Cíl bezemisnosti naráží na požadavek převýchovy

Politici rádi budí dojem, že rozhodují o tom, co je a není přijatelné. Premiér Fiala prohlásil, že unijní plán zákazu prodeje aut se spalovacími motory je pro Česko nepřijatelný. Sám ale ví, že o tom více rozhodují silné bloky států než hlasy českých politiků. Proto sledujme debatu o jaderné energetice v taxonomii EU, což je kádrování zdrojů podle toho, zda jsou dostatečně zelené na to, aby si zasloužily finanční přízeň.

Jasné ano jaderné energii vyslovil o víkendu Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh. Opírá se o čísla. EU má do roku 2030 snížit emise o 55 procent (oproti roku 1990), do roku 2050 být uhlíkově neutrální a zároveň zvýšit produkci elektřiny na dvojnásobek (náhrada za zdroje emisí). Přitom 26 procent elektřiny v EU se vyrábí z jádra. „Že lze dosáhnout uhlíkové neutrality bez jaderné energie, je lež,“ řekl Breton médiím. Kde už jsme to slyšeli? Třeba 5. dubna, když Die Welt vydal rozhovor s Ivanem Bartošem, který v něm označil energetickou revoluci v Německu za „podvodné balení“.

Už v pondělí se vůči Bretonovi vymezili němečtí ministři za Zelené. „Nepokládám jadernou energii za správnou techniku,“ řekl ministr hospodářství a klimatu Habeck. „Vůbec nechápu, jak by mohlo uznání jaderné energie přispět k ochraně klimatu,“ řekla ministryně životního prostředí Lemkeová.

Toto je problém. Odpůrci jaderné energie v Německu či Rakousku v argumentaci pomíjejí (slovy Lemkeové „nechápou“) bezemisní charakter jaderné energetiky. Jejich priority jsou seřazené ideologicky. Emise CO₂, pokládané za hlavní zdroj hrozby pro Zemi, jako by pro ně byly druhotné. Ostatně místo bezemisní používají slova jako udržitelný či zelený. Posilují dojem, že více jde o ideologii, články víry a hlavním cílem je převýchova společnosti.

Toto je nutné v evropské debatě zdůrazňovat. Kdybychom na narativ německých Zelených přistoupili, museli bychom si říci: takže všechno to letité strašení emisemi a koncem světa byly jen kecy?

LN, 22.12.2021