Prvního listopadu se ujme své funkce nová Evropská komise. Českou republiku v ní bude staronově zastupovat Věra Jourová.

Tedy vlastně Českou republiku zastupovat nebude, neboť komisaři zastupují pouze zájmy Evropské unie bez ohledu na státy, které je nominovaly. Paní Jourová v uplynulých letech zájmy EU zastupovala nepochybně dobře a věrně, neb z řadové komisařky postoupila na místopředsedkyni komise.

Tedy takové terno to zase není. Komise má dvacet sedm členů, z nichž je jedna předsedkyně a osm místopředsedů, tedy tím lepším komisařem je každý třetí.

Závidět není co, ani pokud jde o portfolio. Věra Jourová si vysloužila „hodnoty a transparentnost“. K těm hodnotám se ještě dostaneme níže a z té transparentnosti v bruselské novořeči čouhá cenzura jak šídlo z pytle.

Buď jak buď, když jsem se v pondělí (14.10. 2019) podíval do novin, narazil jsem na dvě zprávy, které by měly významně ovlivnit první kroky Věry Jourové v nové funkci.

Ta první zpráva říkala, že parlamentní volby v Polsku drtivě vyhrála stávající vládní strana Právo a spravedlnost, a ta druhá, že ve Španělsku byla odsouzena skupina devíti katalánských politiků k trestům vězení od devíti do třinácti let.

Jak jsem už psal, nové místopředsedkyni není moc co závidět. Paní Jourová zdědí běžící konflikt komise s Polskem a Maďarskem a hrozící střet s Rumunskem. Fakticky jí tedy zůstane v rukou Černý Petr mocenského sporu mezi Evropskou komisí a „novými“ státy o to, kam až jsou ochotny tolerovat vměšování do svých vnitřních záležitostí.

Stranu Právo a spravedlnost volilo v neděli téměř 44 % voličů. Strana bude mít absolutní většinu poslanců v Sejmu a vůbec to nevypadá, že by měl polský občan pocit, že jsou mu upírány nějaké hodnoty – ty evropské asi už vůbec ne.

Prakticky se opakuje situace v Maďarsku z dubna 2018. Vládní strana FIDESZ tu vyhrála parlamentní volby s výsledkem 49,6 % hlasů a její většina v Zemském sněmu je dokonce ústavní. FIDESZ zcela drtivě vyhrál v situaci, kdy byli Maďaři unijní exekutivou usilovně přesvědčování, že je jejich stávající vláda proti evropským hodnotám - a Maďarům ty euro-bruselské hodnoty evidentně nechyběly.

Věře Jourové by mohlo dojít (komisi jako celku určitě ne, to by byl zázrak), že není v zájmu Evropské unie vést studenou válku s vládami svých členských zemí - obzvlášť pak ne s těmi, které se těší zásadní podpoře svých občanů a legitimitě, o které si Evropská komise nemůže nechat ani zdát.

Pokračování této politiky může vést jedině k rozpadu unie. To může být ku prospěchu nám, občanům národních států, ale ku prospěchu EU?

Konflikt s Polskem a Maďarskem určitě půjde tiše zapomenout, aniž by bruselská exekutiva ztratila tvář. Paní místopředsedkyni pak zbyde čas a energie na to, aby se věnovala druhé zmíněné zprávě.

Z toho, jaké tresty byly katalánským politikům uděleny, by se jeden domníval, že se jako členové organizované skupiny podíleli na vydírání, únosech a vraždě. Pravda je ovšem taková, že tito „zločinci“ se dopustili ještě strašnějšího činu – 1. října 2017 uspořádali referendum o katalánské nezávislosti.

Mezi práva běžně uznávaná v civilizovaném světě (snad tedy i v EU) patří i právo národů na sebeurčení. Sebeurčení národa je natolik významná hodnota, že by mělo Věře Jourové stát za to zabývat se právem Katalánců sami rozhodnout o tom, chtějí-li nezávislou republiku, nebo zda setrvají ve svazku Španělského království.

Katalánci tu možnost nedostali. Jejich referendum bylo na pokyn centrální vlády násilně zmařeno španělskými policejními složkami za cenu více než osmdesáti raněných.

Je snad normální ve světě, který se domnívá, že je civilizovaný, aby policie násilně bránila občanům jít k volbám - neb co jiného je referendum než volby?

Novou místopředsedkyni by mělo minimálně zarazit, že katalánští politici jsou vězněni za politickou činnost - a tedy jde de facto i de iure o politické vězně.

Evropská unie jako taková a Evropská komise obzvlášť se staví do role hlavního arbitra demokratických hodnot, lidských práv a demokracie jako takové. Jak se to slučuje s tím, že v jednom z členských států mohou být vedeny politické procesy a mohou být zadržováni političtí vězni?

Věra Jourová má možnost být tím, kdo spustí proces narovnání a zrovnoprávnění vztahů mezi starými a novými členskými státy unie. Může být také tím, kdo vrátí pojmu evropské hodnoty obsah a pomůže vrátit katalánským politikům svobodu (nebo to aspoň zkusí).

Pro Evropskou unii by to bylo dobré.