V pátek zahájila francouzská armáda odvážné vojenské manévry na dvou protilehlých koncích Afriky – v Somálsku a v Mali. Obojí v jeden den. Je to dosti podstatná informace, hlavně kvůli tomu, co vypovídá o Francii samotné. Je to totiž stále táž socialisticko-anarchistická Hollandova Francie, která podporuje islamisty a levicové teroristy na Blízkém východě a všemožně podkopává stát Izrael. Zkusme se na chvíli oprostit od starostí s volbou českého prezidenta a věnujme tomu pozornost. Nejsme tak významná vojenská ani kulturní velmoc, abychom si mohli dovolit ignorovat existenci okolního světa tak, jak to děláme. A mám na mysli i česká média.

Denis Allex

Operace v Somálsku

V pátek 11. ledna podniklo francouzské komando DGSE útok na Bulomarer, opevněné místo poblíž Mogadiša. Cílem operace bylo osvobodit francouzského rukojmího, jistého Denise Allexe, který je vězněn somálskými islamisty už od července 2009. Podle veřejných zpráv jde o agenta DGSE, francouzské zpravodajské služby, a jméno, pod kterým vystupuje, je jen pseudonym.

Francouzská vláda zatím podala jen oznámení o tom, jak útok probíhal, ale ne jak dopadl. Vojáci se prý setkali se silným odporem, zemřeli dva francouzští vojáci a 17 islamistů. Tak trochu to připomíná alibistickou rétoriku, kterou známe ze Švejka: Po úspěšném útoku se jednotky stáhly do předem připravených pozic. Počkejme, co k tomu řekne francouzský premiér. Zprávy, které přišly v sobotu kolem poledne, mluví o tom, že mezi zabitými islamisty bylo i "tělo jednoho bělocha". Byl to rukojmí? Během odopoledne se potvrdilo, že ano. Operace skončila neúspěšně.

...mezitím v občanské válce v Mali

Mali - mapa

V případě západoafrické země Mali nejde o ojedinělý incident. Zde se francouzská armáda zapojila do ofenzívy vládních sil proti islámským rebelům. To je podstatně vážnější rozhodnutí. Francie se zapojila ve velkém měřítku do občanské války a z toho může být dlouhodobější šlamastika. Podnětem k rozhodnutí byla silná ofenzíva islamistů ze severu, která hrozí skončit tím, že ovládnou celou zemi. Pohled na mapu ukazuje, že už dnes ovládají islamistické skupiny většinu Mali. Podotýkám, že země se nachází na jih od Alžírska a současná válka souvisí s tím, co se stalo v Libyi.

V podstatě jde o pokračování národnostního konfliktu centrální vlády s Tuaregy, kteří žijí na severu země. Ti se vzbouřili už začátkem 90. let, ale tehdy se podařilo vzpouru ukončit kompromisním mírem. Současné bouře začaly už rokem 2006 a souvisely s rozmachem radikálních islamistických organizací, které útočí na podobné vnitřně rozvrácené státy. Vůdce nejsilnější skupiny Ansar Dine (Obránci islámu) žil v exilu v Libyi pod ochranou plukovníka Kaddáfího, ale po jeho porážce v občanské válce musel začít myslet na návrat. Vyzbrojeni z libyjských zdrojů, začali islamisté novou ozbrojenou vzpouru v lednu 2012. Po neúspěšném pokusu o státní převrat v březnu vznikla jakási vláda národní jednoty, která věnuje všechny síly na potlačení rebelie. Úspěchy se nedostavily. V dubnu 2012 dobyli islamisté Timbuktu a letos 10. ledna dobyli město Konna.

V téhle situaci požádal malijský prezident Francii o pomoc. OSN sice už v říjnu 2012 odsoudila vzpouru v Mali a vyzvala k vyslání mírových sil, ale zatím se nenašel žádný stát, který by toto břímě vzal na sebe. Teď se toho chopila Francie. V sobotu bylo známeno, že město Konna bylo s francouzskou pomocí dobyto zpět. Padlo asi 100 islamistů a jeden francouzský pilot helikoptéry.

Francouzský levicový imperialismus?

Nejsem odborník na Afriku, mnohem více mě zajímá Francie. Přes levicovou mírovou rétoriku Francie zachovává dlouhodobě paternalistický opatrovnický vztah k bývalým koloniím v Africe a mandátním územím na Blízkém východě (Libanon, Sýrie).

Ideologicky přitom Francie přistupuje k mezinárodním problémům s levicovou rétorikou antikolonialismu. Útočí hlavně na Izrael a USA a zpochybňuje existenci židovského státu, protože jde údajně o přežitek evropského kolonialismu. V blízkovýchodních konfliktech se Francie starala vždy hlavně o ochranu Sýrie a Libanonu, jako by to stále byly francouzské kolonie.

Současnou ofenzívu v Mali vydává Hollandova a Ayraultova vláda za projev boje proti terorismu. Jde ale spíš o pokračování francouzského imperialismu. Naše české mírotvorce, kteří varovali před nebezpečím teroristických útoků po českém hlasování v OSN ve prospěch Izraele, by měly zaujmout poplašné Hollandovy projevy po operaci v Mali. Prý tady hrozí, že "na prahu" Evropy vznikne teroristický stát. Navíc poté, co se levicová Francie pustila do válečného dobrodružství, hrozí zvýšené nebezpečí teroristických útoků v zemích EU.

Podle všeho se francouzská politika neřídí úplně geopolitickými zájmy Evropy. Voila, není snad Palestina a Libye také na prahu Evropy? Podotýkám, že to byla Francie, kdo v OSN podporoval politiku Palestinské samosprávy prosadit vlastní stát bez dohody s Izraelem. Francie a francouzská levice podporuje vznik teroristického státečku v pásmu Gazy a nyní i rozšíření jejich moci na Západní břeh. Francie se tváří, že stavba bytů ve východním Jeruzalémě je větší nebezpečí pro mír, než rakety vystřelované z palestinských území. Kdyby skutečně šlo o válku s terorismem, o lidská práva a o mír, soustředila by se Francie na boj proti rozmachu islamistických teroristů v Palestině, Egyptě a Libyi. Místo toho je podporuje.

P.S. Co se českých médií týče, v sobotu po poledni se na lidovky.cz a idnes.cz objevila zpráva o Somálsku. Příjemné překvapení.