Donald Trump v Rijádu nastínil jádro problému

Donald Trump na Blízkém východě. To je voda na mlýn těch, kteří ho už předem odepisují se vším všudy. Co může Trump čekat v Saúdské Arábii, když se sám vymezuje vůči islámu? Jak může pomoci v palestinsko-izraelském konfliktu, když tam neuspěli takoví kabrňáci jako Clinton a Obama? Ty otázky jsou ale otevřené, podobně jako je otevřený celý problém Blízkého východu.

Stačí vzít jenom rétoriku. Desítky let platilo, že když se řekne „blízkovýchodní konflikt“, jde o spor Izraele s Palestinci. Jenže to už neplatí dobrých deset let. Z hlediska násilností, počtu obětí a hlavně vlivu na globální hrozby je spor Izraele s Palestinci už jen okrajový. Blízkovýchodní konflikt má jiné rozměry i souvislosti. Je to střet sunnitů se šíity. Střet osy zájmů Moskva–Teherán–Damašek–Hizballáh s osou Washington–Ankara–Rijád. Konflikt autokratických režimů, které hájí stabilitu, s rebely, kteří pod demokratickým heslem „jeden člověk, jeden hlas“ stabilitu obracejí vzhůru nohama.

Těžko říci, jaké šance má Trumpovo osobní nasazení. Obamovi svět tleskal, když v roce 2009 vyrazil na Blízký východ, a dnes se svět děsí, v jakém stavu Blízký východ je. Trumpovi svět předem spílá, ale nemůže mu upřít snahu jít po jádru problému. Pokrokový Západ odmítá připustit, že terorismus souvisí s islámem, se společenskou a politickou kulturou islámského světa. Kdežto Trump tyto státy přímo vyzývá, aby „vyhnaly teroristy ze svých svatyní“. To je jádro problému, i když si těžko dovedeme představit, jak vládnoucí Saúdi omezují salafismus. Ale problému rozhodně nepomůže, pokud se – jak dosud činili západní pokrokáři – po každém průšvihu říká, že s islámem nesouvisí ani náhodou.

LN, 22.5.2017