Právě uplynulo 14 dnů, do kdy si česká vláda dala za úkol definovat svůj postoj k Evropské ústavní smlouvě. Přípravu této smlouvy jsem sledoval dosti zblízka v období 11/2002 - 11/2004 prostřednictvím senátního Výboru pro evropskou integraci, jehož jsem byl členem.

1. Návrh této smlouvy byl více než rok připravován " Konventem ", kterého se zúčastnili již zástupci všech 25 států, tj. včetně těch, které ještě tehdy nebyly členy EU. Zástupci Česka byli delegováni napříč politickým spektrem. Bylo dost času k výhradám.

2. Je třeba mít na paměti, že ze stávajících, nyní již 27, členských států smlouvu dosud ratifikovalo plných 18 zemí EU, některé z nich i po termínu odmítnutí Francií a Nizozemskem. Proto se teď nemůžeme chovat jako země, okolo níž se vše točí, ale samozřejmě v kontextu svých suverénních práv jednoho z členských států. Dokument by měl být všemi ratifikován ve stejném znění. Co na to občané těch 18 zemí, kteří již hlasovali PRO?

3. U nás se původní ratifikační proces ani moc nestačil rozvinout, 1. května 2004 jsme teprve vstoupili do EU a bylo relativně dosti času splnit ratifikační termín pro celou EU. Jsem přesvědčen, že současný text návrhu Ústavní smlouvy pro Evropu je schvalitelný i u nás a nebýt odmítnutí dvou členských zemí, troufám si tvrdit, že by byl býval u nás prošel.

4. Řešením by teoreticky mohlo být i projednání opakovaným referendem ve Francii a Nizozemsku. K tomu by se především musely vyjádřit ony země. Německo chce ale za každou cenu, v době předsednictví, udělat ve věci znatelný krok dopředu, tak uvidíme.

5. Co se týče současného našeho postoje ke smlouvě, je vidět, že ministr zahraničí se nyní přiklonil k prezidentovi, že starou smlouvu nelze oživit. Vnímám to jako obecný euroskeptický postoj prezidenta Klause. Našly by se silnější důvody na jeho vyvrácení.

6. Osobně, s mnohými dalšími, mám největší výhradu k preambuli smlouvy, kde se nepodařilo vydefinovat jasné židovsko-křesťanské hodnoty, na nichž Evropa a evropské společenství historicky vznikaly. Pronikání islámu do Evropy nezabráníme, ale v preambuli má být jasně sděleno, z čeho vycházíme. Tehdejší ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda ve prospěch přípravy ratifikace udělal hodně, a to jak u nás, tak i na evropském poli, leč výsledek se nedostavil.

"Kdo se stydí přihlásit ke kořenům, zajde."

16.2.2007