25.9.2021 | Svátek má Zlata


IZRAEL: Nejvyšší soud rozhodl

24.1.2015

Po letitých tahanicích izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že ilegální osada Amona musí být zcela vyklizena. Vznikla poblíž Ofry v roce 1995 bez vládního rozhodnutí a je tudíž podle izraelského pojetí „ilegální“. V hezoučkých domcích s červenými cihlovými střechami tu dnes žije padesát zbožných rodin, asi dvě stě ze tří set obyvatel jsou děti.

Na rozdíl od většiny osad zřízených na „státní půdě“ byla však Amona postavena na soukromém palestinském pozemku. Policie prý zjistila, že tvrzení mnoha obyvatel Amony o legálním získání tohoto území je „nepravdivé“. Na Nejvyšší soud působí „okupace“ soukromého území jako rudý hadr na býka. Proto dosáhla stížnost palestinských vlastníků půdy, když se jim podařilo prokázat vlastnictví sporných pozemků, za podpory izraelské organizace pro lidská práva Ješ Din, úspěchu.

Už jednou, v roce 2006, prohlásil jeden soud osadu za ilegální. Když přišli příslušníci bezpečnostních sil zničit devět domů, došlo k těžkým střetnutím s tisíci osadníků. Byly stovky zraněných, několik demonstrantů podupali policejní koně. Vládu takové násilí vyděsilo, a proto zrušení Amony stále odkládala. Teď povolil Nejvyšší soud vládě „poslední odklad“. Na přestěhování obyvatel Amony a vrácení půdy majitelům jí zbývají už jen dva roky.

„Myslíme, že se soud dopustil těžké chyby,“ řekl pracovníkovi izraelského zpravodajského portálu Ynet jeden z osadníků. „Dokazuje to, jak jsou soudcové odříznuti od národa a od sionistické vize, kterou podporuje většina Izraelců.“ Izrael je však také právním státem a soudci Nejvyššího soudu se opírají o zákony, i když tyto právní předpisy třeba porušují předpokládanou „sionistickou vizi“.

Z pohledu Palestinců jsou ovšem „ilegální“ všechna sídliště za „hranicemi z roku 1967“, neboť k obsazení Západního břehu Jordánu došlo podle nich „v rozporu s mezinárodním právem“. Izrael naopak tvrdí, že obsazená území jsou „sporná“, neboť nepatří žádnému svrchovanému státu, a že „hranice z roku 1967“ je pouze linií příměří dohodnutou s Jordánskem, která „nepředjímá budoucí diplomatická jednání“, takže je Izraeli povoleno zřizovat tam osady, pokud to nenarušuje soukromý majetek Palestinců. Většina osad stojí na kopcích dříve holých a neobdělávaných, zatímco údolí Palestinci obhospodařují a mají je na svá jména zapsána v pozemkových knihách.

Z pohledu Palestinců jsou ilegální dokonce i osady zřízené na půdě, kterou Židé zakoupili. Patří k nim osady ve správním regionu Guš Ecion, židovská čtvrť v Hebronu nebo jeruzalémské čtvrti Neve Šalom, Gilo či Armon ha-Naciv, které Židé získali už ve třicátých letech minulého století.

© Ulrich W. Sahm
přeložila Ivana Kultová
www.wilberforce.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.