Středa 12. února 2025, svátek má Slavěna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KONFLIKT: Rusko tu zůstane

Zprávy z války na Ukrajině kolísají mezi depresí a manickým nadšením a té deprese zvolna přibývá. To, co k nám přichází z mainstreamových médií, je z valné části Ukrajinská válečná propaganda. Z toho, že ani ona nehýří optimismem, se dá odhadnout, že se Ukrajině vojensky nedaří.

Na druhé straně není patrné, že by snad Rusko připravovalo nějakou zásadní protiofenzivu. Zdá se, že s podzimními dešti se konflikt chystá zamrznout. Pokud se tak stane, povede všeobecná únava k tomu, že zamrzlým už zůstane.

Ukrajina sama válku vést nemůže. V proxy konfliktu mezi Spojenými státy a Ruskem je Ukrajina dodavatelem potravy pro děla a obětí, na jejíž vrub se jednou všechno uzavře.

Provoz Ukrajinského státu platí Evropská unie a táž unie slibuje, že po válce zaplatí rekonstrukci válkou zničeného státu. Slibuje, ale z čeho zaplatí, je nejasné. Už v tuto chvíli vedou výdaje na Ukrajinu k tomu, že EU dochází rozpočet. Očekává se, že na podzim se bude muset otevřít otázka jeho sanování. Vzhledem k chování bruselského centra k Maďarsku a Polsku to nebudou jednoduchá jednání.

A co Spojené státy?
My tady ve střední Evropě bychom uvítali porážku Ruska a jeho vytlačení z evropské politiky někam hodně daleko. Ruské ambice být ve středoevropském regionu zásadním mocenským hráčem jsme vždy vnímali jako hrozbu a dějiny nám opakovaně dávaly za pravdu.

Problém je v tom, že to, co bychom si mohli ve Střední Evropě přát, se nerozhodne tady, dokonce se to nerozhodne ani v Bruselu. Co bude dál s touto válkou se rozhoduje na ministerstvu zahraničí ve Washingtonu. Jsou to Spojené státy, kdo je hlavním dodavatelem zbraní a když ne zbraní jako takových, pak alespoň peněz na ně. A zatím je těch peněz viditelně dost. Velmocenská politika formou různých vojenských pomocí je běžným nástrojem politiky USA a ročně se v ní otáčejí desítky miliard dolarů.

Spojené státy mají zájem na oslabení Ruska, ale nemají zájem na jeho zásadní porážce. Potřebují zachovat Rusko jako lokální mocnost. Rusko je na Kavkaze a Blízkém východě protiváhou nastupujícího Turecka. V oblasti Kaspického moře je Rusko potenciálním protihráčem Iránu a je to Rusko, kdo fakticky zaručuje stabilitu ve střední Asii. Spojené státy viditelně netouží po destabilizaci těchto regionů a stejně tak netouží po tom, převzít v nich úlohu Ruska.

A pak jsou tu ještě jaderné zbraně. Vestfálský mír (1648) vytvořil mezinárodní systém rovnoprávných států. Jaderné zbraně v tomto systému vytvořily VIP klub těch, kdo je mají a není je možno zahnat do kouta.

Když se na počátku padesátých let 19. století západním velmocem nezdála agresivní politika Ruska vůči Osmanské říši, vyřešilo se to Krymskou válkou (1853 - 1856). Rusko bylo dovedeno na pokraj logistického kolapsu a muselo se vzdát podstatné části svých předchozích zisků. Stalo by se to tenkrát i v případě, že by měl Nikolaj I. k dispozici jaderný arzenál?

Dnes Rusko jaderný arzenál má a příležitostně jím chrastí. Použilo by ho? A jaká by byla reakce ostatních členů jaderného klubu? Minimálně ve Washingtonu (ale pravděpodobně i v Pekingu) by se řešení této otázky rádi vyhnuli.

A Rusko?
Napadnout Ukrajinu byla obrovská taktická chyba, které se Vladimir Putin dopustil pravděpodobně pod tlakem pocitu, že mu dochází čas stát „vždy-rozmnožitelem říše“. Byl tu ovšem i pocit nebezpečí. Dvacet pět let se NATO přibližuje k ruské hranici a Rusko je citlivé na to, kdo ovládá severoevropskou nížinu stejně, jako byla kdysi Británie citlivá na přístavy v ústí Šeldy. Ten britský problém vyřešil (zdánlivě) vznik neutrální Belgie (1830).

Ruský problém řešen nebyl a v ruském povědomí je, že tudy v době „smuty“ (1598 - 1613) táhli na Moskvu Poláci a po nich Napoleon a Hitler (budiž řečeno, že i Rusové na Varšavu, Paříž a Berlín).

Nicméně, dá se odhadnout, že Rusko už dostalo, co chtělo. Zamrznutí konfliktu by pro ně bylo možné řešení. Za hradbou minových polí a protitankových zátarasů může další desítky let integrovat anektovaná území do ruského státu.

Vladimír Putin bude mít v učebnicích dějepisu svou kapitolu rozmnožitele říše a toho, kdo dovedl ztracené Rusy (ty ukrajinské) zpět do vlasti.

Hospodářské sankce a poškozené mezinárodní vztahy Rusko přežije. V multipolárním světě, který se právě formuje, bude mít dost jiných možností, než jsou jen vztahy se Spojenými státy a Evropskou unií. Je skoro jisté, že se bude dále sbližovat s Čínou a jí budovanou sférou vlivu.

V dlouhodobém horizontu to pro Rusko dobré nebude. Bude v pozici slabšího partnera a bude mít co ztratit. Čína má své zájmy na jihu Sibiře, který se Rusko po desetiletí (a neúspěšně) snaží hustěji osídlit. Konec konců i Vladivostok Rusko získalo až v roce 1860 jako jeden z výsledků Druhé opiové války (1856 - 1860).

Až tedy ve i Washingtonu konstatují, že nákladů na konflikt na Ukrajině bylo už dost (nejspíš po volbách 2024), konflikt definitivně zamrzne a časem začne i nějaké to mírové jednání.

Kdo to zaplatí?
Inu, zaplatí to Ukrajina ztrátou území a devastací části toho zbytku, ztrátou významné části mužské populace a také ztrátou podstatné části válečných uprchlíků, kteří se už nevrátí. Jak dopadnou sliby Evropské unie o rekonstrukci, to Bůh suď. Pokud unie vytrvá ve svém zeleném údělu, nebude mít z čeho program rekonstrukce zaplatit.

Nakonec tu zbyde hospodářsky rozvrácená Ukrajina s oligarchickým politickým systémem a velkou silnou armádou, kterou nebude jak uživit. Do Evropské unie Ukrajinu nevpustí, leda by se hromadně zbláznilo jak bruselské centrum, tak jednotlivé členské státy. Na druhé straně ale bude Ukrajina při první vhodné příležitosti přijata do NATO. Bude to jediný způsob, jak udržet pod kontrolou její hypertrofovanou armádu.

A co střední Evropa?
Rusko tu zůstane. Leda by se snad rozpadlo, ale to by byl proces, při kterém bychom ještě rádi vzpomínali na poklidné časy války na Ukrajině. Rusko vždy bylo a stále je obtížný soused. Musíme to vědět a být na to připraveni. Vzor můžeme mít v Polsku.

A jednou se může stát, že za studené války mezi USA a Čínou přijde někdo, kdo frustrované Rusko přetáhne na stranu Západu. V roce 1971 to Henry Kissinger za té minulé studené války dokázal s Čínou.

Jan Kovanic
12. 2. 2025

Werich měl narozeniny

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Karel Wágner
12. 2. 2025

Technologie pro 3D tisk se využívá i na stavbách.

Lubomír Stejskal
12. 2. 2025

Podrobnosti příběhů plných hrdinství a odvahy, ale také zmaru.

Alexander Tomský
12. 2. 2025

Trump bombasticky napadá zažitá konvenční moudra.

Aston Ondřej Neff
10. 2. 2025

Babišovi se můžeme smát, že prohlašuje „Green Deal je mrtvý“.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Tomáš Vodvářka
11. 2. 2025

Budu bit, haněn, osočován, skandalizován jako zastydlý boomer.

Marian Kechlibar
10. 2. 2025

Gaza má skutečně nejlepší pláže v celém východním Středomoří.

12. 2. 2025

Volební preference Pirátů podle politického marketéra Oty Klempíře zhoršil kromě působení ve vládě...

Josef Kopecký
12. 2. 2025

Poslanci vydali šéfa SPD Tomia Okamuru k trestnímu stíhání kvůli předvolebnímu plakátu s tmavým...

Lidovky.cz, ČTK
12. 2. 2025

Ve fotbalové Champions League se hrají další čtyři zápasy vyřazovací fáze. Po výhře Brugg nad...

Lidovky.cz, ČTK
12. 2. 2025

Fotbalový Liverpool chce učinit zásadní krok k zisku mistrovského titulu. Po středeční dohrávce na...

dtt Ditta Stein
12. 2. 2025

Moskva bude chtít do května za každou cenu dobýt zpět svá území v Kurské oblasti, jež obsadila...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz