Úvodem se musím přiznat, že jsem obdivovatelem hudby Frederyka Chopina. Při mém rozhodnutí strávit letošní dovolenou na Mallorce hrála proto svoji roli i skutečnost, že Chopin na Mallorce pobýval, i když ne dlouho, a složil zde i několik skladeb. Procházet se po místech, kde pobýval geniální skladatel, a která se od času jeho pobytu příliš nezměnila, to bylo pro mě opravdu lákavé.

Z Chopinova životopisu jsem si zopakoval, že Chopin spolu se svojí družkou George Sandovou a jejími dvěma dětmi podnikli v roce 1838 cestu na ostrov Mallorka a prožili zde 4 měsíce (od listopadu 1838 do dubna 1839), většinu času v kartuziánském klášteře v městě Valldemossa. Na Mallorku se vypravili na radu přátel, protože Chopin trpící plicní chorobou snášel zimy v Paříži, kde žil, dosti těžce, a očekával, že teplejší klima na ostrově ve Středozemním moři mu pomůže lépe přečkat zimní období.

Po krátkém zastavení v hlavním městě Palma de Mallorka, kde je místní společnost přijala s krajní nechutí, se v prosinci 1838 uchýlili do kartuziánského kláštera v nedalekém městě Valldemossa. Když jsem četl o odporu občanů proti pobytu Chopina v Palmě, bylo mně divné, že by kartuziánský klášter měl zrovna tolerantní pochopení pro svéráznou rodinnou skupinu. George Sandová chodila v kalhotách, kouřila cigarety, navíc s Chopinem nebyli manželé, a tak, v Palmě dělali místní měšťané vše pro to, aby co nejrychleji z jejich města odešli. Nikdo jim nechtěl pronajmout byt a dokonce jim odmítali prodat i potraviny. Teprve ve Valldemosse jsem se dozvěděl, že klášter byl v době příjezdu Chopina již 3 roky opuštěný. Při reformě španělské vlády v roce 1835 byla řada menších klášterů vyvlastněna a to postihlo i kartuziánský klášter ve Valldemosse. Klášter byl prodán několika rodinam z Palmy a ty byly rády, že z pronájmu Chopinovi bude alespoň nějaký příjem. Pobyt ve Valldemosse byl pro Chopina a Sandovou značně deprimující, hlavně z důvodu krajně nepříznivého počasí. Po celou dobu jejich pobytu pršelo a byla zima. V Paříži zapomněli, že zimní měsíce jsou z hlediska počasí pro pobyt na ostrově krajně nevhodné, počasí v zimě je zde podobné jako v jiných místech jižní Evropy. G. Sandová vzpomíná na vlhké, sychravé počasí, vytrvalé deště a vítr, kdy voda pronikala zdmi do místností. Navíc i zde, podobně jako v Palmě, se projevoval odpor obyvatel Valldemossy ve vztahu k nově příchozím, a tak se noví nájemníci setkávali s bojkotem a společenskou izolaci. I za těchto nepříznivých podmínek složil Chopin ve Valldemosse 2 mazurky, nokturno, 2 polonézy, píseň, a dokončil cyklus 24 preludií.

Po mém příletu do Mallorky se ukázalo, že podniknout výlet do Valldemossy, pokud trávíte dovolenou poblíž hlavního města, není nic složitého. Z autobusového nádraží v Palmě je tam i nazpět spojení autobusem několikrát denně. Městečko Valldemossa leží ve vnitrozemí na úpatí horského hřebene Tramuntana (nejvyšší vrchol téměř dosahuje svojí výškou naší Sněžku), jen asi 17 km od hlavního města Palmy. Samotné městečko si zachovalo starobylý, středověký ráz. Kamenné, pečlivě udržované domy, obchůdky dnes orientované na poptávku turistů, to vše proloženo bohatou zelení. Kromě kostela v areálu kláštera je ještě druhý kostel sv. Bartoloměje na druhém konci města, s věží, prozrazující inspiraci maurskými minarety.

Prohlídka kláštera začíná v kostele, který ke klášteru přiléhá, bočními dveřmi vstupujeme do prostor kláštera. Hned u vchodu způsobují úlek dvě figuríny v nadživotní velikosti, podle oblečení zřejmě mají představovat Chopina a Sandovou. Prohlídkový okruh začíná v klášterní lékárně se zachovalým původním vybavením, pokračuje v místnostech představeného kartuziánského kláštera, dále ukazuje přijímací místnosti a knihovnu. Je možné také vidět ukázku stroze vybavené cely, navozující představu o tom, jak žili řádoví bratři. Po odjezdu Chopina a Sandové z Mallorky spálili místní obyvatelé veškerý nábytek a věci, se kterými zde přišel Chopin do styku, protože věděli o jeho nemoci a měli strach z nákazy. Proto se z původního vybavení pokojů, kde žil Chopin nic nedochovalo a v místnostech věnovaných pobytu obou umělců jsou dnes vystaveny pouze knihy, fotografie a obrazy, které s jejich životem nějak souvisí, z novější doby.

Po mém příletu do Mallorky se ukázalo, že podniknout výlet do Valldemossy, pokud trávíte dovolenou poblíž hlavního města, není nic složitého. Z autobusového nádraží v Palmě je tam i nazpět spojení autobusem několikrát denně. Městečko Valldemossa leží ve vnitrozemí na úpatí horského hřebene Tramuntana (nejvyšší vrchol téměř dosahuje svojí výškou naší Sněžku), jen asi 17 km od hlavního města Palmy. Samotné městečko si zachovalo starobylý, středověký ráz. Kamenné, pečlivě udržované domy, obchůdky dnes orientované na poptávku turistů, to vše proloženo bohatou zelení. Kromě kostela v areálu kláštera je ještě druhý kostel sv. Bartoloměje na druhém konci města, s věží, prozrazující inspiraci maurskými minarety.

Prohlídka kláštera začíná v kostele, který ke klášteru přiléhá, bočními dveřmi vstupujeme do prostor kláštera. Hned u vchodu způsobují úlek dvě figuríny v nadživotní velikosti, podle oblečení zřejmě mají představovat Chopina a Sandovou. Prohlídkový okruh začíná v klášterní lékárně se zachovalým původním vybavením, pokračuje v místnostech představeného kartuziánského kláštera, dále ukazuje přijímací místnosti a knihovnu. Je možné také vidět ukázku stroze vybavené cely, navozující představu o tom, jak žili řádoví bratři. Po odjezdu Chopina a Sandové z Mallorky spálili místní obyvatelé veškerý nábytek a věci, se kterými zde přišel Chopin do styku, protože věděli o jeho nemoci a měli strach z nákazy. Proto se z původního vybavení pokojů, kde žil Chopin nic nedochovalo a v místnostech věnovaných pobytu obou umělců jsou dnes vystaveny pouze knihy, fotografie a obrazy, které s jejich životem nějak souvisí, z novější doby.

Návštěva Mallorky v zimním období byla pro Chopina i Sandovou velkým omylem a odstrašujícím zážitkem. Je proto ironií osudu, že místo spojené s Chopinem a Sandovou je dnes na Mallorce jedním z hlavních turistických cílů, když před 177 lety tehdejší Mallorčané jejich příjezd považovali za skandál a dělali vše proto, aby jim to dali co nejvíc najevo. Tak už to ve světě často chodí.

Po prohlídce kláštera se procházím uličkami města, hledám motivy pro fotografie, vnímám atmosféru místa. V květnu je na Mallorce krásné teplé počasí, modrá obloha, zářící slunce dokazuje svoji energii a já si uvědomuji, že dojem tísnivé atmosféry s řádícími živly, jaká působila na velkého skladatele, nemohu za těchto okolností získat. Nedá se nic dělat, za tím účelem budu muset přicestovat na Mallorku asi ještě jednou a to ve stejném období, ve kterém zde byl Chopin. Pak možná uslyším v jeho preludiích i bubnování kapek deště a poryvy vichru, které v nich někteří citliví pianisté poznávají.