25.10.2020 | Svátek má Beáta


EVROPA: Obrázky z Holandska

4.12.2008

Napsal Karel Čapek, jak je všeobecně známo, a je jich víc. Je to příjemné, oddychové čtení, jednim slovem selanka. Ale dnes už jsme dál, když už tedy ne soudruzi, ale čtenáři. Proto na rozptýlení v době prudkých domácích i zahraničních krizí na ukázku pouhé tři obrázky, jak ta selanka pokračuje v dnešním Holandsku.

Znárodnění holandské banky ABN-AMRO a jak k tomu došlo. Když vypukla globalisace, začali se šéfové bank a podniků nejen v Holandsku pokoušet koupit něco v zahraničí často vlastně jen z prestižních důvodů. ABN se rozhodla převzít italskou banku Antonveneta. To šlo těžko, protože předpisy, které mají platit v celé EU, platí někde trochu méně nebo vůbec ne, vznikla dlouhá tahanice, až se to nakonec podařilo, nebo skoro podařilo, ale na tom teď nezáleží, protože se šéfové ABN ještě z toho drahého boje nevzpamatovali, když se v Holandsku představilo belgicko-španělsko-skotské konsorcium, něco na způsob tří králů, kteří přišli převzít ABN banku, aby ji pak rozparcelovali na kusy, které si mezi sebou rozdělí a eventuální zbytek se prodá. Český čtenář si maně vzpomene na známé "porcování medvěda" v českém parlamentu. Nejsilnější z konsorcia, belgicko-holandská banka Fortis, si však špatně spočítala, kolik má peněz, aby pak zjistila, že jich má málo, začala shánět peníze, hodně si slibovala od lidové Číny, která však ucukla, takže vznikla krize ve Fortisu. Z krize byla pak katastrofa, belgickou část Fortisu z větší části převzala francouzská Paribas, do zbytku vstoupil belgický (a snad i lucemburský) stát. Do holandské části (ABN+Fortis] vstoupil holandský stát injekcí několika miliard, což bylo označováno za znárodnění nebo zestátnění, ovšem omylem. Banka má platit státu úrok 8,5% a vrátit postupně státu 150% státem vložené částky, takže úrok hypoték, které by mohly pomoci banku znovu nastartovat, stoupne, místo aby klesl. Šéfem banky byl jmenován bývalý ministr financí Gerrit Zalm, který má dostat plat ročně 750 000 euro + bonusy až do výše poloviny platu po prodání banky nebo po jejím odchodu na bursu. Ale to má projednávat ještě parlament. Neměli bychom zapomenout na posledního šéfa ABN před útokem těch tří králů. Ten se z té mely vytratil s odstupným blížícím se dvacet milionům euro a projevil teď ochotu vrátit se na své bývalé místo. Celkem vzato pěkný příklad bezpřívlastkové globalisace. Bože, jak nám to dřív chybělo!

Druhý obrázek je veselejší, tedy jak se to vezme. Poslanecká frakce strany křesťanských demokratů (CDA, největší v parlamentu) si všimla, jaká pravidla vymýšlí skupina státních úředníků zvaná Senter Novum pro podnikatele, kteří chtějí státu dodávat třeba časopisy, tiskárny pro počítače nebo kávu. Nákupy je třeba zorganisovat tak, aby v roce 2010 byly nákupy v roční hodnotě čtyřiceti miliard euro "trvanlivé", případně ekologické atd., při čemž jmenovaná skupina posuzuje tu trvanlivost. Tak na příklad by smělo ministerstvo pro bytovou politiku, životní prostředí apod., zkratka VROM, koupit jen tiskárny které tisknou oboustranně, čili odpadlo by tištění barevných stránek. Vydavatelé vědeckých časopisů dostanou m.j. otázku, jaký používají inkoust a jestli auto, které časopisy do Haagu veze, je diesel nebo zda může jet také na plyn. Poslanec Spies shledává směšným, že podniky musí ukázat, že přispívají na dobročinné účely a také jak se dopravují zaměstnanci do práce. Organisace malých a středních podnikatelů potvrzuje bizarní požadavky: "Když se mají třeba architekti dostavit k jednání, musí tak učinit veřejnou dopravou. Ve svých kabrioletech či jiných rychlých ´sporťácích´ nejsou vítáni." Není jasné, co nakonec z toho zbude po projednání rozpočtu onoho ministerstva v parlamentu, ale zajímavé to rozhodně je. .

Třetí obrázek je založen na malém článečku, přesněji na výroku starosty jedné čtvrti Amsterdamu, kde valná většina občanů pocházi z Maroka. Je tam tedy trvale veselo,"no go area" bychom řekli. Starosta, sám také Marokánec (Marokánci nemohou podle marockých zákonů přijít o své marocké občanství, ani se ho nemohou vzdát, když dostanou občanství holandské), kterého prý část obyvatel čtvrti zbožňuje a druhá část stejně intensivně nenávidí, teď zavádí vyučování islamu na základních veřejných školách v čase mimo normální vyučování. ALE prohlásil, že vyučovat se bude "tvrdou rukou". Děti budou bity pravítkem nebo plochou rukou (t.j. pohlavky, facky - J.T.), nebudou-li látku dostatečně ovládat. Když si vzpomenu, jak jsem četl před lety snad v BL o učiteli, který šel s malým dítětem někde v Anglii nebo ve Skotsku k doktorovi. Dítě dělalo rotyku, tak ho plácl přes zadek. Nějaká dobrá duše to na něj práskla, nastalo vyšetřování a učitel přišel o místo, přestože byl "barevný". Prohlášení onoho starosty je tedy hozená rukavice vládnoucím politicky korektním fanatikům hájícím absolutní nedotknutelnost dětí. Na jeho výrok nikdo zatím nereagoval, kdyby to řekla nějaká bledá tvář, už by se na ni vrhli, ale že to řekl jinak velmi civilisovaný Marokánec, dělají ty fanatické kruhy - podle holandského rčení - jako když jim zrovna teče krev z nosu.
Ale odjištěná třaskavina je na stole a uvidíme, kdo couvne.

Teď ještě přílepka podle vzoru českých zákonů. V těchto dnech vychází moje kniha "Mohlo to jít také jinak" s podtitulkem "Průvodce polistopadovými roky". Je to chronologicky řazený soubor publikací týkajících se vývoje ČSR a pak ČR, ale také mezinárodních témat v letech 1990 - 2006. Ke knize je přiložen CD s digitálními versemi francouzskou a českou mé první, jak říkám opovrženíhodné knížky, napsané 1972 a publikované 1976 v Paříži jako samizdat na námět uvedený v úvodu: Předpokládejme, že se politická situace dostane do přiměřeného stavu, že sovětský tlak poleví nebo dokonce zmizí, co dělat? Proč opovrženíhodné? Protože ji napsal nějaký všivý civilista v době, kdy pány politiky české, evropské i americké ještě ani ve snu nenapadlo o takových věcech začít uvažovat. Čtenář tak dostává do rukou můj osobní pohled na socialistické i na postsocialistické období a má možnost srovnávat. Kniha se dostává do obchodní sitě pomalu, kdo si ji chce pořídit za maloobchodní cenu s dodávkou zdarma do bytu, nechť zavítá na tuto adresu. 1.12.2008








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.