Dne 1. března Evropská komise - nevolený výkonný orgán Evropské unie - oznámila společnostem provozujícím sociální sítě, že budou mít nově povinnost maximálně do jedné hodiny odstranit ilegální teroristický obsah nebo budou čelit riziku, že budou v této oblasti učiněna legislativní opatření platná v celé EU. Toto ultimátum bylo součástí nové sady doporučení, která se budou vztahovat na všechny formy „nezákonného obsahu“ on-line, „počínaje teroristickým obsahem, přes podněcování k nenávisti a násilí a materiál zahrnující sexuální zneužívání dětí, až po padělky a porušování autorských práv“.

Evropská komise uvedla: „Vzhledem k tomu, že teroristický obsah je v prvních hodinách od svého zveřejnění nejvíce škodlivý, měly by všechny společnosti tento obsah odstranit do jedné hodiny od jeho zveřejnění.“

Zatímco jednohodinové ultimátum platí údajně pouze pro teroristický obsah, takto Evropská komise zdůvodnila nová doporučení:

„Junckerova komise učinila z bezpečnosti hned od prvního dne svoji největší prioritu. Právo na to, abychom se cítili bezpečně ve svém domě nebo při procházce po ulici, je jedním z nejzákladnějších a nejuniverzálnějších práv. Evropané oprávněně očekávají, že jejich Unie jim tuto bezpečnost zajistí, on-line i off-line. Komise podnikla řadu opatření na ochranu Evropanů online - ať už jde o teroristický obsah, nezákonnou nenávistnou řeč nebo falešné zprávy… neustále hledáme způsoby, jak zlepšit boj proti nezákonnému on-line obsahu. Ilegálním obsahem jsou míněny jakékoliv informace, které nejsou v souladu s právem Unie nebo právními předpisy členského státu, jako je například obsah, který podněcuje lidi k terorismu, rasistický a xenofobní obsah, nezákonné projevy nenávisti, sexuální vykořisťování dětí … Co je nezákonné off-line, je nezákonné také online.“

„Nezákonný projev nenávisti“ je Evropskou komisí široce definován jako „podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo členům takové skupiny definované odkazem na rasu, barvu, náboženství nebo národnostní či etnický původ“.

Internetové společnosti mají tři měsíce na to, aby Komisi odpověděly, a Evropská komise se poté rozhodne, zda zavede nové právní předpisy nebo ne. Mimochodem, tříměsíční lhůta do května 2018 se shoduje s termínem, který Evropská komise dala v roce 2017, aby rozhodla, zda by měl být do legislativy přijat „Kodex chování upravující boj proti on-line šíření nezákonných projevů nenávisti“.

V květnu 2016 se Evropská komise a Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft dohodly na „Kodexu chování upravujícím boj proti on-line šíření nezákonných projevů nenávisti“ (Google+ a Instagram se ke Kodexu chování připojily v lednu 2018). Kodex chování zavazuje společnosti provozující sociální média, aby do 24 hodin přehodnotily a odstranily obsah, který se považuje za „nezákonný projev nenávisti“. Když podle etického kodexu společnosti obdrží žádost o odstranění obsahu, tak musí „posoudit žádost v souladu s pravidly a obecnými zásadami a případně s vnitrostátními právními předpisy o boji proti rasismu a xenofobii…“. Jinými slovy, mediální giganti fungují jménem Evropské unie jako dobrovolní cenzoři.

Evropská komise pravidelně monitorovala zavádění kodexu chování do praxe. Nedávno bylo zjištěno, že „podle Kodexu chování v boji proti on-line šíření nezákonných projevů nenávisti na internetu nyní internetové společnosti odstraní v průměru 70 % nezákonných projevu nenávisti, které jim byly oznámeny, a ve více než 80 % těchto případů došlo k odstranění do 24 hodin“.

Oznámení Evropské komise o nových doporučeních, konkrétně pravidlo jedné hodiny, bylo velmi kritizováno. EDiMA, sdružení, které zahrnuje Facebook, YouTube, Google a Twitter, uvedlo, že je z oznámení Komise „zděšeno“:

Náš sektor si je vědom naléhavosti této výzvy, ale potřebuje vyvážit odpovědnost za ochranu uživatelů na jedné straně a dodržování základních demokratických práv na straně druhé. Nařízení o reakci během jedné hodiny by vůbec nemuselo být účinné, ale mohlo by mít za následek nežádoucí poškození efektivity systémů provozovatelů sociálních sítí.Tyto arbitrární doporučení byly zveřejněny Evropskou komisí bez řádného zvážení typů obsahu, souvislostí a dopadu této povinnosti na jiné regulační otázky a proveditelnost uplatňování takových širokých doporučení různými druhy poskytovatelů služeb na sítích. Organizaci EDiMA rozhodně není jasné, jak lze tato nepromyšlená doporučení zveřejněná Evropskou komisí považovat za pozitivní krok vpřed.

Joe McNamee, výkonný ředitel Evropských digitálních práv (European Digital Rights), popsal návrh Komise jako „dobrovolnou cenzuru“:

„Dnešní doporučení institucionalizuje roli společností Facebook a Google při regulaci svobody projevu Evropanů,“ uvedl ve svém prohlášení. „Komise musí být inteligentní a konečně začít rozvíjet politiku založenou na spolehlivých datech, a nikoliv ve vztahu k public relations.“

Facebook naopak uvedl, že sdílí cíl Evropské komise:

„Už jsme dosáhli dobrého pokroku při odstraňování různých forem nezákonného obsahu,“ uvedla společnost ve svém prohlášení. „Pokračujeme v úsilí o odstraňování projevů nenávisti a teroristického obsahu a současně se se snažíme zajistit, aby Facebook zůstal platformou pro všechny názory.“

Zdá se, že zde existuje obrovský rozpor mezi deklarovaným zájmem EU udržet Evropany v bezpečí - jak je vyjádřeno v pravidlu o lhůtě jedné hodiny pro mazání extremistických příspěvků - a skutečným odmítnutím EU držet Evropany v bezpečí v reálném světě. Výsledkem je, že Evropané, manipulovaní netransparentními a nezodpovědnými úředníky, nebudou drženi v bezpečí ani on-line ani off-line.

Pouze před několika měsíci pan Dimitris Avramopoulos, komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství, napsal: „Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci… Konečně musíme být připraveni přijmout migraci, mobilitu a rozmanitost jako novou normu a odpovídajícím způsobem tomu přizpůsobit naši politiku.“

Obrovský příliv migrantů do EU, zvláště od roku 2015, je úzce spjat s terorismem, stejně jako se současnou a budoucí islamizací kontinentu. Teroristé ISIS se vrátili do Evropy nebo vstoupili na kontinent v přestrojení za migranty a několikrát se dokonce dopustili teroristických útoků. Podle Gillese de Kerchove, koordinátora EU pro boj proti terorismu, žije v Evropě více než 50 000 džihádistů . V roce 2017 došlo v Evropě v průměru k jednomu pokusu o teroristický útok každých sedm dní. Když předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl v prosinci roku 2017 Evropskému parlamentu svůj proslov o stavu Unie, připustil jeden ponižující fakt:

„Stále chybí prostředky na rychlé jednání v případě přeshraničních teroristických hrozeb. Proto vyzývám k vytvoření Evropské zpravodajské jednotky, která by zajistila, aby se data týkající se teroristů a zahraničních bojovníků automaticky sdílela mezi zpravodajskými službami a policií.“

Po útoku ISIS v Paříži v listopadu 2015, útocích v Bruselu v březnu 2016, útoku v Nice v červenci 2016, útoku na Vánoční trh v Berlíně v prosinci 2016 a útoku v Manchesteru v květnu 2017 - a to jsou jen ty nejpodstatnější – neměla by být „zpravodajská jednotka“, po které Juncker volá, pro Evropskou komisi nejvyšší prioritou? Komise koneckonců tvrdí, že bezpečnost je její „nejvyšší prioritou“. Měli by však Evropané věřit, že je odstranění „teroristického obsahu“ během jedné hodiny ochrání před budoucími teroristickými útoky?

Kromě toho, pokud prohlašujete, že bezpečnost je „nejvyšší prioritou“, a když předseda Juncker tak snadno přiznává, že chybí „prostředky k rychlému jednání v případě přes-hraničních teroristických hrozeb“, nebylo by logickým důsledkem tohoto faktu uzavření těchto hranic, přinejmenším do doby, než budou tyto prostředky získány?

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. (Fotografie: Sean Gallup / Getty Images)

Evropské zpravodajské agentury opakovaně uvedly, že s pokračující migrací si Evropa „… dováží islámský extremismus, arabský antisemitismus, národní a etnické konflikty jiných národů, stejně jako odlišné chápání společnosti a práva“.

Všechny tyto faktory přispívají k současnému nárůstu nejen teroristických hrozeb pro Evropu, ale také k nárůstu kriminality, jako je tomu například ve Švédsku nebo v Německu, včetně nárůstu počtu znásilnění.

Bez ohledu na tyto skutečnosti, včetně toho, že ženy si již v mnoha čtvrtích evropských měst nemohou užívat své svobody bezpečného pohybu, EU rozhodně odmítla zastavit příliv migrantů. Je proto obtížné brát v úvahu jakékoli tvrzení Evropské komise, že bezpečnost občanů EU, ať už off-line nebo on-line, je „nejvyšší prioritou“. Pokud by to byla pravda, proč Evropa prostě neuzavře hranice? Místo toho EU žaluje země EU - Polsko, Maďarsko a Českou republiku - které odmítají ohrozit své občany přijetím migračních kvót, kterou jim EU chce vnutit.

Tyto ultimáta EU také odmítají vzít na vědomí to, co ukázala nedávná studie: že druhým nejdůležitějším faktorem radikalizace muslimů po samotném islámu je prostředí, ve kterém žijí, jmenovitě mešity a imámové, k nimž muslimové chodí a na které se spoléhají. Ačkoli internet zjevně hraje roli v procesu radikalizace, tak studie ukázala, že setkání tváří v tvář je důležitější a že šíření islámu dawa, muslimská praxe získávání nových stoupenců a nových věřících, hraje v tomto procesu ústřední roli.

Neměla by EU být méně posedlá časovými lhůtami odstraňování příspěvků na internetu - minulý rok Evropská komise hovořila o časové lhůtě dvou hodin pro odstranění - a více se věnovat tomu, co se hlásá uvnitř tisíců mešit rozptýlených v členských zemích EU, z nichž mnohé jsou financovány ze Saúdské Arábie a Kataru?

Nedávné zkušenosti s německým zákonem o cenzuře ukazují, že sociální síť bude pravděpodobně preferovat opatrnost, a bude tedy na straně - cenzury. A co když se příslušný obsah, jak se již stalo, bude pokoušet varovat veřejnost před terorismem?

více autoritářské cenzury a jejím důsledkem bude všeobecná neinformovanost.

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička.

Překlad: Mikuláš Hrubiško