Ve středu došlo v Izraeli k historické události – do vězení nastoupil bývalý prezident Moše Kacav, aby si odpykal sedmiletý trest za znásilnění. Nikdy v historii země nebyl žádný prezident odsouzen, natož pak za tak ostudný čin, a žádný nikdy nebyl ani oficiálně obžalován.

Na žalostném konci skoro třicetileté Kacapovy politické kariéry je nejpozoruhodnější, že si do vězení pomohl sám. Ještě v prezidentském úřadě v roce 2006 oznámil policii, že ho vydírá bývalá zaměstnankyně, a policie zahájila vyšetřování, ale nakonec doporučila obvinit prezidenta. Skandál poutal pozornost veřejnosti pět let a šokoval celou zemi.

Těsně před vypršením svého prezidentského mandátu byl Kacav v létě 2007 donucen k rezignaci. Svou situaci pak znovu zhoršil, když ještě před soudním procesem odmítl nabídku generálního prokurátora k dohodě. Kdyby na ni tehdy přistoupil a přiznal se pouze k sexuálnímu obtěžování, mohl být odsouzen jen k podmíněnému trestu. Kacav ale prohlásil, že se před soudem obhájí a očistí, protože se ničeho nedopustil. Soud ho však letos v březnu odsoudil za dva případy znásilnění, další dva sexuálního obtěžování a za maření spravedlnosti k sedmi letům vězení a odškodnému pro hlavní poškozenou ve výši 100.000 šekelů, v přepočtu půl milionu korun, a pro další ženu ve výši 25.000 šekelů (125.000 korun).

Podle verdiktu se některých přečinů dopustil před 13 lety jako ministr cestovního ruchu a dalších v prezidentské funkci. Přestože v případu stálo v podstatě jen tvrzení proti tvrzení, soudci uvěřili věrohodnosti svědkyň, a nikoli Kacavovi, který podle nich opakovaně měnil výpověď, zatajoval informace a lhal. Hlavní soudce při vynášení rozsudku prohlásil, že Kacavovo vysoké postavení je přitěžující okolností a zneužití pozice zvlášť morálně zavrženíhodné. Kacav se v soudní síni rozplakal a tvrdil, že soud odsoudil nevinného.

Trval na tom, že jde o vykonstruované a nepravdivé obvinění, a nařkl média z honu na čarodějnice. Odvolal se k Nejvyššímu soudu, ale ten rozsudek v plné šíři potvrdil. Potom Kacav požádal o možnost odpykat si trest doma, ale i to soud zamítl. Poslední pokus udělal jeho bratr, který v dopise varoval ministerstvo spravedlnosti, že bývalý prezident je nositelem státních tajemství, která by mohla být ve věznici prozrazena. Ministerstvo však odpovědělo, že i když Kacav býval prvním mužem státu, "vězeň bude jako každý druhý".

Kacav trval na své nevině i ve středu, když za velkého zájmu médií nastupoval do věznice, a prohlásil, že Izrael "popravuje nevinného člověka". Za celou dobu vyšetřování, soudního procesu i odvolání však nevzbudil sebemenší sympatie médií ani veřejnosti; v Izraeli panuje všeobecný názor, že Kacav poskvrnil pověst země a vězení si zasluhuje – a podle mnohých, zejména žen, mnohem delší než sedmileté.

Do věznice Maasjahu v Ramle nastoupil krátce po svých pondělních 66. narozeninách a stal se vězněm číslo 1418989. Jako věřící žid je umístěn v náboženském křídle, kde není televize a 72 dalších odsouzených tráví většinu času studiem Tóry. Smí ale nosit vlastní, a nikoli vězeňský oděv. Celu sdílí s bývalým ministrem zdravotnictví Šlomem Benizrim z vládní ultraortodoxní strany Šas, který byl v roce 2009 odsouzen k čtyřletému žaláři za přijímání úplatků. Podle vězeňské správy mu tato společnost pomůže "zmírnit šok z náhlé změny prostředí". Původně měl mít zvláštní dozor, aby nespáchal sebevraždu, ale věznice od něj při vstupním vyšetření upustila s tím, že Kacav sebevražedné sklony nejeví.

Kacav teď ještě doufá, že dostane milost prezidenta Šimona Perese, ale ten se k tomu zatím nemá; žádného sexuálního delikventa nikdy neomilostnil a nelze předpokládat, že v tak citlivém případě udělá výjimku. Veřejnost je stále nanejvýš rozhořčená, a řada lidí dokonce požaduje, aby byla z galerie izraelských prezidentů v prezidentském paláci odstraněna Kacavova busta.

Proti prominutí trestu jsou i média, podle kterých by milost porušila princip rovnosti před zákonem a vyslala také problematický signál všem ženám. Komentátoři však především připomínají, že Kacav nikdy neprojevil sebemenší lítost nad svými činy, a jen jedinkrát nedávno řekl, že se "omlouvá všem, kterým možná ublížil", což ale nelze považovat za vyjádření lítosti.

Rozsudek i nástup Kacava k výkonu trestu jsou v Izraeli historickým mezníkem nejen kvůli tomu, že hlavní aktér je bývalý prezident. Izraelské právo považuje pohlavní styk bez souhlasu ženy za znásilnění teprve deset let a některé náboženské autority mají k tomuto pojetí přezíravý postoj dodnes. Média jsou dnes ale spokojena – izraelský soudní systém je zdravý a nedělá výjimky.