Důsledky velké koalice v Berlíně zasáhly i Mnichov

Heslo „konec vlády jedné strany“ si spojujeme s listopadem 1989 a pádem režimu KSČ. Ta ztratila mocenský monopol i podíl na vládní moci vůbec. Fakt, že stejné heslo by se teď mohlo vyvěsit v Bavorsku, ale dokládá jen to, že jisté věci jsou nepřenosné. Křesťanští sociálové (CSU) skutečně přišli po sedmdesáti letech o absolutní moc. Ale podílu na moci se nevzdají. Zřejmě utvoří i příští bavorskou vládu – mají na to partnery u Svobodných voličů, Zelených a čistě teoreticky u Alternativy pro Německo (AfD).

Z hlediska výkonné moci se toho příliš nezmění. Ale symbolicky se mění hodně v Mnichově i Berlíně. Strana, jež spadne z absolutní většiny na 37 procent, musí hledat chyby u sebe, to je jasné. Ale právě tak je jasné, že v Bavorsku se neblaze projevil vliv velké koalice v Berlíně (už třetí ze čtyř vlád Merkelové). Kdyby CSU sklízela jen své vlastní chyby (jak je jí předhazováno z řad CDU), musel by na tom vydělat hlavní tradiční soupeř – sociální demokraté. Ale SPD propadla ještě víc.

Skutečné posuny v Bavorsku i Německu zjistíme spíš podle trendů než podle absolutních zisků. Skokanem voleb je AfD (od hlasování v roce 2013 si polepšila z 0 na 10 procent, tedy o 10 procent), až za ní jsou Zelení (nárůst o 9 procent). A propadákem není CSU (od voleb v roce 2013 ztratila 10,5 procenta), nýbrž sociální demokracie (SPD přišla o téměř 11 procent hlasů). Strana se stopadesátiletou tradicí, pojistka politického systému i demokracie v Německu, klesla na laťku ČSSD. To vypovídá o zhoubném vlivu velké koalice v Berlíně, z níž těží opozice (AfD, Zelení). A snad i o programovém a ideovém vyčerpání tradičních stran v Evropě.

LN, 16.10.2018