Nezbývá, než se jen divit, co by byl svět za oázu míru, kdyby George Walker Bush znamenal to největší nebezpečí. Nikdo by nemusel mít strach, že by se opakovalo 11. září 2001. Nikdo by nemusel mít strach ze sebevražedných atentátníků.

Prezidenta Bushe nemusí mít nikdo v oblibě. Proti válce v Iráku se dá argumentovat, ještě víc proti Guantánamu. Lze to vidět tak, že nejmocnější muž světa vede jakousi křížovou výpravu proti „ose zla“. Jedno se ale nesmí: nelze zaměňovat zločince s policistou. Právě to totiž činí zastrašující množství východních Němců. Usama bin Ládin jako dobrák, prezident Bush jako ten zlý? To je pěkná groteska.

Jen tak si - jako západní Němec - dovedu vysvětlit odpor k Bushovi: 40 let byl antiamerikanismus, stejně jako antifašismus a antikapitalismus státním „náboženstvím“ NDR a celého Východu. Co komunisté kázali, tomu tam stále ještě mnoho lidí věří. (Opakovaná lež se stane pravdou.) Škoda, velká škoda, že se toho Erich Honecker nedožil. Ten by byl štěstím bez sebe.

Müller-Vogg-blog

(Překlad: Miloš Kutina)