A co že se tak hrozného stalo, že někdejší prezident JAR a starý komunistický bojovník musí na místě posledního odpočinku ve vesnici Qunu rotovat? Neuvěřitelná věc.

Mmusi Maimane, federální lídr Demokratické aliance (DU), největší jihoafrické opoziční parlamentní strany, si dovolil navštívit v minulých dnech Izrael. Jeho opovážlivost byla o to větší, že se tak stalo nedlouho poté, co nynější prezident JAR Jacob Zuma se vyslovil proti cestám tamních představitelů a úředníků do Izraele (s „gumovým“ dodatkem, pakliže cesta neslouží věci míru).

Jacob Zuma není ovšem pouze hlavou státu, ale také šéfem levicové partaje Africký národní kongres (ANC), která na svém webu (obr. 1) zareagovala na Maimaneho cestu okamžitě a hystericky. Kromě toho, že by se Mandela a jeho dávný revoluční bard (někdo by mohl říci terorista) Oliver Tambo měli v hrobech obracet, uvádí ANC hned v úvodu svého prohlášení z 12. ledna 2017 toto:

ANC registruje hněv a připojuje se ke spoluobčanům v odsouzení Mmusiho Maimaneho z DA kvůli jeho návštěvě Izraele a izraelského premiéra. ANC spolu s dalšími pokrokovými organizacemi a silami není překvapen z návštěvy DA v Izraeli a u izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua. V době, kdy se svět stále více staví proti nelegálním izraelským osadám, včetně Rady bezpečnosti OSN, je zklamáním, že DA podporuje izraelský režim místo toho, aby odsoudila jeho porušování mezinárodního práva. Tvrzení, že DA je financována a řízena sympatizanty s izraelským apartheidem se zdají být pravdivá.

Prohlášení připomíná slovník Rudého práva z 80. let minulého století. Ale co naplat, levičák zůstane levičákem, byť by se sebevíc snažil překročit vlastní stín.

Demokratická aliance na svých internetových stránkách (obr. 2) napsala o návštěvě téhož dne, nicméně věcně, bez propagandistických frází.

Především: šéf DA nenavštívil pouze Izrael, ale také území Palestinské autonomie. Dále: k oběma stranám přijel proto, aby naslouchal a dozvěděl se o konfliktu takříkajíc z první ruky. V rámci své cesty chtěl diskutoval také o úloze JAR ve snaze najít mírové narovnání. (Ovšem dokud bude u moci současná socialisticko-komunistická vláda, tak těžko – LS.)

Setkal se rovněž s byznysmeny obou stran, s nimiž hovořil o tom, jak může být podnikání a obchod užitečný při prosazování míru, rozumí se tam, kde se nedaří dosáhnout pokroku čistě politickými prostředky.

DA mimoto uvedla, že podporuje tzv. dvoustátní řešení, přičemž dala jasně najevo, že pod jejím vedením (rozuměj: pakliže by se ujala moci) by JAR hrála konstruktivní úlohu; snažila by se obě strany spojovat místo toho, aby mezi nimi rozněcovala napětí.

V závěru DA uvedla, že bude vždy klást otázku lidských práv do centra pozornosti svých mezinárodních vztahů, stejně jako morální zásady, které byly stranou ANC dlouho přehlíženy.

Zbývá si položit otázku, proč jsme na straně ANC svědky takové hysterie? Zapomněli snad činovníci ANC na zkušenost z vlastní země? Na to, kam se vývoj v jejich zemi ubíral po nástupu Frederica W. de Klerka do prezidentského úřadu v roce 1989? Že jeho alfou a omegou byl DIALOG mezi bílými a ostatními?

Jak tedy chce ANC přispět k mírovému úsilí mezi Izraelci a palestinskými Araby, když se k jedné straně staví tak nenávistně? Když považuje za „postavení se na špatnou stranu dějin“ (tak se vyjádřila vládní strana JAR na adresu opoziční DA) v případě těch, kdo navštíví Jeruzalém a vedou DIALOG s premiérem Netanjahuem a vůdcem izraelské parlamentní opozice Jicchakem Herzogem? Koneckonců Maimane jednal i s představiteli palestinským Arabů a ze schůzky s Abbásem sešlo údajně jenom proto, že šéf Autonomie neměl v diáři volný termín (anebo to byl z jeho strany záměr?).

Osobní slovo závěrem: nikdy jsem nechoval k Mandelovi a spol., potažmo k ANC, obzvláštní důvěru a nikdy jsem nebyl Mandelou fascinován. Nejnovější výpad ANC proti opoziční DA kvůli návštěvě jejího federálního lídra ve Svaté zemi (a to jsem pominul osobní dimenzi této návštěvy: Maimane je hluboce věřící evangelikální křesťan) mě i po letech přesvědčil o tom, že jsem ve svém negativním úsudku o ANC nemýlil.

1/ Část prohlášení na webu ANC k Maimaneho návštěvě Izraele.

2/ Část prohlášení na webu strany DA k Maimaneho návštěvě Izraele a Palestiny (rozuměj: Palestinské autonomie).

3/ Mmusi Maimane a Benjamin Netanjahu. (Zdroj: Web The Citizen)