Loď aktivistů s německou kapitánkou vplula i přes zákaz do italského přístavu a kapitánka lodi byla zatčena za porušení zákazu. Hrozí jí údajně až deset let vězení.

Italská vláda uzavírá od loňska své přístavy lodím zahraničních nevládních organizací. Ministr vnitra Matteo Salvini, který je šéfem krajně pravicové strany Liga, vyzval v předchozích dnech Německo, kde má organizace Sea-Watch sídlo, a Nizozemsko, pod jehož vlajkou loď pluje, aby převzaly za loď a migranty zodpovědnost. Už předminulý týden se nabídlo asi 50 německých měst a obcí, že migranty z lodě přijmou.
„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

K výše uvedenému pouze několik věcných poznámek.

1) Matteo Salvini je ministr vnitra „krajně pravicové strany“? Lze se oprávněně domnívat, že touto terminologií se ostrakizuje strana, která s přehledem zvítězila v nedávných evropských volbách se ziskem 34,3 % a její hlavní „vinou“ je tvrdý postoj k ilegální migraci. Znamená to tedy, že v Itálii je třetina „krajně pravicových voličů“, nebo prostě jenom voličů, kteří už mají dost nicnedělání a nejsou ochotni přijímat desítky tisíc ilegálních migrantů na svém území? Salvini se k zatčení kapitánky lodi nevládní neziskové organizace vyjádřil tak, že doufá v její přísné potrestání (stanovisko přejala ČT v Událostech). O migranty už projevilo zájem Německo a další státy, které si je mezi sebou rozdělí. Tak funguje EU a ostraha schengenského prostoru!

2) Podle šéfa neziskové organizace udělala kapitánka „správnou věc“ a je na ni hrdý. To je bohužel velmi účelové vyjádření, které má obhájit „lovení“ migrantů u libyjských břehů. Námořní právo počítá se záchranou lidí na moři, pokud se dostanou do život ohrožujících podmínek v případě nějakého neštěstí. Ilegální migrace je však jiná záležitost. Migranti se vydávají na moře dobrovolně na gumových člunech a místo si musí zaplatit. Lze jen spekulovat, jak funguje vysílání gumových člunů z libyjského pobřeží zrovna v okamžiku, kdy je nablízku plavidlo nevládní neziskové organizace. Náhoda? Že není v Libyi bezpečno? To jistě není, ale záběry z přistání plavidla ukazovaly mezi migranty podle barvy pleti černochy, tj. migranty ze subsaharské Afriky, kteří Libyi používají jako výchozí bod pro cestu do Evropy. Tvrdý a nekompromisní postoj italské vlády k ilegální migraci sebral především výdělky libyjským pašerákům, kteří mohou jen vzpomínat na rozkvět svého byznysu po roce 2015.

3) Loď s migranty čekala 14 dní na moři, než se kapitánka lodi rozhodla vylodit i přes zákaz v Itálii. Za tu dobu mohla zřejmě doplout v pohodě do Holandska nebo Německa. To by ale nemělo ten správný efekt a také by se mohlo stát, že začnou protestovat „krajně pravicové síly“ v Holandsku a Německu.

Netvrdím, že migranti nejsou lidé a nemají žádná práva. Ta však v žádném případě nejsou nadřazena zákonům, které stále ještě platí nebo by měly platit ve státech Schengenského prostoru. Německo, které přijalo v roce 2015 milion ilegálních migrantů, může samozřejmě udělat gesto, že těch čtyřicet navíc převezme. Evropa a EU ale nemůže humanitárně zachránit celou subsaharskou Afriku, kde v řadě států řádí islamisté nebo vládnou režimy, které si svou zemi „přivlastnily“ a osud jejích obyvatel je nezajímá.

Itálie tak dělá za EU „špinavou práci“, když odmítá „monitorovat“ obchod s lidským utrpením poskytovatelů gumových člunů a lodím lovících migranty u libyjských břehů zakázala vstup do svých přístavů. Dramatický pokles migrantů italskou cestou je tak způsoben tvrdým odmítnutím ilegální migrace jako cesty za „evropským rájem“. Už se to samozřejmě rozkřiklo a Libye už není místo zaslíbené k pohodlné cestě do ráje. I situace v tamních táborech migrantů ze subsaharské Afriky je už podle všeho katastrofální a i to působí jako varování pro každého, kdo by se přeci jenom chtěl dostat ilegálně do Evropy. Pohraniční stráž EU Frontex v záležitosti ochrany námořní hranice schengenského prostoru evidentně selhala a jasně se ukazuje, že rozhodující v záležitosti potírání ilegální migrace jsou státy, kterými probíhá hranice schengenského prostoru. To nemá s „krajní pravicí“ vůbec nic společného. Tato politika je totiž v zájmu celé Evropy, nejen EU.