Francouzská vláda oznámila, že při demonstracích „žlutých vest“ budou nasazeni vojáci protiteroristické jednotky „Sentinelle“. To může být osudné rozhodnutí.

Tito elitní vojáci dosud operovali jen ve zcela výjimečných situacích, jako byly islamistické útoky na časopis Charlie Hebdo a židovskou samoobsluhu v lednu 2015. „Žluté vesty“ jistě neohrožují životy Francouzů tak jako islamisté, ale o to více ohrožují pozici prezidenta Macrona.

Přes veškeré snahy státu a spřátelených médii očernit „žluté vesty“, s nimi podle posledního výzkumu sympatizuje 57 procent Francouzů. Jasná většina podporuje jejich stěžejní požadavky. Pro změnu zaměření hospodářské a sociální politiky se vyslovilo 86 procent, obnovení institucí a demokracie požaduje 78 procent a 64 procent chce uspořádání referenda o některých návrzích, které byly učiněny v rámci tzv. „velké debaty“.

Na své vlastní schopnosti tak pyšný Emmanuel Macron zřejmě vůbec nepochopil, že Francií zmítá sociální krize, na kterou je třeba odpovědět politicky, nikoliv násilně.

V zemi již dnes platí zostřený bezpečnostní režim. Na vybraných místech je možné demonstrace zakázat a rozehnat i ty, které zakázané nejsou, ale „objevují se v nich podezřelé tendence“. Povolena jsou i preventivní zatčení, označování podezřelých chemických látkami a použití dronů.

Policie dosud používala jen tzv. neusmrcující zbraně. To jsou granáty, které již některým demonstrantům urhly ruce, a gumové střely, které způsobily vážná zranění hlavy. Tento týden byl propuštěn pařížský policejní prefekt, který se minulou sobotu zasadil za zdrženlivé použití násilí. A teď bude proti demonstrantům nasazena antiteroristická jednotka.

Macron se chová jako monarcha, jehož moc je od Boha, a proto ji smí chránit všemi prostředky. Ale tím, že Emmanuel I. nasadí dnes a zítra elitní vojáky, tak se vydává na cestu k prvnímu zastřelenému demonstrantovi. A pak je představitelné cokoliv.

Mimochodem, moc by mě zajímalo, co si myslí ti čeští komentátoři, kteří na rozdíl ode mne Macrona již před jeho zvolením korunovali na zachránce Evropy. Dopadlo to s ním ještě hůře než s „preventivním“ nositelem Nobelovy ceny míru Obamou. Reformátor celého světadílu nedokáže řešit nespokojenost obyvatel jinak než násilím.