O čem dnes napíšu, jsou zkušenosti z roku 2004 a uvádím je pro poučení, kdybyste se chtěli vypravit někam do Evropy a používat internetové komunikace.

Pokud se nechcete v internetových kavárnách potýkat s různými cizojazyčnými verzemi Windows a klávesnic, dá se to nejlíp udělat tak, že zapojíte svůj přenosný počítač kablíkem na kterýkoliv mobilní telefon, který chytá signál metodou, která se jmenuje GPRS. Je to celkem výhodné, protože se neplatí za čas, ale za objem přenesených dat. Je ovšem nutné vybrat si paušál, ve kterém je zahrnuto dostatečně megabajtů. Když data přesahují předplacený objem, na Slovensku např. 10, 30 nebo 1000 MB, tak každý další MB stojí 35 Sk. To je podstatně méně než tarif švýcarského Swisscomu, velmi nepřehledný a pro normální smrtelníky nepřijatelný, 10 až 30 švýcarských franků za megabajt. Je v tom ale ještě několik dalších zádrhelů. Pro nás, Australany (nebo Američany, Kanaďany), není finančně únosné používat náš mobil v Evropě, protože jakmile je z dosahu své "domovské" sítě, musíme platit navíc t.zv. roaming v zahraniční síti a ten se účtuje krutě, pro mě např. 42 amerických centů za minutu. Kdybych používal manželčin švýcarský mobil v ČR nebo SR, stálo by to jeden a půl švýcarského franku ZA MINUTU EXTRA (navrch k těm 10 SF/MB)! V Tatrách je mizerný signál, systém sice všechny chyby opraví tím, že chybnou část vyšle znovu, ale megabajty jen lítají. Když signál na chvíli vypadne úplně a přenos se přeruší před dokončením, všechno začne znovu od začátku, třeba i třikrát, čtyřikrát - a všechno se to zaúčtuje. Stáhnutí e-mailů mi průměrně trvalo asi 45 min/MB. Když Vám potom nějaký dobrodinec jako třeba Petr Cibulka pošle e-mail s písničkou o Grossovi a je toho 8 MB, trvá to stáhnout celý den! Kdybych byl zapojen přes SwissCom mobil, bylo by mě to stálo několik set dolarů! I v ČR, kde většina lidí je zapojena na internet přes modem a normální telefon a platí za každou minutu, si určitě pan Cibulka náramně zvyšuje popularitu svým zvykem posílat ledacos aktualizovaně dvakrát nebo třikrát a nutit tím příjemce platit za reklamu jeho partaje.

Koupit si mobil v Čechách nebo na Slovensku má tu výhodu, že je v něm sada znaků s naší diakritikou (v Bratislavě je ale v budově Orange firma, která Vám na počkání a lacino vaši cizojazyčnou Nokiu předělá). Já jsem mobil koupil v Bratislavě v Polusu. To je takový obchodní dům s labyrintem chodeb a jednotlivými obchody geniálně očíslovanými na přeskáčku, takže z první číslice naprosto nemůžete usoudit, na kterém poschodí nebo v které části budovy hledaný obchod je. Obchod č. 712 sousedí např. s obchody 206 a 314. Vyplatí se ale prostudovat si pečlivě všechny možnosti: EuroTel tam měl dva obchody, já jsem u nich koupil mobil v prvním patře a na podepsání smlouvy na zapojení mě poslali do svého centrálního obchodu v přízemí. Tam stál tentýž Nokia telefon o 1000 Sk víc! Ukázalo se, že telefonní společnosti na Slovensku (a bezpochyby také v Čechách) nejsou zařízeny na to, aby poskytovaly služby cizinci, který nemá v zemi trvalé bydliště. Mají asi strach, že bych odjel a nezaplatil, jak je v kraji zvykem. To si nedokážou vyinkasovat zálohu a zařídit její postupné telefonické doplňování přes MasterCard? Nebo SIM kartou s předplaceným počtem MB nebo Sk? Zkrátka tak, aby mobil fungoval jen dokud má zákazník na jejich účtu kredit? Musel jsem tedy přivést na podepsání smlouvy svou bratislavskou švagrovou.

Další problém bylo nastavení počítače a mobilu. Všude jinde na světě je zvykem, že ISP (Internet Service Provider) dá zákazníkovi CD, které automaticky nastaví v počítači potřebné parametry na zapojení, nebo aspoň písemný návod, ve kterém je například číslo, které má modem v počítači vytočit, aby se zapojil na internet. Když jsem se na to ptal, tak mi úředník v prodejně v Polusu dal zalepenou obálku a řekl, že tam to všechno je. Nebylo tam nic, žádné potřebné informace, jen SIM karta, PIN kód a PUK kód. Zatelefonoval jsem EuroTelu a informace, které jsem dostal, mi nepomohly. Zatelefonoval jsem znovu a kdosi mi řekl, že mám jít s počítačem do Bajkalské 25. Neřekl mi, že tam mám nejdřív zatelefonovat a sjednat si termín, a nedal mi telefonní číslo, takže když jsem přišel do Bajkalské, byli tam už dva jiní zákazníci. Po delším čekání mi tam počítač nastavili, ale kde prý mám kupón na bezplatnú inštaláciu, který mi měli dát v Polusu? Zpátky do Polusu, další hodina čekání s číslem na lístečku, než jsem se dostal na řadu. Zpátky do Bajkalské s kupónom na bezplatnú inštaláciu.

Při vypisování smlouvy jsem se ptal, jestli je třeba ještě něco zařídit, třeba ohledně placení, protože jsme chtěli za dva dni odejet na chatu do Tater na dva měsíce. Odpověď byla: „Nie, nič, všetko je OK,” že účty přijdou poštou. Švagrová, která jela do Tater s námi, požádala svou přítelkyni, aby občas vybrala poštu a zaplatila účty.

Mezitím jsme byli na chatě v Tatrách a já zjistil, že nemůžu telefonovat do zahraničí, ačkoliv v počítačem vytištěné Zmluve o pripojení byl zaškrtnutý čtvereček "Áno" u otázky "Povolenie medzinárodných hovorov". Musel jsem proto odjet do Liptovského Mikuláše, kde v EuroTelu zjistili, že tento parametr nebyl správně zanesen, a opravili to.

Brzy nato jsem dostal od EuroTelu SMS zprávu, že když nebude do určitého dne zaplacen účet, vypnou mi mobil. Telefonování přítelkyni: stará, asi 80letá paní, musela jít do Polusu osobně, protože k faktuře nebyla připojena složenka. Další výhrůžný SMS od EuroTelu přišel dva dni po zaplacení účtu. Další panika, telefonování a rozčilování, než EuroTel pochopil.

Jsou dvě možnosti: buď zaměstnávají jako programátory úplné idioty (což je nepravděpodobné), nebo to dělají naschvál, aby mohli snadno okrádat zákazníky malými i většími podvody (víc pravděpodobné, v souladu s tím, co je v kraji zvykem). Výběr služeb je ve smlouvě vytištěn, což znamená, že byl do programu zanesen z klávesnice. Normálně jdou parametry, které někdo vyťuká do počítače, který vytiskne smlouvu, zároveň do programů, které řídí zapínání nebo vypínání jednotlivých služeb, a do programů, které vystavují faktury za tyto služby!

Přítelkyně mojí švagrové postupně dostala a zaplatila “Zálohovou fakturu” č. 1065019284 a fakturu č. 2040288419, celkem 6571,50 Sk, a další fakturu, č. 2040724041, podle které měla zaplatit dalších 2071,00 Sk! Podle mých výpočtů už zaplatila EuroTelu nejméně o 3700 Sk víc, než jsme mohli utratit na telefonních rozhovorech a objemu GPRS dat, takže bylo zřejmé, že něco neklape. Chtěli jsme jet z Tater do Švýcarska přes Ostravu a Prahu, kde mám kamarády, a místo toho jsme museli jet zpátky do Bratislavy, abych se podíval na faktury a zjistil, co se vlastně stalo. Ukázalo se, že v převodu parametrů ze Zmluvy o pripojení do programů účtárny nebyla jedna chyba, ale tři! Ve smlouvě bylo:

"Dáta Basic: Nie"
a
"Dáta Standard: "Áno"

Měsíční poplatek za GPRS měl být tedy o 491 Sk vyšší, protože jsem měl objednanou službu Data Standard a ne Data Basic, ale EuroTel mi neměl započítat 7244.04 Sk včetně DPH, protože jsem nepřekročil “Voľný objem dát (MB)”, na který jsem měl podle smlouvy nárok. V prodejně EuroTelu v Polusu jsem musel zase čekat přes hodinu, než na mě přišla řada. Musel jsem upustit od původního plánu zařídit si roaming (chtěli jsme se ze Švýcarska podívat na tři týdny do Itálie), protože na mě chtěli dalších 5000 Sk (které by mi prý byly vráceny, ale já jsem neměl v úmyslu vracet se kvůli tomu z Itálie do Bratislavy). Mluvil jsem s příjemným mladým úředníkem, který hned pochopil chyby EuroTel účtárny a sepsal "Výpoveď zmluvy o pripojení" a reklamaci, ve které to bylo jasně vysvětleno. Uznal, že by byl nesmysl zaplatit 2071,00 Sk podle faktury č. 2040724041, když bylo jasné, že má naopak Eurotel na konto mé švagrové vrátit několik tisíc Sk. Myslel jsem si, že tím je věc vyřízena a odjel jsem s manželkou a švagrovou do Švýcarska.

Když jsme byli zrovna v Itálii, telefonovala přítelkyně mojí švagrové, že místo očekávaných vrácených peněz přišla od EuroTelu další faktura č. 2041223216, podle které mají být výdaje za poslední období před výpovědí smlouvy 917,00 Sk a že je zaplatila. Myslel jsem si, že se vše snadno vysvětlí, až se švagrová o tři týdny později vrátí do Bratislavy a dostane od EuroTelu konečné vyúčtování a vrácení přeplatků, a odletěl jsem s manželkou domů do Austrálie.

Moje švagrová mi z Bratislavy zatelefonovala do Canberry a s velkým rozčilením řekla, že místo vrácení peněz dostala od Eurotelu arogantní dopis, ve kterém jí bezejmenná Vedúca útvaru rizikových úhrad vyhrožuje soudem a exekutorem (!!!), když nezaplatí 2071.00 Sk, o kterých již před třemi měsíci úředník EuroTelu potvrdil, že byly zaúčtovány neoprávněně! Paní Vedúca dále vyhrožovala, že mojí švagrové odpojí mobil! Kdyby nebyla líná se před odesláním svého dopisu podívat do počítače, proč asi tato částka nebyla zaplacena, snad by ji to trklo a zjistila by, že Zmluva o pripojení byla už před třemi měsíci vypovězena, že na vyúčtování byla podaná reklamace, a upozornila by na to své neschopné kolegy v účtárně! O kolik peněz už asi okradla paní Vedúca útvaru rizikových úhrad díky své lenosti a neschopnosti starší zákazníky, kteří špatně vidí, nemůžou najít starší faktury nebo nejsou schopni zkontrolovat jejich velmi nepřehledně a nesrozumitelně formulované údaje, nechají se zastrašit výhrůžkami a zaplatí, aby měli pokoj?!

Protože mi bylo vrcholně trapné, že moje švagrová měla kvůli mému zapojení na internet tolik starostí a nepříjemností, poslal jsem jí na zaplacení těch požadovaných 2071.00 Sk a řekl, aby se dál o to nestarala, že si to s EuroTelem vyřídím sám. Podle mých výpočtů jí EuroTel dlužil 6783,33 Sk.

Poslal jsem dopis generálnímu řediteli EuroTelu Bratislava s kopiemi všech faktur, do kterých jsem červeně zanesl obnosy, tak jak měly být správně účtovány. O tři měsíce později, když EuroTel peníze nevrátil a já nedostal žádnou odpověď, jsem napsal slovenskému ministrovi komunikací, abych ho upozornil, co se děje v rezortu pod jeho dozorem a jakou reklamu to dělá Slovenské republice. Žádná odpověď, samozřejmě; není v kraji zvykem, aby vrchnost plebsu odpovídala. Mezitím EuroTel přejmenovali na T-mobile. If you can't repair it - paint it (když se to nedá spravit, přemaluj to). Všech deset ředitelů zůstalo na svých místech.

Peníze jsme dostali vráceny po osobních intervencích v Bratislavě až letos v květnu nebo v červnu a nic neříkající odpověď od generálního ředitele T-mobilu na mě čekala v Canbeře, když jsme se vrátili z Evropy v říjnu. Zřejmě to poslali lodní poštou.

Letos jsem byl na internet zapojen přes Orange Slovakia a bylo to celkem bez problémů, až na ten slabý signál v Tatrách a na několikrát se opakující potíže s pokusy o zapojení. Nevím, které z nich byly zapříčiněny Orangem a které Nokií, po delším snažení jsem přišel na to, že někdy se ledacos dá spravit tím, že se úplně vypne a znovu zapne mobil - to je dobré si zapamatovat.

Canberra, Austrálie