Džihádisté neútočí jen na principy, ale hlavně na lidi

Úterní teroristický útok v Istanbulu upřímně řečeno až tak nepřekvapil. Po pravdě, v situaci, kdy džihádisté útočí od západní Evropy přes Střední východ až po Indii, ba Indonésii, nepřekvapí sebevražedný atentátník asi nikde. I když Turecko má svá specifika, vyvolávající i specifické otázky: Proč Islámský stát útočil v zemi, která umožňovala pašovat „jeho“ ropu i jeho agenty? Že by cílem byli jen němečtí turisté (osm z deseti zabitých)? Byl za tím vůbec sám IS? Tady jasné odpovědi chybí.

I proto působí zajímavěji slova německé kancléřky Merkelové: „Teď byl zasažen Istanbul. Před ním Paříž, Kodaň, Tunis a mnoho dalších míst. Teroristé jsou nepřáteli všech svobodných lidí. Jejich cílem je náš svobodný život.“ Dobře řečeno. Nicméně politik reagující na otřesnou událost, která postihla občany jeho země, nemá ve svých slovech prostor pro jemnější nuance. Zkusme to tedy my.

Skutečně vadí džihádistům hlavně západní svoboda a způsob života? Do značné míry jistě ano. Ale zkuste si malý test. Zařadila by Angela Merkelová (nebo při stejné příležitosti vy sami) do rubriky „útok na náš svobodný život“ i sestřelení ruského letadla teroristy nad Sinajem? Vždyť Putinovo Rusko je pro hodně Zápaďanů symbolem nesvobody.

Když loni džihádisté v Paříži vystříleli redakci Charlie Hebdo, Západ demonstroval proti útoku na svobodu slova. Ale co Židé zavraždění v jiné čtvrti v lahůdkářství, předtím v Toulouse či Bruselu a potom v Kodani? Nebyli zabiti pro svobodný život, ale jen pro své židovství. Je důležité bránit „náš svobodný život“, ale ne všechny hrozby míří jen na něj. Někdy si můžeme říci, že míří prostě na nás.

LN, 14.1.2016