Evropská unie přijímá i velmi kontroverzní rozhodnutí. Její byrokraté zakázali nebo omezili používání tisíců výrobků, všímá si americký server Gatestone Institute. Byrokracie postihla banány, okurky, kosmetiku, džemy, notebooky, žárovky, olivový olej, plastové sáčky, ledničky a mnoho dalších produktů. Nejnovější zákaz ze začátku října ruší výrobu čokoládových cigaret pro děti, protože podle unie "představují potenciální bránu k užívání tabákových výrobků". Unie je přesvědčená, že podobné zákazy jsou nutné ke zvýšení úspor energie, zlepšení zdraví Evropanů a šetření životního prostředí. Jejich kritikům však vadí, že o nich rozhodují lidé, které nikdo nevolil, a že zákazy jsou přehnané a zasahují do života 500 milionů Evropanů, kteří by měli mít možnost sami rozhodovat o tom, jak žijí.

V srpnu byl v tichosti schválen zákaz používání některých vysavačů a veřejnost si ho ani nepovšimla. Od září 2014 však budou v unii v prodeji pouze vysavače s výkonem menším než 1600 wattů a od roku 2017 dokonce jen s výkonem pod 900 wattů. Tyto spotřebiče musí mít zároveň štítek s označenou energetickou spotřebou v rozsahu sedmi písmen od A do G. Současné vysavače mají průměrný výkon 1800 wattů. Kritikové nového nařízení upozorňují, že nižší výkon bude znamenat nižší účinnost vysávání; hospodyně budou muset vysávat déle, a tím budou spotřebu energie naopak zvyšovat. Nové vysavače také neodstraní jemné částice a jen je rozpráší, což povede k vedlejším účinkům pro astmatiky a alergiky. Jeden britský člen Evropského parlamentu vyjádřil naději, že britská vláda vymyslí způsob, jak zákaz výkonných vysavačů obejít, "aby nenutila lidi k návratu ke smetáku".

Vysavače se tak staly další obětí evropského plánu snížení spotřeby energie, kam už spadá přes 40 výrobků. Stamiliony Evropanů jsou například nuceny používat úsporné žárovky, které obsahují toxický materiál jako rtuť. Jelikož Evropská unie nenařizuje prodejcům brát rozbité úsporné žárovky zpět, 80 % jich končí v domácích odpadcích, a rtuť se tak dostává do půdy nebo podzemních vod, upozornil jeden rakouský dokumentární film. Jeho tvůrci jsou přesvědčeni, že za zákazem obyčejných žárovek stojí lobby výrobců jako Philips nebo Osram, kteří mají z nových žárovek mnohem větší zisk.

Začátkem listopadu přijala Evropská komise návrh, který členským zemím nařizuje přijmout opatření s cílem snížit používání plastových sáčků. Brusel také oznámil kritéria, která určují množství vody při splachování toalet a pisoárů. Šedesátistránková technická zpráva, jejíž vypracování trvalo dva roky a stálo neuvedené množství peněz evropských daňových poplatníků, konstatuje, že "průměrné množství vody na splachování bude představovat aritmetický průměr jednoho plného spláchnutí a tří úsporných spláchnutí".

Další orwellovské nařízení v květnu zakázalo "pěstovat, rozmnožovat a prodávat semena, která nebyla otestována, schválena a přijata" Evropskou unií. Žádný zahradník tak nesmí pěstovat vlastní rostliny a produkty. Jak poukázal jeden britský kritik, toto nařízení je "klasickým příkladem, kdy se byrokracie vymkla kontrole a kdy zaměstnanci Evropské unie zakazují lidem pěstovat, co chtějí, a budou vybírat poplatky za rostliny pěstované tisíce let v malém měřítku".

Nejslavnějším příkladem evropských nařízení byl předpis týkající se vzhledu ovoce a zeleniny. Například banány koupené a prodávané v unii nesměly být "znetvořeny ani abnormálně zakřiveny". Celé nařízení sestávalo z dlouhého seznamu označování banánů podle milimetrových rozdílů v "zakřivení" v různých částech plodu. Podle něj se velikost banánu určuje podle "stupně, tj. rozměrů v milimetrech tloušťky příčného řezu ovoce od jeho boční stěny směrem do středu, kolmo k podélné ose". O moc lépe nedopadly ani okurky. Prvotřídní evropské okurky měly dovoleno se ohýbat jen o 10 milimetrů na 10 centimetrů délky. Horší kvalita se směla ohnout dvojnásobně, ale žádná zahnutější okurka už do obchodu nesměla.

Jelikož na toto nařízení reagovala veřejnost velmi hněvivě, Brusel nakonec zákaz zmírnil, a to nejen u okurek, ale i u nedokonale tvarovaných fazolových lusků, mrkve, třešní nebo česneku. Evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová uznala, že je "nelogické", aby se zcela čerstvé a zdravé produkty vyhazovaly jen kvůli tvaru. Bruselští eurokraté utrpěli i další prohry, když občanům Evropy připadala jejich abnormální nařízení přehnaná. Británie například letos v březnu odmítla respektovat nařízení týkající se ovocného džemu.

Podle unie se smí výrobek jmenovat džem, jen když obsahuje více než 60 % cukru. Je-li ho 50 %, musí se jmenovat "ovocná pomazánka", a když je ho pod 50 %, musí být na výrobku napsáno "zavařenina". Unie také v březnu oznámila, že hodlá zakázat karafy s olivovým olejem na stolech v restauracích, jak je to běžné po celé Evropě. Od ledna 2014 bude smět na stole stát pouze olej v originální láhvi označené podle evropských norem. Prý to zvýší hygienu a ochrání zdraví zákazníků. Když byl Brusel obviněn ze zbytečného šikanování v době hospodářské krize, eurokraté couvli a oznámili, že nařízení "nezískalo širší podporu".

Možná i kvůli těmto krokům je podpora Evropské unie na historickém minimu. Květnový průzkum střediska Pew ukázal, že za poslední rok poklesla z 60 % na 45 %. V Německu mezitím sílí odpor vůči novému nařízení používat úsporné sprchové hlavice a kohoutky. Podle deníku Handelsblatt už dnes německé vybavení spotřebuje o 20 % méně vody než v roce 1990 a jestli bude spotřeba ještě menší, hrozí riziko, že vodovodní trubky vyschnou a popraskají, protože jimi nebude protékat dost vody. Němečtí politikové začínají evropská nařízení přirovnávat k sovětskému centrálnímu plánování a jeden německý europoslanec konstatoval, že "hospodářský systém Evropy je už na demokracii příliš složitý". Jiný zase varoval, že směřujeme "k diktatuře byrokratů", uzavírá Gatestone Institute.

Zkrácený a redakčně upravený překlad článku ze serveru Gatestone Institute (www.gatestoneinstitute.org) pro pořad Svět ve 20 minutách, Český rozhlas Plus