EU vytáhla do boje a chce bezprecedentně potrestat Maďarsko za překračování deficitu

Evropská komise navrhla zmrazit Maďarsku dotace ve výši cca půl miliardy eur. Podle Bruselu se Budapešť málo snaží snižovat deficit státního rozpočtu pod požadovaná tři procenta. Jde o první případ, kdy by EU nějaký členský stát za toto potrestala.

Evropské komisi dříve nevadilo permanentní porušování schodkové disciplíny u Německa, Francie a vlastně takřka všech členských států. Najednou to vadí, a to u nové členské země. Přímo z Bruselu ale přicházejí zprávy, že nejde přímo o nedodržení hranice deficitu, ale že jde o skryté trestání Maďarska za jeho ústavu.

Mezi potrestanými státy se objevila i Česká republika. Protože vláda váhá s podpisem Paktu stability, vyškrtl Brusel češtinu z jazyků, ve kterých je pakt stability sepsán. Dokument, který dostal premiér k podpisu, byl ještě čerstvý z tiskárny a žádný soudný člověk nepodepíše dokument, který neměl čas si vůbec prostudovat.

Pakt stability zavádí kromě přijatelných věcí, jako například uzákonění vyrovnaných rozpočtů, věci naprosto nepřijatelné, například zavedení jakéhosi finančního protektora, který by dohlížel nad výdaji a příjmy členského státu v případě, že by se EU nelíbil státní rozpočet té které země.

Obávám se, že to je porušení vnitřních pravidel EU, kdy každý dokument musí být přeložen do jazyků všech členských států. EU dává najevo, že demokracie je pro ni prázdný pojem. EU uznává jen jedinou odpověď, a to souhlasnou. Kdo si dovolí říct ne, je označen za potížistu a přinucen hlasovat tak dlouho, dokud neřekne ano.

Naši eurohujeři mluví o tom, jak musíme zůstat v hlavním proudu EU. To ale znamená jen plnit fuknci kývacího pejska ze zadního skla automobilu. EU tvrdí, že je spolkem rovnocenných partnerů, ale v praxi to vůbec neplatí. Všichni musí poslouchat to, co řekne Berlín a Paříž.

Václav Klaus sklidil kritiku, když přirovnal EU k RVHP. Musím konstatovat, že se Václav Klaus mýlil. EU je horší než RVHP. Systémem kvót, dotací a pokut dokáže trestat členské státy a ovlivňovat národní ekonomiky. Jde de facto o ekonomický diktát.

Je zajímavé, že zatímco Řecko podvádělo a zadlužilo se až nad hlavu, dostává stamiliardové půjčky z EU a je snaha zemi zachránit. Maďarsko, které je v podstatně menších problémech a platí forintem, je trestáno. Jestli to není tím, že v Řecku mají finanční zájem francouzské a německé banky, zatímco v Maďarsku ne.

EU se nemístně vměšuje do vnitřních věcí členských států. Nejsem příznivcem orbánovských snah o obnovení uherské říše byť jen v oblasti národního sebevědomí. Stačí si vzpomenout na přístup EU k sousednímu Rakousku, když se dostal k moci populista Haider.

Proč se EU snaží diktovat členským státům, jakou mají mít vládu, jak smí utrácet či kolik kterého zboží smí dovézt či něčeho vyrobit? Dříve jsme byli v područí Moskvy a nyní se z Bruselu klube stejný diktátor. Evropská unie se snaží diktovat už i ve svrchovaných politických záležitostech členských států.

Říkám si, že je velkým štěstím Maďarska neexistence evropských ozbrojených sil. Při současném přístupu EU ke svým členským státům a snaze trestat samostatný názor by bylo jen otázkou času, než by došlo k další internacionální pomoci a Maďaři by si mohli zopakovat svou zkušenost z roku 1956.

Od doby, kdy jsme do EU vstoupili, se tento spolek radikálně proměnil, a to nemluvím o proměně od doby podání naší přihlášky. Kdyby se dnes mělo rozhodovat o našem vstupu do EU, tak bych jednoznačně řekl "ne". Negativa silně převažují nad pozitivy a vše směřuje k centralizaci moci politické i finanční. To je něco, s čím jako občan suverénního státu souhlasit nemohu.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora