V noci na středu propustil Izrael dalších 26 palestinských vězňů. Jde už o druhou skupinu z plánovaných 104 Palestinců – prvních 26 vyšlo z izraelských věznic v srpnu a tentýž počet má být osvobozen v prosinci a březnu příštího roku. Stejně jako v srpnu jde o vrahy nebo strůjce vražd Izraelců před podpisem dohod z norského Osla v roce 1993.

Jako vždy vzbudil tento vládní krok odpor značné části izraelské veřejnosti a konala se i několikatisícová demonstrace. Mezi propuštěnými je například Palestinec, který se v roce 1990 zúčastnil lynče vojáka, jenž omylem odbočil do uprchlického tábora El-Burejdží a tam byl ukamenován a upálen. Jen o málo menší brutalitou vyniká většina dalších, kteří si odpykávali až třicetileté tresty – vrazi turistů na výletě, milenecké dvojice v zaparkovaném automobilu nebo zákazníků v obchodě, ale i Palestinců, které považovali za kolaboranty s izraelskou tajnou službou. Všem vrahům se ale dostalo velkolepého uvítání za účasti nejvyšších představitelů palestinské samosprávy.

Odpor k propouštění vrahů vystupňovala i koaliční vládní strana Židovský domov, která se neúspěšně pokusila prosadit zákon, jenž by je v budoucnu znemožnil. Hněv je v Izraeli o to větší, že v posledních týdnech došlo ke zvýšenému počtu palestinských útoků, při kterých byli zabiti dva vojáci a jeden záložník a vážně zraněna devítiletá dívka. Ve vládě proběhla ostrá výměna názorů, ale premiér Binjamin Netanjahu prohlásil, že propuštění vězňů slíbil palestinské samosprávě a svůj slib dodrží.

Jediným cílem kroku je posílení motivace Palestinců jednat s Izraelem o míru. Právě to vadí předsedovi Židovského domova Naftalimu Bennettovi, který poznamenal, že Izrael kdysi vyměňoval "jednoho teroristu za jednoho zajatého izraelského vojáka, pak sto teroristů za jednoho vojáka, potom sto teroristů za jednoho mrtvého vojáka a dnes už sto teroristů za nic".

Mírové rozhovory jednání s Palestinci začaly v červenci a vyjednávací týmy pod vedením izraelské ministryně spravedlnosti Cipi Livni a Palestince Saíba Irikáta se od té doby sešly už třináctkrát. Informací o průběhu jednání je však poskrovnu, neboť obě strany slíbily americkým prostředníkům, že žádné podrobnosti neprozradí. Podle kuloárních zpráv Palestinci stále trvají na své původní podmínce vzniku Palestiny s hranicemi z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem a odmítají izraelskou vojenskou přítomnost v údolí řeky Jordán. Požadují také, aby územní výměny nepřesáhly 1,9% Západního břehu, a dožadují se kontroly vodních zdrojů a hraničních přechodů, propuštění všech palestinských vězňů a práva uprchlíků na návrat do Izraele. To vše je stejně jako dřív nepřijatelné pro Izrael, a tak se žádný průlom nerýsuje. Od jednacího stolu však zatím nikdo neodešel.

Palestinci v době jednání o míru nepřestávají podnikat protiizraelské kroky na mezinárodní scéně. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás naléhá na Evropskou unii, aby neodkládala plánovaný bojkot obchodních subjektů z izraelských osad na Západním břehu, který má vstoupit v platnost začátkem roku 2014. Navíc samospráva vyzvala dopisem padesát zemí, jejichž firmy v izraelských osadách podnikají, aby stáhly své investice a podnikání ukončily a aby Západ přestal obchodovat i s izraelskými bankami.

Kvůli těmto palestinským krokům a nulové ochotě k ústupkům snad nikdo v Izraeli nevěří, že by mírová jednání přinesla nějaký výsledek. Optimismem neoplývají ani Palestinci – podle nejnovějšího průzkumu je jich 70% přesvědčeno, že samostatné Palestiny lze dosáhnout pouze ozbrojeným bojem.