Nebude daleko od pravdy, kdo usoudí, že Írán - a také Sýrie - stojí za včerejšími událostmi na libanonsko-izraelských hranicích, zrovna tak, jako za činností palestinských extremistů v Gaze. Jediným možným účelem raketových útoků na jihoizraelská města je zabránit uklidnění situace v palestinskoizraelských vztazích a včerejší útok Hizballáhu a zajetí dvou izraelských vojáků (tři byli při útoku usmrceni) byly i oficiálně odůvodněny jako pomoc palestinským extremistům dosáhnout splnění jejich požadavků. Přitom právě únos izraelských vojáků je názorným důkazem oprávněnosti stanoviska izraelské vlády, že splní-li požadavek na propuštění palestinských vězňů výměnou za uneseného vojáka, vystaví se pouze dalším pokusům o vydírání.

A tak jediným výsledkem opakovaných útoků je nebezpečné vyhrocení napětí a pravděpodobně též dalekosáhlé izraelské odvetné akce. O takovém úmyslu svědčí i mobilizace izraelských záložníků. Pro židovský stát zajisté nebude lehké bojovat na dvou frontách, o hospodářských důsledcích situace ani nemluvě. Avšak Palestinci (a snad i Libanonci) budou postiženi ještě více. Zdá se, že na tom jistým činitelům vůbec nezáleží. Spíš naopak. Hlavně, když to odvrátí pozornost od dění v Íránu a Sýrii.

LN, 13.7.