Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v médiích?

Stále se přiostřující protiněmecká tendence karikatur v řeckých médiích, které pracují se starými resentimenty z druhé světové války. Němec ve všech jejich tiskovinách už zase nosí uniformu, samozřejmě starou, nacistickou, bere matkám děti a počítá v jejich jídle fazole. A když se cizí novináři zeptali na tyto tendence jejich nejproslulejšího karikaturisty Stathise Stavropulose, jehož karikaturu přetiskl i The New York Times, odpověděl: "Co mám dělat, taková je teď u nás situace!" A dodal: "Podle mého soudu už ani nejde o komické karikatury, ale spíše o tragické obrázky!"

V tomhle trendu nejsou Řekové výjimeční, podobné kresby a komentáře najdeme i ve francouzských, španělských a britských tiskovinách a taky v těchto zemích naopak kritizují komentátoři i karikaturisté Řecko ...

Ano a u nás si přece z Řeků utahoval i náš pan prezident, když loni na podzim řekl: "Neviním Řeky, každá země by mohla říci, my budeme sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, nebo víc pracovat." A pak ještě jinde upozornil na to, že stejnou sumu, jakou si Řekové půjčili v zahraničí, to jest 200 miliard eur, si Řekové uložili ve švýcarských bankách: dokonce prý byla tato suma asi o dvacet miliard ještě vyšší. Premiér Papandreus protestoval.

Rozdíl je jen v tom, že tak systematicky a krutě, jako nacházíme každý den v řeckých novinách útoky na Němce, dokonce i na titulních stranách, to v jiné zemi určitě nenajdeme. Nejčastěji se v Řecku na karikaturách objevuje paní kancléřka Merkelová, která buď upířími zuby saje jejich krev, nebo se chová jako školní inspektorka, která jim se zdviženými prsty vyhrožuje a v nejtvrdších karikaturách má nacistickou uniformu s hákovým křížem na rukávě a koženým bičíkem v ruce. Tyto protiněmecké nálady jsou vyvolány i komentáři, v nichž se připomíná nucená půjčka, kterou musela jejich národní banka poskytnout Německu v roce 1942, i když tentokrát je tomu přesně opačně. Evropa půjčuje Řecku a Německo nejvíc ze všech států.

Otázka ovšem je, jestli karikaturisté a novináři, kteří s nacistickou paralelou pracují, nenávist vyvolávají, nebo ji jen ilustrují a nastavují zrcadlo. Jak to vidíte vy?

Na to jednoznačná odpověď neexistuje a zvláště odsud to nemohu posuzovat. Bulvár a popnoviny vždy mluví jazykem hospody nižší cenové skupiny a tvrdí, že Němci se snaží finančními prostředky dosáhnout toho, co se jim před šedesáti lety nepovedlo pomocí síly. S odkazem na známé heslo Práce osvobozuje, které bylo nad branou koncentračního tábora v Dachau, připomínají, že i nové memorandum EU osvobozuje!

Ale i šéfkomentátor levě liberálních novin Ethnos Georgios Delastik, vzdělaný proevropský novinář, který hovoří osmi jazyky, píše o Německu jako o "čtvrté říši". Na druhé straně je třeba říci, že první útoky na Řecko se v karikaturách a v komentářích objevily právě v německých tiskovinách, kde velice často se hovořilo o krachujícím Řecku, a kvůli tomu taky probíhá již několik měsíců proces proti zpravodajskému německému týdeníku Focus, který tyto kritiky otiskl v roce 2010. Tento časopis byl nařčen z kolektivní urážky Řeků. Podobně se ohrazují Řekové proti jihoevropskému šlendriánství, o kterém hovořila paní kancléřka Merkelová.

Objektivně je však pravda, že Řekům se nedaří vybírat daně a že taky tato malá země si udržuje neobyčejně velkou armádu, která je velice drahá: možností, kde a jak spořit, je dle analytiků v Řecku ještě hodně, ale o tom oni odmítají nahlas hovořit. Za zmínku stojí, že od šedesátých let do krize byli Němci pro Řeky nejoblíbenějším národem v Evropě. Není se ale čemu divit: nejvíc tam jezdili na dovolenou a hodně utráceli.