Maďarská vláda zdvihla prapor rozumu

Evropané se bojí, zda budou mít v zimě elektřinu a teplo, nebo zda budou mít na to, aby je zaplatili. Brusel chce přesto navrhnout „klimatické“ zdanění automobilové dopravy a domů, včetně rodinných.

Ursulu von der Leyenovou a Franze Timmermanse raketově rostoucí ceny energií a energetických surovin v jejich plánech na „záchranu světového klimatu“ nezastaví. Ani fakta o tom, že celounijní emise oxidu uhličitého již představují jen okolo sedmi procent těch globálních, kdežto ty čínské z nich tvoří bezmála 30 procent. Ani fakta o tom, že dnes uvolněné skleníkové plyny mohou být v atmosféře až sto let. Ani současná drahota, ani zadluženost členských států.

Dokážou je zastavit alespoň vlády členských států? Nebo jejich parlamenty? Nástroj k tomu mají. Laicky se mu říká „žlutá karta“. Její vytažení parlamentem členské země sice neznamená konec daného nápadu, ale je vážným varováním pro jeho předkladatele. A také to znamená zbrždění jeho schvalování. Což dává prostor k dalšímu jednání. Především k získávání dalších spojenců. Spojenců, proti fanatické skupině nepřímo volených komisařů, de facto úředníků, a mase zelených europoslanců, jichž je v Evropském parlamentu většina.

„Zastavme ideologické zelené plány, nebo to zničí střední třídu,“ zhruba tak se dá shrnout výzva maďarského premiéra Viktora Orbána, o které informuje Magazín Plus (zde) a Echo24 (zde). Čili už je jasné, kdo se Bruselu postaví. Otázkou je, zda se česká vláda dokáže Maďarům postavit po bok.

Nynější situace s cenami plynu, elektřiny a také ropy nabízí ideální prostor pro sjednocení celého východního křídla států EU. Ba dokonce ke sjednocení všech, kteří chápou, že dnešní problémy nevyřeší nové vrtule, které se teprve budou stavět. A také těch, kteří chápou, že v zásobování evropských států elektřinou se ještě dlouhé roky nebude možné spolehnout na obnovitelné zdroje energie, protože ty ji dodávají jen občas.