Válka Izraele proti teroristům v pásmu Gazy stále nekončí. Hamás v pátek ráno odmítl prodloužit třídenní příměří a obnovil ostřelování – v rozporu s názorem Gazanů, jichž si podle posledního průzkumu přeje klid zbraní 92 %. Izrael proto pokračoval v odvetném bombardování cílů teroristů a odjel také z rozhovorů o příměří v Káhiře s tím, že nebude jednat pod palbou. Egyptu se přes víkend podařilo Hamás přimět k dalšímu třídennímu příměří, jež začalo platit od nedělní půlnoci; hnutí však vyhrožuje, že jestli za tu dobu nedojde k dohodě, jeho zástupci odjedou a už se nevrátí.

Izrael teď do Káhiry opět přijel a rozhovory pokračují. Zatím však přinesly jen obrysy možné dohody, která se však Hamásu nelíbí. Byl donucen upustit od požadavku letiště a přístavu a žádná z jeho dalších podmínek zřejmě nebude splněna úplně – snad s výjimkou rozšíření zóny rybolovu. Izrael patrně přistoupí jen na uvolnění, nikoli zrušení blokády pásma Gazy a odmítá propustit členy Hamásu pozatýkané po únosu tří mladých Izraelců. Možná však osvobodí palestinské vězně, které měl pustit v březnu v rámci mírových jednání, což by posílilo předsedu samosprávy Mahmúda Abbáse.

Egypt je zase ochoten splnit požadavek otevření hranic v Rafáhu, jen pokud se na ně vrátí Abbásovi lidé, kteří budou zároveň ovládat pohraniční nárazníkové pásmo Koridor Filadelfi, kde dohlédnou, aby Hamás nekopal pašerácké tunely do Egypta. Rovněž by dělali prostředníky při předávání katarských peněz na výplaty více než 40 000 zaměstnanců Hamásu, jak hnutí požaduje. Nic z toho však pro Hamás nepředstavuje výrazný diplomatický úspěch.

V Izraeli mezitím roste nespokojenost s ukončením pozemní operace; ostřelování neustalo a domů se stále nemohou vrátit desetitisíce Izraelců z jižních oblastí. Zatímco ještě před týdnem podporovalo strategii premiéra Benjamina Netanjahua 90 % lidí, dnes je jich jen 59 %. Hrozba se nezmírnila ani za cenu 67 izraelských životů.

Hamás a s ním i OSN a většina zahraničních médií tvrdí, že mrtvých Palestinců je 1930, z toho přes 80 % civilistů, zatímco podle Izraele tvoří 750 až 1000 obětí teroristé. Palestinské údaje však začínají zpochybňovat servery, které je prozkoumaly pozorněji, například New York Times a BBC, jejichž orientaci rozhodně nelze označit za proizraelskou. Povšimly si, že počet mrtvých mužů je 3,5krát vyšší než žen a byli většinou ve věku 15–40 let; a vznesly otázku, jak by Izrael takového nepoměru dosáhl, kdyby opravdu zabíjel „bez rozmyslu“, jak tvrdí Hamás. Dokonce i podle propalestinské Al-Džazíry tvoří muži většinu všech obětí.

I když bylo nepochybně zabito mnoho civilistů a Izrael nad tím opakovaně vyjádřil lítost, jejich počet je zřejmě výrazně nižší. Hamás jej vždycky nadsazuje, aby vyvolal mezinárodní hněv a tlak na Izrael. Do počtu obětí započítává i přirozená úmrtí, oběti kriminality nebo údajné kolaboranty, které sám popraví. Nemálo je i těch, které zabijí rakety Hamásu – jen přes víkend do Gazy dopadlo 20 % střel odpálených na Izrael. Především však Hamás počítá ozbrojence jako civilisty a ti se také často pohybují v civilním oděvu či dokonce ženských šatech, jak dosvědčují zahraniční novináři působící v Gaze. Nápadný rozdíl v počtu mrtvých vykazovaly i údaje o izraelské operaci z přelomu let 2008 a 2009 – podle Izraele jich bylo 1166, z toho 709 teroristů, zatímco Hamás udával 49 ozbrojenců z celkového počtu 1417 obětí; později ale přiznal, že ztratil „600 až 700 bojovníků“.

Izrael řadu civilistů zabil, protože k chybám ve válce dochází, přestože se tomu maximálně snaží vyhnout; je známo, že civilisty před každým útokem varuje telefonem a pomocí letáků a nejeden nálet zrušil, protože by způsobil příliš vysoké civilní ztráty. Ty by však především byly výrazně nižší, kdyby Hamás neodpaloval rakety ze škol, nemocnic a mešit, jak potvrzují západní novináři z Gazy.