Fakta o vlastnictví pozemku Shimon Hadzadik (Sheikh Jarah)

Arabské nepokoje v Jeruzalémě vzplály v dubnu letošního roku z důvodu očekávaného vystěhování arabských squatterů v Jeruzalémě z židovských domovů známých jako oblast Shimon Hadzadik (Sheikh Jarah).

Hamas vydal v květnu 2021 ultimátum, v kterém požadoval, aby Izrael stáhl všechny jednotky ze sousedství Shimon Hatzadik (Sheikh Jarrah) a z Chrámové hory v Jeruzalémě. Hamás posléze vyzval Izrael, aby propustil všechny Araby zadržené za nepokoje, které spáchali v průběhu dubna a května tohoto roku v Jeruzalémě. Když Izrael na žádosti Hamasu nereagoval, odpálil přes 4300 raket na Jeruzalém a další izraelská města.

Ovšem fakta se jako obvykle v izraelsko-palestinském konfliktu ztrácí a převrací v arabském a mezinárodním odsouzení Izraele zahrnujícím mnohá nepodložená a vylhaná tvrzení.

Jaká je pravda?

Dne 10. února 2021 Okresní soud v Jeruzalémě potvrdil rozhodnutí Jeruzalémského magistrátního soudu z října 2020, v němž požaduje, aby se arabští obyvatelé pozemků Sheikh Jarrah vystěhovali do 2. května 2021 z nemovitostí, které obývají. Po tomto rozhodnutí se tito Arabové odvolali k Nejvyššímu soudu, který požádal obě strany, aby dosáhly kompromisu a vyrovnaly se mimosoudně do 6. května 2021.

Následující vývoj byl zdrojem rozsáhlých kampaní protiizraelských nevládních organizací - zejména ze strany palestinské arabské skupiny Al-Haq. Ta podala žalobu u Mezinárodního trestního soudu (ICC) a OSN s tvrzením, že soudní příkaz očekávaného budoucího vystěhování představuje válečné zločiny.

Taková lživá nařčení a kampaně zkreslují a vymazávají skutkový stav případu, který byl během 50 let veden u několika izraelských soudů.

Izraelský nejvyšší soud v roce 2009 potvrdil následující skutečnosti:
Dotyčná země „byla vlastněna vrchním rabínem (Hachamem Bashim) Avrahamem Ashkenazim a vrchním rabínem Meirem Orbachem až do války za nezávislost (1948) poté, co ji koupili v roce 1875 od jejích arabských vlastníků“. Následně dvě židovské organizace, Va’ad Eidat HaSfaradim a Va’ad HaKlali L’Knesset Yisrael, usilovaly o registraci daného území u britské mandátní vlády roku 1946. Nemovitosti byly zaregistrovány u izraelských úřadů pod názvy těchto dvou organizací v roce 1973 a později byly prodány organizaci Nahalat Shimon roku 2003.

Oblast zahrnovala místo hrobky Shimona Hatzadika – velekněze z 3. století př.n.l. známého také jako Simeon Spravedlivý.

Tento sled židovského vlastnictví a úcta, kterou projevovali Židé k jednomu ze svých posvátných míst, kde byli pohřbeni jejich náboženští velikáni, byla přerušena událostmi, které se staly v roce 1956 poté, co roku 1948 Jordánci napadli Izrael a dobyli danou oblast Shimon Hadzadik a následně vyhnali všechny tam žijící Židy a nedovolili jim se vrátit do jejich domovů a také se modlit u Simeonova hrobu.

Sheikh Jarrah byl zahrnut do dobytého území sjednoceném s Transjordánskem v roce 1950 a přejmenován na Jordánsko. Roku 1956 Jordánsko ve spolupráci s organizací UNRWA ubytovalo 28 rodin „palestinských uprchlíků“ jako nájemníky na pozemcích dvou židovských trustů, spravovaných po roce 1948 jordánským „Depozitářem nepřátelského majetku“. Jordánsko ztratilo kontrolu nad Sheikhem Jarrahem po šestidenní válce v roce 1967. Později roku 1972 izraelský generální depozitář nařídil, aby byly nemovitosti uvolněny a registrovány ve vlastnictví židovských trustů a jejich současní obyvatelé platili nájem.

Izraelské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení obviňující Palestinskou samosprávu z „prezentace sporu o nemovitosti mezi soukromými stranami jako nacionalistické kauzy za účelem podněcování násilí v Jeruzalémě“ a dodalo, že za jakékoli násilí, které následuje, ponese odpovědnost Ramalláh.

Závěrem lze říci to, že židovská rezidence v Shimon Hatzadik (Sheikh Jarrah) je skutečně vlastnictví soukromých židovských subjektů, které využívají legálních postupů k získání svých vlastnických práv k této lokalitě.