Izraelská vláda Naftaliho Beneta zaznamenala ve čtvrtek a pátek svůj největší úspěch a významně si upevnila postavení – Kneset po třídenní parlamentní debatě schválil státní rozpočet na zbytek tohoto roku a rok příští, přestože má většinu jen jediného hlasu.

Je to první rozpočet od roku 2018, který se podařilo přijmout. Od té doby ho tehdejší premiér Binjamin Netanjahu používal jako nástroj politického vydírání a nakonec, aby nemusel splnit dohodu o rotačním premiérství s Benym Gancem, využil absence rozpočtu k rozpuštění vlády a vyhlášení předčasných voleb.

Kdyby se teď rozpočet schválit nepodařilo, musel by se rozpustit i tento kabinet a zemi by čekaly páté předčasné volby od jara 2019, protože izraelské právo považuje hlasování o rozpočtu za hlasování o důvěře vládě. Byla to šance pro současného vůdce opozice Netanjahua, který dělal vše, aby vládní koalici rozeštval. Snažil se démonizovat Mansúra Abbáse, předsedu strany Raam, která je prvním plnoprávným arabským členem izraelské vlády, přestože před jejím vznikem ho sám lákal do své koalice. Teď ho označuje za podporovatele terorismu a obviňuje z vazeb na teroristické hnutí Hamás. Netanjahu také před zasedáním zorganizoval protivládní demonstraci v Tel Avivu, kde tisíce lidí požadovaly svržení kabinetu a návrat Netanjahua. Ten se rovněž snažil zviklat alespoň jediného člena vládní koalice, aby ji připravil o většinu. Zaměřil se zejména na stranu Nová pravice (Jamina) premiéra Bennetta a pravicovou Novou naději (Tikva ha-chadaša), ale nikdo nezradil. Koalice ukázala, že židovsko-arabské spojenectví může fungovat.

Schválený rozpočet je převratný. Zlepší veřejné služby, sníží byrokracii a omezí šedou ekonomiku zavedením digitální registrace tržeb. Posílí konkurenceschopnost trhu zmírněním restrikcí omezujících dovoz zboží, které dosud chránily místní výrobce a měly na následek vysoké ceny. Během jedenácti let se postupně zvýší ženský věk odchodu do důchodu z 62 na 65 let a vzrostou sociální dávky a minimální mzda. Uvolní se přísná kritéria pro finanční instituce, aby mohlo vzniknout více bank, zmodernizuje se školství a postaví se nové školy a školky. Zlepší se zdravotnictví nebo doprava a přibude potřebných bytů; v příštích čtyřech letech má být zahájena výstavba až 280 000 bytových jednotek. Doprava se zaměří na zelenou energii, především solární, a vláda se zavázala, že Izrael bude mít do roku 2050 nulové emise oxidu uhličitého, do roku 2030 sníží emise metanu o 30% a do roku 2025 přestane používat uhlí. Vysoké částky půjdou na obranu země nebo do arabského sektoru na boj proti vysoké zločinnosti a zlepšení života izraelských Arabů obecně, jak to požadovala strana Raam. Spolu s rozpočtem vstoupí 1. ledna v platnost také náboženská reforma kašrutu, pravidel rituální způsobilosti, která ruší monopol ultraortodoxního rabinátu, jejž provázela korupce, a umožňuje vydávat potvrzení o rituální způsobilosti potravin, sňatcích či konverzích více subjektům. Za Netanjahuovy vlády byla taková reforma neproveditelná, protože jí bránili jeho náboženští spojenci. Třídenní maraton pozměňovacích návrhů byl tak vysilující, že Netanjahu u jednoho z nich omylem hlasoval s vládou.

Jeho spojenec, ultraortodoxní strana Jednotný judaismus Tóry, označila rozpočet za „zlý a krutý“, protože „z něj nebude mít prospěch nikdo kromě reformních židů a toulavých koček“, na jejichž sterilizaci vláda vyčlenila vysokou částku.

Schválení rozpočtu stvrdilo budoucnost Benetovy vlády a oslabilo Netanjahuovy šance na návrat k moci. Do Knesetu navíc míří návrh zákona, který má zakázat kandidaturu na premiéra trestně stíhanému politikovi – a Netanjahu je souzen za korupci, podvod a zneužití pravomoci. Jeho soudní proces stále probíhá a ještě dlouho bude.

I po skoro pěti měsících trvání Benetovy vlády je však stále nejpopulárnější politickou stranou Netanjahuův Likud a Izraelci jsou dál neřešitelně rozdělení. Podle nejnovějšího průzkumu 13. televizní stanice by Likud získal 36 parlamentních křesel místo dnešních třiceti, o šestnáct víc než vládní strana Existuje budoucnost (Ješ atid) ministra zahraničí Jaira Lapida, který za dva roky vystřídá Beneta v premiérském křesle. Likudu by však i s jeho ultraortodoxními a ultranacionalistickými spojenci scházelo k parlamentní většině pět hlasů, a stejně tak současné koalici i s arabským Raamem, protože Nová naděje Gideona Saara by se vůbec do Knesetu nedostala. A jen 51% respondentů vyjádřilo přání, aby současná vláda pokračovala, zatímco 40% chce předčasné volby. I tento průzkum, v němž skoro všechny koaliční strany zaznamenaly pokles preferencí, posílil odhodlání jejich členů schválit rozpočet.