Také díky amatérským videím umožňuje nám dnešní zpravodajství sledovat události on-line opravdu z celého světa. A tak když je sucho, večerní zprávy ukazují rozpraskanou půdu, nešťastné zemědělce a vyschlé studny. A když začne pršet, média přinášejí okamžité zpravodajství o vytopených sklepích a počtech utopených slepic.

Nechci znevažovat neštěstí lidí a obcí vyplavených přívalovými dešti, ale ruku na srdce, to se přeci dělo vždycky. Dokud ale neexistoval internet, mobilní telefony a sociální sítě, dozvěděli se lidé o vytopených domech v malé obci nejdále v okresním městě. Dnes, když koronakrize již tolik netáhne, má lokální záplavy i se zásahem místních dobrovolných hasičů naservírované v hlavním zpravodajství celá republika. A když nejsou k dispozici přívalové deště či sucho, jsme konfrontování s požáry a tornády na druhém konci světa a máme pocit, že planeta hoří. Ale opět, to tak přeci bylo vždycky, pouze jsme to neviděli v přímém přenosu.

Ortodoxní klimaaktivisté tvrdí, že se potvrdila jejich teorie o vlivu člověka na klima. V době koronakrize přeci přestala létat letadla, přestala jezdit auta, zastavil se průmysl a hned poté začalo pršet! A tak by tomu podle nich mělo být i nadále. V tomto přání aktivisté zcela pomíjejí, že v důsledku vypnutí kapitalismu byla celá Evropa uvržena do hluboké ekonomické krize.

A k tomu se tu a tam vysloví vědci pohybující se na pomezí vědy a aktivismu, že to všechno kolem nás, sucho i déšť, tornáda i požáry, jsou důsledky klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. A tak si v této mediální masáži skoro neuvědomujeme, že i v minulosti svítilo sluníčko a občas hodně pršelo. Vzpomeňme si na roky 1998, 2002 a 2008, kdy pršelo mnohem více.

Konzervativní a seriózní ochránci přírody to dnes mají těžké, protože slyšet jsou hlavně aktivisté. O ochranu přírody již dávno nejde, jde o klima. Seriózní vědecká diskuse o změně klimatu se přestala vést, protože změna klimatu způsobená lidskou činností byla údajně dokázána celosvětovým vědeckým konsensem, hlasováním na klimatických kongresech a pochybovat o ní je popírání jediné pravdy. Kdokoli z vědců vysloví pochybnost o úloze CO2 na změně klimatu či podpoří tezi, že se musíme změně klimatu přizpůsobovat a nemáme se pokoušet světové klima měnit, stane se cílem mediální dehonestace, případně mu nejsou přiděleny obvyklé státní granty či zakázky. Celé zelené šílenství za záchranu planety je podobné kampaním #MeToo nebo současnému Black Lives Matter. Je zřejmé, že účinnost všech těchto kampaní je závislá na sociálních sítích, a když vidím výsledky těchto kampaní, musím souhlasit s tezí, že sociální sítě jsou zločin na lidstvu.

Je od Britů prozíravé, že odcházejí z Unie v době, kdy se připravují společné zelené dluhopisy. Místo aby se Unie zabývala důvody a následky brexitu, směřuje k utopické záchraně klimatu. Na rozdíl od v minulosti vyhlašovaným a nikdy nesplněným ambiciózním plánům si dnes na tento plán Unie půjčí a utratí za něj peníze. A až se po letech zase ukáže, že to byla slepá ulička, kde budou dnešní ambiciózní evropští komisaři?