Stále zřetelnější rozpory mezi státy EU začínají kopírovat někdejší železnou oponu mezi Východem a Západem. Nejde přitom zdaleka jenom o postoj k migraci, ale obecně o to, jaké zákony jsou přijímány.

Evropská komise vyzvala Polsko, aby neschvalovalo nový zákon o Nejvyšším soudu, protože podle ní odporuje nezávislosti soudní moci. Polsko ale nakonec zákon schválilo, prošel již oběma komorami polského parlamentu a nyní ho má k podpisu polský prezident Andrzej Duda (ten oznámil, že zákon bude vetovat – pozn.red. NP).

Obsáhlý rozhovor české eurokomisařky Věry Jourové k tomuto tématu uveřejnil server lidovky.cz. Zajímavá je dle mého soudu odpověď na tuto otázku:

Lidovky.cz: O zastavení hlasovacích práv by se však muselo hlasovat jednomyslně. Maďarský premiér Orbán už ale uvedl, že by takové opatření nepodpořil. Nezůstalo by tak „jen“ u avizovaného přiškrcování dotací?

Jourová: Přiškrcování dotací jednoznačně odmítám. Nemůžeme tu podporovat praxi, kdy Unie platí diktaturu. O krácení dotací se momentálně vůbec nebavíme, ekonomická opatření vůbec nejsou na stole, my potřebujeme prosperující Polsko. Pokud jde o pana Orbána, my samozřejmě jeho dlouhodobou pozici sledujeme a známe. Budeme se snažit přesvědčit ho, aby si sám udělal objektivní analýzu situace a posoudil, zda takhle vypadá právní stát. To negativní stanovisko Maďarska nemůžeme jednoduše překročit, musíme o tom jednat. Stále věřím, že k tomu Maďarsko přistoupí objektivně.

Paní Jourová nejprve prohlásí, že „přiškrcování dotací jednoznačně odmítá“, aby vzápětí tvrdila, že „nemůže podporovat praxi, kdy Unie platí diktaturu“. To je evidentní nonsene. Nelze na jednu stranu být „proti přiškrcení dotací“ a na druhou stranu tvrdit, že EU „nebude platit diktaturu“. Právě tím, že Polsko směřuje k „diktatuře“, EK argumentuje.

Zbavit Polsko hlasovacích práv je záměr, který by vůbec neměl být v úvahách české eurokomisařky mající na starosti mimo jiné i spravedlnost. Takové černé scénáře, které Jourová vykresluje, jsou jen špatně maskovanými výhružkami.

Pojďme se bavit o tom, jak spravedlnost funguje například u nás v Česku, paní Jourová. Je „spravedlivé“, když Nejvyšší soud zruší rozsudek v kauze bývalého hejtmana za ČSSD Davida Ratha, protože byly hlavní důkazy obžaloby postaveny na „nezákonných odposleších“? Ústavní soud sice toto rozhodnutí zrušil, ale je zřejmé, že i v českém „vyváženém“ systému je co napravovat. Již velmi málo lidí věří, že Rath bude spravedlivě potrestán za „sedmičku vína“. Jiný křiklavý případ selhání českého systému je útěk Radovana Krejčíře. Na jednu stranu jsou nyní náklady na jeho věznění na bedrech Jihoafrické republiky, ale Krejčíř uprchl za nejasných okolností zavánějících korupcí.

Co se dalšího, skutečně palčivého problému EU týče, a to ilegální migrace, tento problém je známkou toho, že výklad lidských práv a svobod dle mezinárodního práva může vést k politice, která odporuje nejen zdravému rozumu, ale podrývá autoritu států sdružených v EU.

Italský premiér Paolo Gentiloni v pátek také vzkázal zemím visegrádské skupiny (V4), že jeho země se nenechá poučovat, a vyzval všechny státy Evropské unie k plnění svých povinností. Reagoval tak podle agentur ANSA a APA na dopis šéfů vlád V4 s výzvou uzavřít italské přístavy žadatelům o azyl a budovat přijímací centra a záchytné tábory pro uprchlíky mimo Evropskou unii. Gentiloni během návštěvy Turína reagoval mimo jiné na dopis šéfů vlád České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska, o němž premiéři těchto zemí informovali na své středeční schůzce v Budapešti. Itálii přislíbili podporu a také vyzvali ke zřizování registračních center pro uprchlíky, takzvaných hot spotů, mimo EU. Zároveň ale zopakovali, že nechtějí přijímat uprchlíky na základě povinných kvót.

„Itálie je konfrontována se zátěží, o kterou se může podělit Evropa. Máme právo žádat solidaritu od našich sousedů a zemí, s nimiž sdílíme projekt EU. Nenecháme se poučovat,“ vzkázal v pátek Gentiloni.„Také nemůžeme trpět výhružná slova, jako jsou ta, která jsme slyšeli od sousedních zemí. Odpovídáme klidně, že my svou povinnost nadále plníme. Žádáme, aby svou povinnost plnila celá Evropa, aniž by udílela pochybné poučky,“ dodal šéf italské vlády.

V tomto případě se jedná podobně jako v roce 2015 o pokus přenést selhání státu - Itálie - na ostatní členské země EU. Když v roce 2015 vrcholila v letních měsících migrační vlna takzvanou „balkánskou cestou“, všechny dotčené státy na této trase se chovaly naprosto iracionálně a trvalo několik měsíců, než se zmohly na „přiškrcení migrace“. Právě Maďarsko tehdy jako první rozhodlo, že již nebude trpět převoz migrantů přes své území, a zahájilo výstavbu plotu na hranicích se Srbskem, tj. na hranici takzvaného Schengenského prostoru. Teprve poté se k radikálnímu omezení migrace připojily další balkánské státy a trasa byla uzavřena.

Podle očekávání se pašeráci lidí přeorientovali na cestu po Středozemním moři k Itálii. Jediným smysluplným řešením této krize není omezit dodávky nafukovacích člunů z EU do Libye, ale pozastavení platnosti mezinárodních úmluv o uprchlících na moři, minimálně na rok, a všechny žadatele o pobyt na území EU z Afriky a Asie nechat projít přijímacím řízením mimo území EU. Tak, jak to dělá nyní Austrálie a jak to dělají i Spojené státy. Pokusy Itálie přenést vlastní odpovědnost na ostatní státy EU v rámci „solidarity“ a povinných kvót přiznávají, že Itálie rezignovala na svou ochranu státní hranice.

Před časem jsem zhlédl video, kde známý politolog Igor Lukeš z Bostonské univerzity v USA tvrdil, že imigrace je prospěšná, na příkladu obrovského množství studentů z Indie, Pákistánu, ale i z Rumunska (!) na amerických univerzitách. Odkazuji na rozhovor Lukeše pro ČT24, kde Lukeš své názory prezentuje, nicméně původní video právě s podporou imigrace do USA se mi už nepodařilo nalézt. Mám k tomuto názoru jednu zásadní poznámku. Je velkou otázkou, zda „stahování mozků“ ze zemí třetího světa, kam Indie i Pákistán patří, do USA nezpůsobuje v mateřských zemích těchto imigrantů deficit chytrých a nadaných lidí, kteří pak chybějí v elitách svých mateřských zemí a měli by působit i na politiku svých zemí. Pro USA tak tito lidé, vynikající matematici apod., skutečně představují přínos, takových lidí ale není nadbytek a chybějí pak doma. To hlavní se ale týká toho, že tito imigranti do USA neplavou na gumových člunech, ale jsou vybíráni právě s cílem získat pro USA to nejlepší. I když nemohu vyloučit, že se v současné migrační vlně do Evropy nemůže nějaký nadaný matematik z Afriky přeplavit, o tom současná migrace rozhodně není. Je to o naprostém organizačním vakuu a obrovském chaosu, na kterém si ještě mastí kapsu profesionální pašeráci lidí.

Pokud nám jde skutečně o lidské osudy, včetně osudů ilegálních migrantů, je bezpodmínečně nutné převést současnou chaotickou a svévolnou migraci do regulovaného rámce. EU dokáže regulovat kde co, takže i regulace migrace je jen otázkou politické vůle. A samozřejmě nejen té. Lidé jako předseda EK Jean Claude Juncker, kteří obhajobou stávajícího chaosu a pokusy řešit problém „kvótováním“ prokázali svou neschopnost, musí odejít. Bohužel, do stejné kategorie zapadá i naše eurokomisařka Věra Jourová. I to je možná důvodem k tomu, aby moc EK byla buď radikálně omezena, nebo aby byla tato „komise“ zcela rozpuštěna.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz