Člověk, který žije aeroplány a je odstřihnut od betonu letiště, by se mohl zbláznit. Aby k tomu nedošlo, musí pro to něco udělat. Já létám do Ameriky, jmenovitě do Kalifornie a Arizony. Po vyhazovu jsem měl dojem, že pro mne končí život, když už nikdy letadla neuvidím. Honza Hamerník mi naordinoval intenzivní léčbu, a tak jsme stihli za čtrnáct dní čtrnáct muzeí, což je bezesporu koňská dávka. Tím jsem se uklidnil a mohli jsme snížit dávky. Dnes jsme již fajnšmekry, a tak si již vybíráme. Ale o to delší čas tam trávíme a hledáme lahůdky. Phantom, F-14, Saber, Mustang... to mají ve všech větších muzeích, takže se pídím po mašinách, které jsou něčím zvláštní nebo která jsem nikdy neviděl.

Consolidated Vultee PB4Y-2 Privateer

V Kalifornii v Chinu jsou dvě muzea proti sobě: Yanks Muzeum a Planes of Fame. Když je tam člověk poprvé, padne mu brada a jen zírá. A to Planes of Fame má ještě depandance v Avra Valley.

Planes of Fame je muzeum zvláštní tím, že kromě letuschopných exponátů a statických exponátů v hangárech má ještě poměrně rozsáhlý řekněme sklad, nebo odkladnou plochu. V hangáru jsem byl překvapen existencí letuschopného předchůdce P-47 Thuderbolda stroje Republic EP-1 nebo P-35A. Tato mašina byla ještě postavena Alexandrem Kartvelim u společnosti Seversky. Pak toto letadlo Kartveli dovedl až k dokonalosti v podobě krásného a velkého Thunderbolda.

Micubiši A6M5 Zero

Koukal jsem na mechanika, jak nýtuje nějaký trup. „To bude Zero, ale opravdové, ne předělávka z Texana.“ Na kozách stála křídla. Další opravdové Zero bude létat! Stejně by mohl létat F8F-1 Bearcat, ale došly peníze, a tak stojí v koutě. V koutě také stojí téměř dokončený trup nepříliš známého průzkumného North American O-47A.

Trup B-50

„Támhle venku je na náklaďáku trup B-50. To našli odložené a zapomenuté v poušti. Křídla a motory jsou ještě v Avra Valley.“ „Já vím, byl jsem tam. Motory leží na starých pneumatikách a křídla na náběžné hraně, to je škoda!“ „Je to velká mašina, musí se přivézt po částech, motory půjdou na generálku, křídla udělají v Avra a pak se přivezou.“ Při pohledu na čtyřhvězdicové osmadvacetiválce mě začaly bolet klouby na rukou a vzpomněl jsem si na dvouhvězdicové čtrnáctiválce AŠ 82T z Avií 14. Ať jsem dělal na válcích cokoliv, vždy jsem se praštil do kloubů a krev crčela. A tady bylo toho místa ještě míň a možnost zranění ještě větší. V kokpitu jsem viděl, že palubní desky jsou kompletní. Výhodou letadel odložených v poušti je to, že v při ohromných prostorách v Arizoně se k letadlům vandalové nedostanou a ještě je poměrně dobře hlídají chřestýši.

Jakovlev Jak-3 přejmenovaný na Jakolev

V hangáru je Jak-3. Když jsem ho viděl před léty poprvé, upozornil jsem personál muzea, že konstruktér se jmenuje Jakovlev a nikoli Jakolev, jak je uvedeno na ceduli u letadla. Ale protože Američani vědí všechno nejlépe, tak ta chyba tam je stále. Podobně dopadl MiG-21F z Československa v Palm Springs. Letuschopná jednadvacítka měla některé české nápisy smyté, tak je obnovili po svém a na letadle jsou totální nesmysly.

Na odkladné ploše je krásný PB4Y Privateer, ještě v požární úpravě. Ale také Republic RF-84K je velká zajímavost. Parazitní průzkumný Thunderflash vyrobený pro B-36 Peacemaker byl kuriozním pokusem zhodnotit obří desetimotorový bombardér, který byl nejdéle vyvíjeným bombardérem s nejkratším operačním nasazením. Thunderflash se od „normálního“ liší hákem na přídi a negativním sklonem VOP.

Další zajímavostí je QF-100D, cílový dálkově řízený Super Sabre. Kuriozní je to, že místo toho, aby letci stříleli na cíl vlečený za letadlem, trefili se do ocasu letadla. Ale podařilo se s ním přistát a teď stojí v poušti jako ukázka rčení: „Střelil na lišku, trefil Maryšku!“

Dobrá trefa!

Mluvil jsem o muzeu v Avra Valley. Přijeli jsme tam po čtvrté hodině, čili po zavíračce. Nikde jsem neviděl nápis „Sorry, we are closed“, a tak jsme to zkusili. „Nazdar pánové, určitě máme otevřeno, já si dám kafe a vy si to tady prohlédněte a nespěchejte, času dost. Právě kluci dodělali McArthurova Constellationa. Už ho čeká jenom zálet. Jestli si ho chcete vyfotit, klidně můžete, ale dejte si bacha, je tam rozlitý olej, jak ho měnili v motorech!“ Paní byla fajn. Ne tak už dědek, který na Connie dělal. Fotil jsem tu krasavici a najednou se ozval nerudný řev: „Vypadněte, tady jste na letišti, ne v muzeu!“ Myslel jsem si: „Ty vole, celý život jsem dělal na letišti, ty mě budeš učit!“ Tady bych si dovolil poznamenat, že říkat někomu v mém věku dědek je blbost. Tady dědkem myslím protivnou osobu mužského pohlaví.

„Udělal jste si ty fotky?“ „Ale nějaké jo, ale pak mě jeden dědek vyhodil, že stojím na pozemku letiště a ne na pozemku muzea.“ „Kterej to byl?“ „Támhle ten!“ Čestně jsem ho prásknul. „Jo, John, to je vůl, on je strašně důležitej, to víte mrňavej chlap. Tak si tam ještě skočte, on už jde domů.“ Když jsem viděl, jak kamarádi už přešlapují, poděkoval jsem bývalé pilotce Twin Ottera, nyní důchodkyni, a jeli jsme domů. Škoda! Tak další Connie bude létat, nejkrásnější pístové letadlo, které kdy bylo postaveno! „Ten v Chinu bude také létat, dostali povolení na jeden přelet a teď tam stojí a čeká na generálku.“ EC-121T, jediný na světě, který bude letuschopný, taková krása!

Lockheed EC-121T

Vrátil jsem se domů utahaný, ale s víc než tisícovkou záběrů. Vloni jsme udělali experiment, že jsme do Arizony vzali partnerky. Pochopili jsme, že takovou expedici nemůže žádná ženská vydržet. Ale když má člověk letadla, tak nic jiného nepotřebuje, pouze nesmí zapomínat na to, že v poušti je nutné dodržovat pitný režim!

Věnováno členům letošní expedice: Honzovi Hamerníkovi, Olinu Nejezchlebovi a Martinu Hrochovi.

Převzato z Planes.cz se souhlasem autora