K Polsku a Maďarsku nově přibylo Rumunsko

Podle místopředsedy Evropské komise Katainena je hlavní výzvou pro EU v roce 2019 stav právního státu v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Rumunsko se dostalo do hledáčku Bruselu poté, co ho Juncker označil za „nepřipravené“.

Stav právního státu v Polsku, Maďarsku nebo Rumunsku označil místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen jako hlavní výzvu EU pro rok 2019. Katainen také poznamenal, že státy, ve kterých budou problémy s právem nebo korupcí, by mohly přijít o dotace. Komisař, který má na starosti zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost, vidí provázanost mezi stavem právního státu a možností řádně čerpat prostředky z evropských fondů.

Zatímco Polsko a Maďarsko jsou v hledáčku bruselských „inkvizitorů“ již dlouhý čas a s Polskem již bylo dokonce zahájeno šetření, zda dodržuje principy právního státu, Rumunsko se v této souvislosti objevuje poprvé. Vzhledem k tomu, že zemi ovládají levicové strany, zatím jí evropští socialisté poskytovali krytí. To však, zdá se, skončilo poté, co sám předseda EK Jean-Claude Juncker těsně před začátkem rumunského předsednictví EU kritizoval tento stát za „nepřipravenost k předsednictví“. Země je podle Junckera na šestiměsíční předsednictví technicky dobře připravená. „Ale myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co to znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota poslouchat ostatní a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou. V tom mám určité pochybnosti,“ uvedl šéf komise. Rumunsko tuto výtku odmítlo.

Místopředseda Evropské komise Katainen se tak otřel o Rumunsko poté, co se k tomuto státu kriticky vyjádřil jeho šéf, předseda EK.

Úvahy o tom, že by „zlobivé státy“ neměly dostávat dotace z unijního rozpočtu, pokračují a dokonce nabývají na síle. Nejprve se jednalo o „potrestání“ takzvaných „nesolidárních států“, tj. států, které nechtějí, respektive nechtěly vyhovět rozhodnutí o povinných kvótách na imigranty. Poté, co kvóty „odešly do věčných lovišť“, jak se alespoň zdá, by odmítnutí dotací bylo podmíněno stavem právního státu. Vůbec mi není jasné, jak by Katainen a jemu podřízení úředníci chtěli tuto realitu bodově definovat a co by bylo hlavním kritériem. Je to opět jenom čeření vody, neřku-li obyčejné plácnutí.

Právě letos končí současné Evropské komisi mandát. Před volbami se zástupci jednotlivých členských států v komisi zřejmě budou stále více vměšovat do předvolebních diskusí a přicházet se svými nápady. Ovšem strany, kterým Brusel nadává jako „nacionalistickým“, také nečekají s rukama v klíně. V Polsku byl na krátké návštěvě předseda Ligy severu a italský ministr vnitra Matteo Salvini. Tématem byly jak jinak blížící se volby do Evropského parlamentu a možnost spolupráce mezi polskou stranou Právo a spravedlnost a italskou Ligou severu po volbách. Předáci obou stran, Matteo Salvini a Jaroslaw Kaczynski, totiž cítí, že by je volební výsledky mohly katapultovat do mnohem lepší pozice než v současnosti a že by pak měli mnohem větší šance ovlivnit složení nové Evropské komise a bruselskou politiku.

Toho se ale naopak současní vládci v Bruselu děsí. Proto se současné bruselské elity snaží EU rozdělit na „hodné státy“ Západu a „zlé státy“ Východu. Volby do Evropského parlamentu v letošním roce tedy budou v mnoha ohledech klíčové pro další osud EU.