Evropská unie ve své současné podobě nemá jinou alternativu, než svůj konec, pokud se lidé nechtějí stát institucionalizovanými unijními daňovými otroky a chtějí se vyhnout občanským konfliktům napříč regiony.

Vzal jsem ti tedy ono Klausovo osmero trochu do parády, a jelikož si to mohu dovolit, protože nejsem politik a nemusím hledat politicky korektní výrazy, opravil jsem ho tak, aby bylo co nejblíže realitě.

1) Občané jednotlivých států v Evropě se musí zbavit svého snu v podobě sociálních států a na ně navazující sociálně tržní ekonomiky, zásadně ovlivněné environmentalistickou ideologií, neboť tento ekonomicky smrtící koktejl je naprosto neproduktivní.

2) Občané jednotlivých států v Evropě se musí smířit se skutečností, že proces hrabání se z krize nějakou dobu trvá. Nesmí žádat po svých politicích řešení dnes nebo zítra, protože politici a vlády pod tíhou zisku volebního hlasu svými rychlými návrhy řešení téměř vždy věci jen zhoršují. Politici musí opustit snahy o organizování trhů, centralistického řízení ekonomiky, ale také jejího křivení skrze vládní stimuly a pobídky, neboť ty mají vždy jen krátkodobý efekt a nakonec přinesou z dlouhodobého hlediska ještě větší náklady.

3) Vlády jednotlivých států v Evropě musí razantním způsobem redukovat vládní výdaje a zapomenout na jakékoli zvyšování daní. Redukce výdajů se musí převážně týkat mandatorních výdajů, protože škrty nemandatorních výdajů jsou kvantitativně jako dlouhodobé řešení nevýznamné.

4) Občané jednotlivých států v Evropě si musí uvědomit, že jakákoli ideologicky zelená legislativa jim přináší jen náklady bez měřitelného efektu pro jejich životy, a že slouží jen k realizaci osobních cílů úzké skupiny lidí. Tento trend musí občané ve volbách zastavit, neboť jeho průběžné plnění neznamená nic jiného, než fatální ztrátu konkurenceschopnosti a tím zcela logicky i ztrátu pracovních míst. Zelené doktríny podobné globálnímu oteplování jsou cestou k devalvaci produktivních zdanitelných hodnot, vedou jen k ekonomickému a morálnímu úpadku a jsou přínosem pouze pro privilegovanou skupinu lidí.

5) Státy v Evropě se musí bezpodmínečně zbavit nadměrné centralizace, harmonizace, a standardizace celého kontinentu a po půlstoletí takových opatření zahájit decentralizaci a deregulaci společnosti a ekonomiky a odstranit subvence. Včera bylo pozdě.

6) Evropská unie musí co nejdříve umožnit zemím, jež jsou oběťmi evropské monetární unie, aby ji opustily a vrátily se k vlastnímu monetárnímu uspořádání.

7) Státy v Evropě nesmí realizovat takové plány, jako je fiskální unie - nemluvě o protidemokratických ambicích, jako je politické sjednocení celého kontinentu. Realizace byť jakékoli části společných fiskálních plánů znamená postupný zánik demokracie a svobody.

8) Evropa by se měla vrátit k demokracii, která může existovat jenom na úrovni národních států, ne na úrovni celého kontinentu. Znamená to návrat od nadnárodního uspořádání k uspořádání založenému na vztazích jednotlivých vlád. Občané si musí uvědomit, že státy patří jim, nikoli oni státům a politikům, které je řídí.

Ano, realizace výše uvedeného bude znamenat, že o práci přijdou miliony byrokratů, příživníků a pijavic, přisátých na veřejných penězích a jejich přerozdělování, že zanikne řada pseudooborů jak v oblasti hospodářské, ekonomické, nebo i akademické, a že zanikne řada uměle vytvořených podniků, které by v tržním prostředí nejenže nikdy neobstály, ale ani by je nikdo nikdy za své peníze založil. Výměnou za to však lidé v Evropě dostanou šanci vyhnout se občanským konfliktům s mrtvými lidmi v ulicích. Dostanou šanci nestát se otrokem a znovu se postavit na vlastní, nikoli cizí nohy.