Palestinští Arabové rádi odvozují svůj původ od starověkých Filistínů, ačkoli s nimi nemají nic společného. Filistíni nebyli Arabové – a oni Arabové jsou.

Je to pouze politická konstrukce, stejně jako teze o existenci tzv. palestinského národa. Jejím cílem je dokázat, že palestinští Arabové mají historické vazby na starověkou Palestinu – a že jim tedy tato část Blízkého východu historicky patří (a nikoli Židům).

Tato účelová teorie má jedno zásadní slabé místo. Filištíni se z dějin vytratili několik století před naším letopočtem. Především ale: Arabové přišli do Svaté země v rámci islámské invaze z Arabského poloostrova, když mečem šířili víru v Alláha a jeho Proroka a dobývali jednu blízkovýchodní zemi za druhou.

Ovšem ne všichni palestinští Arabové soudí, že jsou potomky Filištínů. Ti jsou pro tuto skupinu zřejmě historicky příliš mladí. Proto nyní přišel šéf Palestinskoarabské autonomie Mahmúd Abbás s jiným původem.

Při návštěvě tzv. uprchlického tábora Jalazone severně od Ramalláhu pravil na adresu obyvatel Západního břehu, když předtím nenechal nikoho na pochybách, co soudí o židovských domovech: jejich osady skončí „v popelnicích historie“ (kde skončí samotní Židé neupřesnil). Pak uvedl:

... this land is for its people, its residents and the Canaanites who were here 5,000 years ago. (Tato země je pro její lid, její obyvatele a Kananejce, kteří zde byli před 5 tisíci lety).

A aby bylo úplně jasno, svůj názor korunoval větou:

We are the Canaanites. (My jsme Kananejci.)

Měli by si v tom chlapci udělat pořádek. Jsou Filištíni, nebo Kananejci? Nechci bazírovat na detailech, ale přece jenom je mezi oběma etniky jistý rozdíl. (Zdá se, že v zájmu toho, aby přesvědčili svět i sami sebe, že historická Palestina i s Jeruzalémem patří jim a ne Židům, jsou schopni předložit k věření jakýkoli nesmysl.)