GLOSA: Námět k úvaze
Tři sochy na židli, čtvrtá židle volná, přičemž nejde o skutečné židle, nýbrž taktéž bronzové artefakty. Toto má od prvního stát na Alexanderplatzu v Berlíně. Sochy mají svoje jména. Zpodobňují Bradley Manninga v původní verzi, dnes je z něho Chelsea Manning, uprostřed stojí Julian Assange a na kraji Edward Snowden. Na prázdnou židli se může postavit každý a křičet, co che. Sousoší vytvořil Ital David Dormin a má jít o pomník svobody slova a šíření informací.
Pokud by hned každému nedošlo, co to má znamenat, zmínění Manning, Assange a Snowden se zasloužili o to, že byly do světa roztroubeny tajné vojenské a diplomatické informace. Jenom Manning vynesl 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva obrany a zahraničí a Assange je na svém serveru WikiLeaks zveřejnil.
Prostřední z oslavenců Julian Assange tráví svůj čas v obležení britskou policií na ekvádorské ambasádě v Londýně. V zimě loňského roku vyzval Assange k veřejné sbírce. Hodlal nashromáždit sto tisíc liber do začátku roku. Zdá se tedy, že uspěl. Pokud můžeme věřit slovu a obrazu zveřejněnému na internetu, pomník na Alexu stojí.
Zajímavá je ta čtvrtá židle, ta prázdná. Podle propozic si tam může každý vylézt a prohlašovat, co se mu zlíbí. Na zpravodajské fotce agentury AP vidíme ženu s megafonem v ruce. Copak asi svobodně hlásí do světa? Kdyby to mělo být v duchu pánů Manninga, Assange a Snowdena, vykřikuje údaje o svém bankovním kontě, PIN svých platebních karet a jména a telefonní čísla svých milenců. Taková by byla logika díla, které se má jmenovat Máte co říci, s otazníkem na konci.
Vnímáte to správně, pokud cítíte v mých předchozích řádcích jakousi pochybu. Pořád se mi nechce věřit, že by bylo možné na Alexu oficiálně instalovat cosi se statutem pomníku. Namátkou připomenu, jaká tahanice byla kolem pomníku našich hrdinů z Bitvy o Británii v Praze na Klárově. Úřady se tehdy hodně zlobily, že něco vzniklo bez požehnání shůry a, co horšího, za jiné peníze než státní. Jakpak se asi německé úřady dívají na instalaci pomníku lidem, kteří nepokrytě pomáhají protivníkovi v obnovené studené válce?
Manning teď v ženské podobě sedí po zásluze ve vězení, Assange je v domácím vězení a Snowden sdílí osud Kima Philbyho, největšího padoucha první studené války: je v Rusku a jeho jménem operují ruští manipulátoři západním veřejným míněním.
Svoboda slova je vzácný statek a nachází se jen v menší části světa. Rozhodně ne v Rusku, kde opět dřepí za mřížemi vězni svědomí a nejeden z ruských bojovníků za svobodu slova je už v hrobě, protože ho zavraždili. Jestli tedy bude na Alexu stát Dorminovo sousoší natrvalo, bylo by možné naproti instalovat bronzový pomník třeba zavražděné novinářky Anny Politkovské. I na něj by se jistě našly peníze z veřejné sbírky. Nestála by za úvahu?
LN, 4.5.2015