Bývalý izraelský ministr zahraničí Avigdor Liberman se konečně dočkal zahájení svého procesu. Všechno ale trvalo a bude trvat déle, než si představoval, a slábne tak šance, že se vrátí do vlády.

Liberman byl obžalován v prosinci po 16 letech vyšetřování řady údajných trestných činů. Pro většinu z nich však generální prokurátor nenašel dostatek důkazů, a tak se Liberman nezodpovídá z praní špinavých peněz, zpronevěry, přijímání úplatků a nezákonných finančních prostředků na předvolební kampaň, neprůhledných převodů peněz ani vyhrožování svědkům, ale pouze ze zdánlivě nepříliš významného podvodu a zneužití důvěry. Měl se jich dopustit tím, že chtěl jmenovat bývalého velvyslance v Bělorusku do čela ambasády v Lotyšsku za to, že mu diplomat v minulosti prozradil důvěrné informace o Libermanově vyšetřování údajného praní špinavých peněz v Bělorusku, jeho původní vlasti.

Liberman prohlásil, že obvinění je procházka růžovým sadem a že se snadno očistí. Představoval si, že soudní proces začne ještě před lednovými předčasnými volbami a on bude zproštěn viny tak rychle, že hned po volbách zasedne v nové vládě Binjamina Netanjahua jako staronový ministr zahraničí. Netanjahu, jehož Likud s Libermanovou stranou Jisrael Bejtenu (Izrael, náš domov) kandidoval ve společném bloku, mu dokonce po jeho rezignaci slíbil, že mu resort bude až do jeho očištění držet.

Obvinění Libermanovi nebránilo v účasti ve volbách, které jeho a Netanjahuův blok vyhrál. Soudní proces však začal teprve v neděli, skoro měsíc po volbách a dva týdny potom, co prezident Šimon Peres pověřil Netanjahua sestavením nové vlády.

Plány Libermanovi zkomplikoval nejen pozdější termín soudu, ale i zpřísnění obvinění. Podle generálního prokurátora ministr usiloval o jmenování svého známého mnohem aktivněji, než se původně zdálo. O zpřísnění se zasloužil zejména náměstek ministra zahraničí a člen Libermanovy strany Dany Ajalon. Liberman udělal před volbami jednu netaktickou chybu – nezařadil Ajalona na volitelné místo kandidátky.

A tak Ajalon vypověděl, jak mu Liberman coby předsedovi komise pro jmenování velvyslanců bez zjevného důvodu svého chráněnce vnucoval a tlačil na něj, aby mu post v Lotyšsku přidělil. Také počet svědků z ministerstva nečekaně stoupl na 23. Dalším překvapením bylo rozhodnutí generálního prokurátora jmenovat do čela soudu tři soudce místo jednoho, takže rozsudek bude těžší zvrátit. Šance na rychlý proces pak definitivně padla, když soud v neděli líčení odročil až na 25. dubna. Verdikt tak nebude vynesen dřív než koncem května, a to už bude nová vláda dávno existovat.

Rezervace postu ministra zahraničí pro Libermana je sporná i bez těchto komplikací. Tlak na Netanjahua, aby slib zrušil, vyvíjí i vlivné nezávislé Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli, jehož cílem je zvýšit etickou úroveň politiky. Podle něj je dohoda obou koaličních partnerů nejen amorální, ale může i ovlivnit soudní proces, protože zaměstnanci ministerstva zahraničí by si mohli rozmyslet výpověď proti člověku, o němž vědí, že bude možná znovu jejich nadřízeným. Liberman by ministrem zahraničí neměl být i proto, že jeho prostořekost Izraeli mezinárodně příliš neprospívá. Zatím však stále opakuje, že mu Netanjahu ministerstvo drží, a skutečně to tak vypadá. Resort nezískala ani bývalá ministryně zahraničí Cipi Livni, jejíž strana Ha-Tnua (Hnutí) se v úterý stala prvním členem nové vlády. Livni bude ministryní spravedlnosti a vedoucí týmu, který povede mírová jednání s Palestinci.

Pokud jde o Libermana, nedojde ani k očekávané soudní dohodě, o které se před zahájením procesu spekulovalo – Liberman by přiznal vinu a byl odsouzen jen symbolicky. V neděli však před soudem prohlásil, že se cítí nevinen.

Liberman může být odsouzen až k nepodmíněnému trestu. I kdyby byl ale osvobozen, může se prokuratura odvolat a celý případ se protáhne o řadu dalších měsíců. Odvolání obžaloby takto zabránilo v účasti ve volbách bývalému premiérovi Ehudovi Olmertovi, který byl vloni očištěn z obvinění z korupce. Liberman však také může být odsouzen pouze morálně, tedy že se dopustil "morálně zavrženíhodného jednání". V takovém případě – stejně jako u nepodmíněného rozsudku – by se musel vzdát nově nabytého poslaneckého mandátu a na sedm let odejít z politiky.

Je jasné, že soudní proces nebude jednoduchý a k procházce růžovým sadem bude mít Libermanova snaha o očištění daleko.