Před půl rokem došlo k posuvu tektonických desek u pobřeží Japonska. Tento posuv způsobil silné zemětřesení a následné, mnohem více ničící vlny tsunami. Byly zničeny desítky kilometrů pobřeží, domů, obchodů, přístavů, lodí, komunikací, sítí a dalšího civilizačního příslušenství jedenadvacátého století. Toto přírodní neštěstí nezavinil člověk, ale člověk je zaplatí. Zahynulo asi 15 000 lidí, deset tisíc je stále nezvěstných, víme, co to znamená, asi nebude možné spočítat všechna zranění i psychická.

Média zaostřila svou pozornost převážně na situaci v JE Fukušima. Přiznejme si, že u nás, ale ani ve světě nikdo tuto elektrárnu neznal. Předpokládám, že ani většina Japonců o ní neměla ponětí. Elektrárna Fukušima jsou vlastně dvě elektrárny: Fukušima I (6 reaktorů, právě zde byly 4 bloky nejvíce zasaženy) a další, 12 km vzdálená Fukušima II (4 reaktory, zde se o žádných závažnějších potížích nehovoří). V novinářské zkratce se mluví pouze o elektrárně.

Při tomto neštěstí v areálu jaderné elektrárny nikdo nezahynul, při odstraňování následků bylo pět pracovníků ozářeno. Bohužel umírali lidé kolem, ale ne na následky radioaktivity. Celý průběh havárie bude rozebrán, zaznamenán a vyhodnocen v čase, s ohledem na příčiny, následky i následná technologická opatření pro potřeby elektráren již provozovaných, těch ve výstavbě či těch dosud projektovaných.

Firma Cubu Electric Power Co., která provozuje JE Hamaoka postaví před elektrárnu další osmnáctimetrovou ochrannou zeď, dále upraví systém drenáží tak, aby i případné zaplavení provozu bylo eliminováno vodě odolným dieselelektrickým čerpacím systémem. Příslušná elektrická síť bude dvojnásobně jištěna dalšími dieselagregáty ve výšce 25 metrů nad mořem, atd. Bezpečnostní úpravy vyjdou na 1,3 miliardy dolarů. Tato společnost si spočítala, že ztráty v důsledku náhradní výroby energie v klasických zdrojích přijdou na další 3,8 miliard dolarů.

Přes areál JE Fukušima se přehnala 14metrová vodní vlna. Zkuste si představit, že se taková vlna převalí přes vaše pracoviště, přes váš provoz, důležitý úřad nebo "činžák". Muselo to vypadat příšerně. Po tsunami zůstalo na elektrárně asi 200 pracovníků, kteří bezesporu měli dost problémů sami se sebou. Otřeseni, nevěděli co dříve, nevěděli, co je s jejich dětmi, příbuznými, nevěděli, jestli se budou mít kam vrátit. Za situace, kdy kámen nebyl na kameni, se museli snažit minimalizovat následky zemětřesení, tsunami, technických výpadků a poruch na tak složitém komplexu, jakým atomová elektrárna bezpochyby je.

Hezky se kritizuje, pokud za daných okolností nejednali vždy správně, neudělali správné rozhodnutí a něco opomenuli. Přestože jsou zaměstnanci JE na krizové havárie a projektové poruchy školeni, realita je něco jiného. Také jim nemůžu zazlívat, že ne vždy informovali "pravdivě". V takové situaci přece musíte dostat věci pod kontrolu a snažit se situaci uklidnit! Rozumní lidé nezačnou v krizové době blbnout a dělat paniku, od toho jsou zde jiní.

Tak jako našim hasičům a záchranářům po povodni, je potřeba složit poklonu i těmto japonským. Bohužel jsem nezaznamenal žádnou odezvu či aktivitu od našich humanitárních a ekologických organizací, ani symbolickou účast.

Celá přírodní katastrofa má a bude mít své ekonomické a hospodářské dopady, obnova bude něco stát. Další náklady budou spotřebovány na sanaci právě zničené jaderné elektrárny, obrovské ztráty přinesou výpadky ve výrobě a ztráty způsobené nedostatkem energie, surovin.

Japonsko je průmyslově vyspělý stát, který potřebuje stabilní energetiku, je pravdou, že JE Fukušima katastrofu nevydržela a dostala se za kritickou hranici. Je otázka, jak by zemětřesení "přežil" energetický větrný park nebo rozsáhlé plantáže slunečních kolektorů. Také vodní elektrárna by za dané situace mohla způsobit nekonečné potíže, příroda je silnější a někdy zabíjí po tisících.

Samotná japonská elektrická síť je rozdělená na dvě části, východní (100 V, 50 Hz) a západní (100 V, 60 Hz), tyto jsou propojeny třemi měnícími stanicemi s celkovou kapacitou 1 GW. Po preventivním odstavení 11 jaderných reaktorů na východě (9,7 GW) není nějaká zásadní výpomoc ze západní části možná.

Do japonské elektrické sítě je nyní zapojeno pouze 19 jaderných bloků z 54 dříve provozovaných. V současné době probíhá na 20 blocích (17,7 GW) plánovaná odstávka a zbytek (11) byl odstaven preventivně kvůli bezpečnosti v souvislosti se zemětřesením. Zbylé 4 bloky ve Fukušimě byly zničeny a jejich opětovné spuštění se již neplánuje. Tyto počty berte spíše orientačně, jednak se postupně mění, jednak různé zdroje uvádí i trochu jiná čísla.

V roce 2010 byla celková spotřeba elektrické energie v Japonsku 1145,3 TWh, z toho cca 1/4 z jádra = 286,2 TWh (celková roční spotřeba ČR 75 TWh). Spotřeba na obyvatele 8,5 MWh/rok (v ČR 6,4 MWh/rok), HDP $ 3,7/kWh (v ČR $ 2,5/kWh).

Japonská veřejnost je nyní pochopitelně velmi nedůvěřivá vůči jaderné energetice a ozvaly se hlasy, aby byla zcela opuštěna. Nahradit výrobu padesáti reaktorů je otázkou generací. Také plynovody, ropovody, dovoz uhlí či stlačeného plynu nese svá rizika a náklady. Celkově Japonsko dováží 84 %, primární energie, země je zadlužená, poničená.

Názor si může udělat každý sám, rozhodnout se budou muset Japonci. Že to bude velmi obtížné, je jediná jistota.