GLOSA: Turbulence, fragmentace, precedens
Jsou to těžké časy a v Bruselu z toho už nejspíš mají těžké spaní. Celá Evropa vydala se jedním směrem národního sebeurčování, jen Brusel trvá dál a dál na své celistvosti. Proč, je samozřejmě jasné. Ten vzniklý pytel blech už by se prostě uhlídat nedal.
Leč Evropa nedbá a drobí se Bruselu pod rukama. Už před časem soudruh Barroso pohrozil Skotsku, že pokud se odtrhne od Velké Británie, přestane se nalézat pod ochrannými křídly Evropské unie. A též na Katalánsko pohlédl nevlídným zrakem a zdviženým prstem varoval.
Nejsou to ovšem jen tyto dva případy. Baskové také pokukují po samostatnosti. Vlámové a Valoni se též nemohou dohodnout a rozpad akutně hrozí. Slezko v Polsku se také nějak cuká, o Pomořansku nemluvě. Z dalších třeba Lotrinsko zabývá se podobnými úvahami. Tyroly zajisté o lecčems přemýšlejí nahlas. A ledacos dalšího by se našlo.
Nelze se tedy divit, že v Bruselu panuje nervozita. (O Kosovu nám nemluvte, to byla válka, ekonomické zájmy a vůbec!) A teď ještě ten Krym! Není možné připustit referendum, navíc referendum, o kterém je předem jasné, jak dopadne. Takové referendum je velmi virulentní záležitost a dominový efekt by patrně na sebe nenechal dlouho čekat.
Evropa 2035
Už asi před šesti lety vznikla na základě zpráv zpravodajských služeb mapka, jak by mohla vypadat Evropa v roce 2035. Zkuste si představit, že všechny ty vzniklé státy NEJSOU členy Evropské unie!
Jak by, pro všechny svaté, Brusel mohl hovořit jménem JEDNOTNÉ Unie, když by ze všeho nejvíc připomínala ementál!
