura se včera stal ještě navíc předním odborníkem na pozemní stavitelství. Vysvětlil národu, že dálnice D1 se má opravovat jinak a levněji. Místo výměny betonového podkladu se má tento rozmlátit a zalít pořádnou, půlmetrovou vrstvou asfaltu.

Stavební inženýři nad genialitou Jančury sice poněkud kroutí hlavou a melou něco o tom, že tahle technologie není pro extrémně zatíženou D1 tím pravým ořechovým, ale pro Jančuru je to zcela jasné. Radši tu opravu odfláknout za deset miliard a za dva roky to dělat znova než to udělat pořádně za dvacet. To by totiž trvalo dlouho a Jančurovo zlaté prasátko autobusových linek mezi Prahou a Brnem by mohlo dosti podstatně pohubnout.

A ještě by si lidi mohli zvyknout jezdit do Brna vlakem s konkurencí.

MfD, 29.3.2013

Autor je šéfredaktor týdeníku EURO