Jak se z kočovníků stal konstitutivní národ Evropy

Až se bude za pár měsíců v anketách soutěžit o téma letošního roku, dost možná vyhraje téma „nájezdníků“. Takto – jako nájezd, dobyvatelské tažení či stěhování národů – hodnotí dost lidí, zvláště v debatách na webu, migrační vlnu z Blízkého východu či Afriky. Když už jsme u středověkého výraziva (nájezdníci) i středověkého diskurzu (stěhování národů), můžeme si připomenout jednu událost z raného středověku. Právě dnes je tomu 1060 let, co se odehrála bitva na řece Lechu v Bavorsku.

Ta bitva znamenala rozhodující porážku maďarských kočovníků, kteří po dvě generace sužovali Evropu (rozvrátili též Velkou Moravu). U Augsburgu je ale 10. srpna 955 porazil východofrancký (německý) král Ota I. za pomoci českých vojů knížete Boleslava I. Byla to bitva dost brutální, jak už tehdy bitvy bývaly, ale to zásadní, co přinesla, se týkalo něčeho jiného.

Maďarské kmeny – na rozdíl od Hunů (Attila) či Avarů před nimi nebo Mongolů tři sta let po nich – zásadně svou porážku reflektovaly a v Evropě se usadily. Jak bychom to celé mohli zjednodušeně převyprávět dnešním výrazivem a podle soudobého diskurzu? Třeba takto.

V polovině 10. století vládla v Evropě hysterie před maďarskými nájezdníky, jejich zásahy či ofenzivami. Češi lídra Boleslava učinili první praktický krok v rámci své integrace k Západu a vyslali expediční sbor na pomoc spojenci (ač předtím, když se to hodilo, bývali i spojenci Maďarů). A Maďaři svou porážku reflektovali tak, že se rychle integrovali k Západu též. Během pouhých dvou generací se z nájezdných kočovníků stali usazeným, křesťanským (už v roce 1000 bylo v Ostřihomi založeno arcibiskupství) a konstitutivním národem Evropy.

Našinec může v duchu přemítat, jakou hysterii tehdy vyvolávaly maďarské nájezdy, jak k jejich zastavení přispělo české spojenectví s německým lídrem, i o tom, jaký happy end ta porážka Maďarům přinesla. Ale pak se chtě nechtě zeptá: Může něco z toho platit pro současné „nájezdníky“ a jejich integraci v Evropě? Právě tato otázka a zatím chybějící odpověď je zdrojem rostoucího znejistění v Evropě.

LN, 10.8.2015