26.4.2024 | Svátek má Oto


CESTOVÁNÍ: Průjem

12.10.2013

V diskusi na iDnes pod článkem "Mám důkaz, který pomůže vyřešení případu, tvrdí Čech držený v Egyptě" položil Jaroslav Černý níže citovanou otázku.

"Vysvětlete mi někdo, třeba kdo tam jezdíte - byl tam pětkrát a vždycky mu bylo špatně, to jako někoho baví?? Já tam půl dovolený prosedět na záchodě, tak mě tam nikdo nedostane. Asi tam bude hezky, to nepopírám, ale když si to nemůžu ve zdraví užít, tak k čemu to je?"

Patřím k těm, kdo "tam jezdí", obvykle v posledních letech dvakrát ročně a s průjmem zvaným faraonova pomsta, zkráceně faraon, mám osobní zkušenosti. I když nejsem ten nejlepší příklad, protože průjmy mívám i doma.

Nicméně: není pravda, že běžný turista "prosedí půl dovolené na záchodě". S egyptským průjmem se to má tak, že jde o záležitost individiální a tak trochu nevyzpytatelnou.

Uvedu příklad. Z jedné desítky společných pobytů na různých místech Egypta včetně Sinaje neměla moje žena faraona ani jednou, zatímco já několikrát. (Počítám ty situace, kdy jsem nasadil antinal.) Ovšem pouze jednou byl průběh středně těžký, kdy jsem na jeden den ulehl v hotelovém pokoji a druhý den jsem ležel na pláži pod slunečníkem a nic se mnou nebylo – ztratil jsem i chuť jít do moře.

V ostatních několika případech, byly cca tři nebo čtyři, nejsem typ hypochondr, takže si nedělám přesnou statistiku, byl průběh lehčí, dva nebo tři dny jsem měl průjem, ale normálně jsem fungoval.

Nikdy jsem ovšem neměl dojem, že by mi faraon zkazil pobyt.

Nejsem si ovšem jist, že se ve všech případech řídké stolice jednalo o klasického faraona čili o nakažení příslušnou bakterií. A to jak v mém případě, tak u ostatních návštěvníků hotelu. Jednoduše proto, že například při poslední návštěvě na přelomu září a října jsem měl průjem s největší pravděpodobností proto, že jsem požíval enormní množství tamních lahodných džusů, a to jak nektarů z krabicového balení, tak instatních z prášku.

Proč?

Jenoduchá odpověď. V teplotách mezi 33 a 36 st. je pitný režim důležitý a když vám po několika dnech přestane chutnat tamní pivo nebo cola z automatu, je džus jednou z mála alternativ. ("Mattoni už není.") Samozřejmě jsem pil hodně čaj (nejsem kafař, takže tento drink odpadl) a prakticky vůbec místní alko v rámci režimu all inclusive. Říkal-li kdysi dnešní český prezident, že jisté slovenské pivo je dobré nanejvýš na dezinfekci zubních protéz (nebo tak nějak), pak já tvrdím, že místní egyptský alkohol je obdobně dobrý k dezifekci mušlí.

Stejně tak mám za to, že střevní problémy s průjmem spojené mohou být u mnoha turistů původu nikoli bakteriálního, ale způsobené jistou nestřídmostí: když vidíte, co všechno strávníci splácají dohromady, ničemu se pak nedivíte.

Prevence proti faraonově pomstě může představovat jistá omezení, tzn. je nutné nejen nepít vodu z kohoutku, ale ani si s ní nečistit zuby. Na to vše je v hotelových komplexech dostatek bezpečné pitné vody, ať už v barelech nebo balené (s ochrannou odnímací fólií u víčka, takže i když pijete z PET lahve, nedotýkáte se ústy míst, která předtím někdo ohmatal neumytýma rukama).

Samozřejmě: pokud jdou v některém hotelu do rizika, že barely plní vodou z kohoutku, faraon je jistý stejně jako tamní azurové počasí.

Výše uvedené omezení bychom ale měli dát do uvozovek. Protože stejně bychom mohli hodnotit každodenní povinné mazání pokožky krémem nebo olejem s vyšší faktorem, což je taky svého druhu otrava. (Neznám nikoho, koho by to bavilo.)

Můžeme tedy shrnout: průjem patří k Egyptu stejně jako mráz k zimní dovolené v Alpách; obojímu je nutné se přizpůsobit. Při dodržování patřičných hygienických zásad, o nichž je každý turista srozumitelně informován, se lze střevním problémům buď zcela vyhnout, nebo jejich důsledky omezit na přijatelný průběh (požíváte antinal nebo drotazide, účinný je i diax, ale normálně fungujete a chodíte do moře, jistý problém je s organizací výletů, ale i to bývá řešitelné jejich přeobjednáním, pokud by vyšly na "kritické" dny). Ať či onak, úleva se po nasazení léčky dostavuje velice brzy, nejpozději do tří dnů, mnohdy i dříve.

Moje jistě subjektivní odpověď na základní otázku, jestli má cenu do Egypta jezdit na dovolenou, když hrozí faraonova pomsta, zní: s odkazem na výše uvedené jednoznačně ano.

Dvakrát jsme byli v Egyptě i s vnoučaty (dívka 14-15/chlapec 5-6 let), mladší neměl faraona ani jednou, strarší hlásila jednou průjem, ten ale záhy pominul.

Shrnuto a podrženo: máte z těchto zkušeností dojem, že faraonova pomsta představuje pro české turisty v Zemi na Nilu zásadní problém?

Stejskal.estranky.cz