Myslím si, že je správné a vhodné, že se kontroverzní spisovatel a novinář Eric Zemmour stal kandidátem na francouzského prezidenta a vyjadřuje svobodně své názory. Z tohoto pohledu se ho v televizi zastal i bývalý prezident Sarcozy, jenž vyčetl novinářům, že namísto aby nestranně informovali, rozpoutali na Zemmoura hromadnou ideologickou mediální štvanici. Eric Zemmour dlouhodobě konstatuje skutečnosti, které znepokojují značnou část francouzské populace, a je tedy rozhodně správné, že má v rámci demokratické volební diskuze možnost prosazovat své názory a argumenty.

Zemmour podle mne nejvíce škodí Marine Le Pen a bude mít asi velmi slušný volební výsledek, nicméně je pravděpodobné, že se oba dva národovci mezi sebou vyruší a ani jeden z nich se nedostane do druhého kola. To by byl ideální scénář, řekl bych. Vlastně jsem si myslel, že se něco podobného stane i u nás mezi Trikolórou a SPD, ale do hry vstoupil Václav Klaus starší a Trikolóru potopil (uvědomoval si jistě hrozbu toho, co jsem oproti němu s nadějí očekával), jeho syn hnutí opustil a na politiku se vykašlal.

Zemmourovi se zatím s jeho politickými postoji a tím, co se kolem něho děje, podařilo s úspěchem udělat z dnes již spíše umírněné centristické Le Pen takřka respekt budící političku, což je docela úsměvné. Pobavení také budí skutečnost, že před vánocemi někdo polepil dveře domu Marine Le Pen volebními plakáty Zemmourova hnutí, naškrábal jí na auto „Z 2022“ a ulomil boční zrcátko. Le Pen následně podala na policii trestní oznámení proti X.

Eric Zemmour nebude francouzským prezidentem. Jsem o tom přesvědčen. Nejen kvůli extrémním postojům, které zaujal. Jeho hlavním problémem jsou momentálně jeho příznivci a jejich veřejné projevy doposud neobvyklého extremismu, které jsou samozřejmě ihned využity ostatními kandidáty na prezidenta. Na Zemmoura se totiž nalepila ta nejradikálnější parta nacionalistů a hodně škodí jeho image.

Violents incidents dans la salle du meeting d’Eric Zemmour.

Plusieurs personnes sortent des t-shirts avec l’inscription « NON AU RACISME ».

Elles sont ensuite attaquées par des participants au meeting. #ZemmourVillepinte

Images de notre journaliste @RemyBuisine sur place pic.twitter.com/MmmF5yolGR

— Brut FR (@brutofficiel) December 5, 2021

Zemmour kvůli mediálnímu obrazu a jeho dopadu na veřejnost odříká a ruší předem plánované meetingy (v Paříži ho na poslední chvíli přesunul na předměstí, kde to skončilo bitkou v sále mezi nácky a pokojnými manifestanty SOS Rasismus, ve Štrasburku ho také na poslední chvíli zrušil a objevil se jen mezi členy hnutí na alsaském venkově), protože se na ně předem organizují manifestace, a to nejen ultralevice, Antify a různých NGO, či přímo občanů, nicméně i odborů. A to dokonce toho nejsilnějšího odborového svazu ve Francii, tedy CGT. Vstup odborů do prezidentské kampaně je něco ne tak obvyklého. CGT k tomu tvrdí, že jsou historickými bojovníky proti fašismu (režim Vichy byl fašistickou ideologií ovlivněn, a to i během okupace Francie německými národními socialisty – nacisty).

Podle průzkumů veřejného mínění, těm se ale nedá moc věřit, však to znáte, to zatím vypadá tak, že do druhého kola postoupí Macron a usměvavá kandidátka republikánské pravice Pécresse. Le Pen se Zemmourem mají zhruba stejně, no a tradiční levice se zelenými se stále ještě nevzpamatovali a vlastně neexistují. Asi tady již nikoho příliš nezajímají, což vítám se souhlasným pochopením. Trochu vyčnívá jen ultralevicový národovec Jean-Luc Mélenchon, ale má zatím daleko k tomu, aby se dostal do druhého kola.

Osobně si myslím, že zvolení Pécresse v pravicových primárkách byl překvapivý, ale dobrý tah, je nakonec docela možné, že se jí podaří Macrona sesadit, ale není to předem dané. Kdo ví, jak to všechno za pár měsíců dopadne. Vždyť ani nedokážeme přesně předpovědět, jestli bude za týden pršet, nebo sněžit. Pokud se do voleb nestane něco převratného, tak Emanuel Macron obhájí další mandát, řekl bych, nebo ho sesadí Valérie Pécresse.

****************

Pro zájemce přidávám k poslechu poslední věc, kterou jsem nahrál během vánočních svátků, jmenuje se Siberian People a text je anglicky a rusky. Vlastně se jedná o takový novoroční pozdrav, a to nejen šamanskému lidu ze Sibiře. Je to taková melancholičtější věc o odvrácené straně naší povahy. O temných sibiřských hvozdech, kde muchomůrky červené rostou v kruzích a lidé pod údery šamanských bubnů tancují ve svitu měsíčního úplňku, v závěru, v tom kvílení, jsem i trochu obrazně mrkl na staré dobré párply:

Siberian people

Magical voice and shamanic drums.

Plants. Mushrooms. Symphony.

Dance of shadows in the moonlight.

Siberian people. Peace and harmony.

Магический голос и шаманские барабаны.

Растения и грибы. Симфония.

Танец теней в лунном свете.

Сибирский народ. Мир и гармония

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem