KOREA: Důsledek dávné remízy
North and South Korean flags foto: Neviditelný pes
Patová situace na Korejském poloostrově
Poslední dobou se stále více potvrzuje, že řada nynějších světových krizí má své kořeny ve více méně blízké či vzdálenější minulosti. Nejnovějším přírůstkem je eskalace napětí mezi USA a Severní Koreou, vyostřovaného navíc agresivní rétorikou amerického prezidenta Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Zásadním problémem Korejského poloostrova je, že nyní tak často zmiňovaná korejská válka (1950-1953) skončila bez jasného výsledku. Dalším problémem je syndrom rozdělené země.
Když byla Korea (do té doby japonská kolonie) v roce 1945 osvobozena vítěznými spojenci, sever okupoval tehdejší Sovětský svaz a jižní část Spojené státy. Poloostrov byl rozdělen 38. rovnoběžkou, obě velmoci nastolily ve svých částech svůj systém vlády a následně se stáhly. Když severokorejský vůdce Kim Ir-sen požádal v dubnu 1950 Stalina o souhlas s invazí, byla to pro sovětského vůdce příležitost k odklonění pozornosti Spojených států od Evropy do Asie i k odčerpání jejich vojenských sil. Navíc, pokud by se uskutečnil projekt sjednocení navrhovaný Severokorejci se sovětskou podporou, umožnilo by to SSSR dominantní postavení v Koreji.
Motivy Čínské lidové republiky byly trochu odlišnější. Poté, co v červnu 1950 severokorejská armáda vpadla do Jižní Koreje, se USA podařilo získat souhlas OSN k invazi (stalo se to jen díky tomu, že sovětský velvyslanec při OSN se v rámci protestu proti vyloučení komunistické Číny z OSN nezúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti). Vojska OSN s převahou amerických sil se rychlou ofenzívou dostala až k čínsko-korejské hranici na řece Jalu. V té chvíli se Čína začala obávat, že by mohla být ohrožena její suverenita (ČLR tehdy existovala jen devět měsíců a nedávno skončila občanská válka), a zapojila se do bojů. Nakonec se po několikaměsíčních bojích fronta v červnu 1951 ustálila na 38. rovnoběžce, tedy přesně tam, kde válka začala.
V té době Čína vyzvala k jednání a USA nabídku přijaly. Dva roky nato se podařilo dosáhnout dohody o příměří a byla stanovena demarkační čára. Právě tato dohoda o příměří je tím zásadním problémem, který ovlivňuje situaci na Korejském poloostrově dodnes. Tehdejší jihokorejská vláda totiž nechtěla dohodu o příměří podepsat, a dohodu tak podepsaly Spojené státy.
V širší perspektivě tato nevyjasněná situace problematizuje vztahy mezi hlavními aktéry: USA, Čína a obě Koreje hájí ze svého pohledu své oprávněné zájmy. Agresivní Kimův režim se usilovně snaží vybudovat si na mezinárodní scéně silnější pozici, je v jeho zájmu posilovat svůj jaderný arzenál, který funguje jako štít proti útokům zvenčí. Vzhledem k absenci mírové smlouvy a neochotě USA poskytnout Severní Koreji základní bezpečnostní záruky, bude severokorejský jaderný program jen eskalovat.
Čína má dost nesnadnou pozici a v této chvíli je klíčovým hráčem. Geopoliticky si přeje v regionu stabilitu a nepřeje si zhroucení Kimova režimu, ať už z obavy z příchodu velkého množství severokorejských uprchlíků, nebo ve snaze udržet si strategickou nárazníkovou zónu. Navíc si je Čína vědoma, že konečným cílem Západu je změna severokorejského režimu a vznik jednotné Koreje, která je spojencem USA. To je noční můrou Pekingu. Čína momentálně nechce změnit status quo a je nespokojená se stupňujícími se provokacemi KLDR, protože USA mají díky tomu opodstatnění pro posilování vojenské přítomnosti v Jižní Koreji.
Záhadná je v tomto problému role Ruska, Severokorejci prý mají údajně přístup k ruským technologiím. Nicméně prezident Putin se nedávno shodl s prezidentem Macronem, že sankce nejsou efektivní, a kladl důraz na diplomatické řešení.
Jižní Korea se moudře snaží o deeskalaci konfliktu a hodlá obnovit humanitární pomoc KLDR.
Jakkoliv prezident Trump poslední dobou ostře apeluje na Čínu, aby řešila severokorejský problém (není jasné, zda se jedná o jeho neznalost fungování mezinárodních vztahů spojenou s neznalostí historie nebo promyšlený postup), jsou to podle všeho USA, které by se měly snažit o diplomatické řešení. Možná nastal vhodný čas ukončit z hlediska mezinárodního práva 64 let trvající vakuum, ukončit trvající válečný stav mírovou smlouvou a poskytnout pod dohledem mezinárodního společenství celému Korejskému poloostrovu bezpečnostní záruky.
https://www.theguardian.com/world/2017/sep/15/north-korea-us-military-option-nuclear-tests
