Lidové povstání, které vedlo k vypuzení Husního Mubaraka, nemá v novodobé historii Egypta obdoby. Rezignací "sultána" 11. února 2011 vstoupila bývalá starověká mocnost do období hospodářské nestability. Egypt, neoplývající velkými zásobami nerostných surovin, byl závislý na cestovním ruchu, který přiváděl před revolucí do státní kasy podstatnou část financí. Zažehnuté protesty, po vzoru Tuniska, začaly neblaze působit nejen na toto odvětví. Ekonomické problémy státu delty Nilu se tak začaly ještě více prohlubovat.

Hospodářské nesnáze, které přispěly k pádu Mubaraka, se spíše do současnosti zhoršovaly, než stabilizovaly. "Potravinové" protesty pokračovaly i po revoluci, inflace dosahuje nových vrcholů a některé základní životní potřeby se ještě více vzdálily obyčejným lidem. To lze nejlépe zdokumentovat na potravinách. Nepokoje vzplály zčásti právě kvůli inflaci potravin, která vzrostla v roce 2011 nad 12 %. Tato hladina není ale daleko od Mubarakovy éry, s výjimkou roku 2008, kdy vzrostla na alarmujících 16,4 %. Celkově lze říci, že se ceny poživatin a nápojů zvýšily ke konci roku 2011 oproti stejnému období předcházejícího léta o 7,8 %. Růst inflace se očekává i v letošním roce.

Ne všechny potraviny - díky dotacím - ale zdražily. K vládou dotovaným položkám patří chléb. Toto zboží zůstává pro mnoho Egypťanů i přes snahy snem a stojí se na ně stále dlouhé fronty. Přitom 25. a 28. ledna 2011 tisíce lidí skandovaly na ulicích "Chléb pro celou zemi" a zdůrazňovaly tím hospodářskou povahu povstání. Zlepšení kvality a dostupnosti dotovaného chleba spadalo do klíčových populistických slibů programu prezidenta Mursiho. Cena chleba se sice od roku 1980 až do dnešního dne nezměnila, činí asi pět piastrů (cena nedotovaného chleba, vyráběného ve vládních pekárnách, je asi dvojnásobná), ale problémy se zásobováním zůstávají. V loňském roce se denně prodalo na 250 miliónů dotovaných bochníků chleba a stejně to nestačilo. Problémy s kvalitou a dostupností, i po určitém posunu prosazenému díky programu zaměřenému na zlepšení produkce a nutriční hodnoty v období srpna a září 2012, pro všechny obyvatele přetrvávají. Standardní cena dotovaného chleba by se měla udržet - pokud si prezident a vláda nehodlají nadělat další problémy i v následujících letech. Snížení výdajů na dotace této potraviny by vedlo určitě k tvrdým protestům. Finanční podpora nicméně představuje pro státní kasu nemalé výdaje. Při zachování současné ceny budou muset navíc vládní dotace stoupnout. Zatímco v roce 2011 musela Káhira vynaložit na jeden bochník chleba 19,8 piastrů, v současnosti už finanční podpora přesáhla hranici období 2007/2008, kdy dotace spočívala v 23,3 piastrech za jeden chléb.

Situace se nezlepšuje ani na poli zaměstnanosti a chudoby. Podle oficiálního egyptského statistického úřadu CAPMAS míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí roku 2011 činila 11,8 %, o rok později ve stejném období vzrostla na 12,6 %. Nezaměstnanost má samozřejmě přímý vliv na růst chudoby. Zatímco v období 2008-2009 se míra chudoby vyznačovala 21,6 %, tak v letech 2010-2011 přerostla hranici 25 %. Za roky 2012-2013 lze očekávat ještě vyšší hodnoty.

Egyptská ekonomika byla za vlády bývalého prezidenta Násira silně centralizovaná, značné otevírání světu započalo za Anwara el-Sadata a pokračovalo Mubarakovou érou. Hrubý domácí produkt je vykazován Světovou bankou od roku 1960, v tomto roce egyptské HDP činilo 4 miliardy amerických dolarů. Káhira se snažila v období let 2004-2008 usnadnit růst DPH prosazením reforem. I přes relativně vysokou úroveň hospodářského růstu ale zůstaly životní podmínky průměrných Egypťanů těžké, a přispěly tak k veřejné nespokojenosti. Lidové povstání mělo také přímý vliv na HDP, situace se začala obracet až po odstoupení Mubaraka. Zatímco v prvním období roku 2011 vykazovala ekonomika recesi, ke zlepšení došlo už ve druhém kvartálu, kdy HDP zaznamenalo i přes pokračující problémy růst.

V celkovém ročním souhrnu se tak krize zdánlivě na HDP příliš nepodepsala a hospodářství vykazovalo v porovnání s předcházejícími roky růst. Hrubý domácí produkt za rok 2012 činil 229,53 miliard amerických dolarů, což bylo zhruba o 10,6 miliard dolarů více než v roce revolučním. Hodnota HDP Egypta tak představovala 0,37% světové ekonomiky. Celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená v posledním roce Mubarakovy vlády odpovídala 188,98 miliardám dolarů.

Po nepokojích vláda zvýšila drasticky výdaje na řešení sociálních otázek, ale přetrvávající politická nejistota způsobila, že se ekonomický růst zpomalil, a snížily se tak příjmy do státní kasy. Káhira využívala v období nejhorší krize devizových rezerv, které klesly ke konci roku 2011 na 20 miliard dolarů z revolučních 36 miliard dolarů. Pád devizových rezerv a pokles cestovního ruchu vážně zkomplikoval ekonomickou situaci země. úspěchem Muslimského bratrstva ve volbách navíc znervózněli investoři, kteří vyhledávají pochopitelně především stabilní prostředí. Zahraniční investice v roce 2011 se snížily na 2,2 miliardy dolarů, což byl pokles oproti předcházejícímu roku o 4,6 miliard dolarů. Závěrem lze říci, že po hospodářské stránce zůstávají výsledky revoluce rozpačité.