Snažil jsem se to zjistit, nějak se k tomu doklikat na internetu. Sdělovacími prostředky je nám neustále zdůrazňováno, že z fondů EU nám přitéká mnohem více financí, než odvádíme. Mne by ovšem zejména zajímalo, na co jsou a na co v minulosti byly tyto finance používány - u nás, v této zemi. Nějaký přehled kolik, kdy, na co. Hledal jsem marně. Položil jsem otázku kde a jak hledat příteli, pro něhož je vyhledávání na internetu součástí profese, denním chlebem. Odpověděl mi, že nic takového neexistuje a mám prý hádat - proč?

Napadly mne dvě možné odpovědi.

1) Úřednictvo je lenivé a nedostalo závazný pokyn shora, proto žádný celkový přehled nezpracovává.

2) Je to záměr. Cesty peněz z EU se často nepotkávají se strukturou státní správy ČR (ale i jiných států EU), takže vzniká maglajz.

Shrnuto a podtrženo, vše je nastaveno tak, aby i pilný a svědomitý úředník měl krajně omezené možnosti vytvářet nějaké přehledy a statistiky.

Asi tedy záměr - konec konců, proč by měl přitroublý daňový poplatník (jako třeba já) vědět, na co jsou v konečné fázi použity jeho peníze, které ovšem napřed odtekly do Bruselu, zde byly ve společné kádi smíseny s penězi cizozemských daňových poplatníků a část (větší, menší, to není rozhodující) vrácena zpět. Vrácena ovšem s tím, že osvícený úředník někde hodně daleko určil, na co a za jakých podmínek smí být použita. Prostě - daňový poplatník má držet hubu a platit.

Mít pochyby o tom, zda taková cesta financí je efektivní, by prý bylo nekorektní. Těch pár desítek tisíc úředníků, kteří se na bruselské anabázi našich daní podílejí, to přece dělá pro naše dobro a za peníze EU, které... kdepak se asi vzaly? A různé agentury, zpracovávající podklady a supliky o příspěvek na dotovanou akci, kdopak je asi živí?

Tož jsme si řekli dost o tom, že penízky daňového poplatníka tekou někam daleko a zase zpátky a cestou z nich malými i většími pramínky ubývá. Přesto se dočasně do určité země může vracet víc, než odteklo. O tom rozhodnou dojednané vstupní podmínky (když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají) a osvícený bruselský úředník. Tohle ale není jádrem věci, o níž chci mluvit. Jenom pokusem, sledovat cestu peněz od nás někam a zase zpátky.

Otázka co je dotováno nebyla zodpovězena. Tak zvaných operačních programů je prý 24 a ty se dělí na nespočet podskupin. To dohledáte snadno, ale na to jsem se neptal.

A tak chodíme denně kolem tabulek se sděleními, že něco bylo opraveno, rekonstruováno, vybudováno s příspěvkem EU. I sdělovací prostředky, hlavně ty veřejnoprávní, nám to téměř denně připomínají. Jsou to často kulturní památky, nemýlím-li se také cyklostezky, rovněž mnohdy dost záhadné vzdělávací programy atd. atd. Nejsou náhodou z některého operačního programu financováni i ekoteroristé, kvůli kterým stále vázne dostavba dálnice z Prahy do Ústí a Šumava začíná být bez lesů? Netvrdím, že podstatná část peněz z fondů EU jde na neužitečné akce. Dovoluji si jen malou připomínku. Co si asi myslí občan, nemá-li obec poblíž draze a dotovaně rekonstruované kulturní památky vodovod či kanalizaci, nebo má obojí, ale ne čističku odpadních vod, nařízenou EU, na kterou však EU nepřidá a obec na ni nemá? Nebo když jsou v obci totálně rozbité ulice a chodníky, ovšem peníze z EU jsou na cyklostezku?

Obávám se, že systém dotací a hysterie vyvolávaná kolem jejich čerpání sdělovacími prostředky, vede často k vyhazování peněz na akce velké a zbytné, na úkor zanedbání velkého počtu investic malých a vysoce potřebných. Když to maličko přeženu, jednou si asi koupíme dotovanou letadlovou loď (které se třeba Francouzi budou chtít zbavit) a nemaje moře, umístíme ji na Máchovo jezero. Chodníky a silnice necháme rozbité. Tohle asi není ani tak chyba těch, kteří žádají o dotace. Systém je zřejmě tak složitý a nastavený tak, že na malé investice žádat buďto nelze, nebo se to nevyplatí.

Proto jsem chtěl vědět, ale nedověděl jsem se. Běžný daňový poplatník, živící se vlastní prací, prostě nemá k údajům tohoto typu přijatelný přístup. Docela by mne zajímalo, zda má nějaký celkový přehled alespoň vláda ČR. Pokud ano, měl by být přístupný veřejnosti. Pokud ne, je to na pováženou.