Chaotická situace v Izraeli, kterou vyvolaly masové protesty proti chystané vládní reformě Nejvyššího soudu, povzbuzuje izraelské nepřátele ke stále troufalejším útokům. V posledních dnech napadli židovský stát teroristé z jihu i severu i v samotném Izraeli a v Sýrii se snaží posílit postavení Írán.

Probíhající ramadán se letos kryje s židovským svátkem Pesach, což většinou vede k palestinským násilnostem. Arabští výtržníci se v úterý zabarikádovali v mešitě Al-Aqsá na jeruzalémské Chrámové hoře s kameny a zápalnými láhvemi, aby mohli útočit na židovské návštěvníky před středečním začátkem Pesachu. Izraelská policie proto do mešity vnikla, aby jim v tom zabránila, a při potyčkách zatkla na 350 násilníků. To jako vždy muslimy pobouřilo a palestinská teroristická hnutí Hamás a Islámský džihád odpálila na Izrael šedesát raket. Ve čtvrtek došlo i k vzácnému útoku z Libanonu, odkud během třiceti minut vylétlo 34 střel, nejvíc za posledních sedmnáct let. Útok přišel z palestinských uprchlických táborů na rozkaz Hamásu, který si v Libanonu ve spolupráci s tamějším hnutím Hizballáh a Íránem už léta buduje raketové schopnosti. V arabských izraelských městech vypukly nepokoje a v pátek pokračovaly potyčky na Chrámové hoře. V tentýž den také Palestinci zabili dvě izraelské sestry a vážně zranili jejich matku v Jordánském údolí; nastříleli do nich 22 kulek. A v pátek v noci zabil izraelský Arab zahraničního turistu a sedm dalších zranil na přímořské promenádě v Tel Avivu.

Izrael provedl čtrnáct ničivých leteckých odvet na cíle Hamásu v Pásmu Gazy i jižním Libanonu a pro případ další eskalace povolal zálohy.

Hizballáh sice za žádnou z násilností nestojí, ale zřejmě má na svědomí neúspěšný březnový teroristický útok u izraelského Megida. Ten izraelské bezpečnostní složky velmi znepokojil, protože to bylo první narušení nepsané dohody o klidu zbraní od roku 2006.

Izraelští nepřátelé z protivládních protestů v Izraeli vyvozují, že se zhoršily jeho obranné schopnosti. To sice není pravda, ale zeslábla jeho odstrašující síla, jak upozornila i zpráva izraelské vojenské rozvědky. Generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh nedávno zadoufal, že „Izrael se nedožije osmdesátého výročí své existence“.

Stejně smýšlí i Írán; jeho nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v úterý prohlásil, že „sionistický režim zaniká rychleji“, než očekával. Teherán pokouší trpělivost izraelské armády v Sýrii, a ta tam proto v posledních týdnech stupňuje útoky.

I když se k nim Izrael většinou nehlásí ani je nekomentuje, byl to nepochybně on, kdo naposledy v úterý zaútočil na letiště v Damašku a syrskou leteckou základnu u Palmýry a zabil dva civilisty. Byl to už čtvrtý útok na íránské a proíránské cíle za necelý týden, osmý za uplynulý měsíc a desátý od začátku roku. Úterní rakety zaútočily poté, co Izrael nad svým územím zachytil íránský dron. Dva dny předtím byla terčem útoku syrská letecká základna Dabá nedaleko hranic s Libanonem, kde má posádku Hizballáh, o další dva dny dříve zabily v Damašku rakety dva členy íránských Revolučních gard a den předtím zasáhly v téže oblasti zbrojní konvoj a zranily dva syrské vojáky. Nejčastějšími cíli jsou civilní a vojenská letiště; v předchozích měsících byla dokonce vyřazena z provozu letiště v Aleppu a Damašku. Izrael likviduje i sklady vyspělých íránských zbraní a v březnu byly terčem jeho útoků v Sýrii vchody do podzemí, kde se vyráběly íránské rakety.

Írán zneužívá únorového zemětřesení v Turecku a Sýrii a pod zástěrkou dodávek humanitární pomoci postiženým převáží do Sýrie ve zvýšené míře zbraně pro své spojence, především Hizballáh – od začátku února tam vyslal přes tisíc konvojů, ale pomoc obětem katastrofy vezly jen některé.

Na syrských letištích také parkují drony Íránu a Hizballáhu, jejichž hrozba v poslední době znovu sílí. Satelitní snímky ukazují, že izraelské útoky ničí infrastrukturu, kterou drony používají, jako komunikační stanice nebo komunikační vozidla. Růst počtu dronů v Sýrii dokonce v březnu přiměl Izrael k povolení prodeje rušiček bezpilotních letounů Ukrajině, na kterou útočí íránské stroje zakoupené Ruskem.

Nepřátele Izraele povzbuzují i jeho špatné vztahy s Bidenovou vládou, která kritizuje jeho soudní reformu. Teherán z roztržky vyvozuje, že Američané Izraeli nepomohou s případným útokem na íránské jaderné továrny.

Další zneklidňující skutečností je pro Izrael sílící vojenská spolupráce Íránu s Ruskem. Moskva Teheránu za jeho drony slíbila bezprecedentní vojenskou podporu a v březnu s ním údajně podepsala smlouvu o prodeji vyspělých bojových stíhaček a výcviku íránských pilotů. Podle Rádia Svobodná Evropa Írán od Ruska očekává i bitevníky Su-35, systémy protiletecké obrany S-400, vojenský satelit a další výzbroj, ale zda je získá, není jisté.

Bezpečnostní situace Izraele se za Netanjahuovy vlády prudce zhoršila a uklidnění se zatím nerýsuje; ramadán pokračuje.